Jižní Morava - Přesně před rokem spustila Státní zemědělská a potravinářská inspekce web Potraviny na pranýři. Od té doby stránky navštívily více než dva miliony lidí. Web zveřejnil stovky nejakostních i nebezpečných potravin - nejvíc prohřešků odhalených potravinářskou inspekcí je spojených s vínem a jižní Moravou.
Na internetovém pranýři končí nejčastěji moravská vína
Rulandské šedé od vinaře z Milotic mělo mít přívlastek pozdní sběr. Kontrola odhalila, že chuť a vůně tomu neodpovídá a víno je příliš cítit oxidem siřičitým. Pálava od stejného vinaře obsahovala syntetický glycerol, který se do vína přidávat nesmí. Lahev Sauvignonu z roku 2011 pak obsahovala nejen víno, ale navíc dvanáct procent vody. To Pálava ze stejného ročníku, ale od jiného vinaře z Mikulova, byla „vylepšená“ vodou z jedné čtvrtiny.
I takové příklady se objevily v posledních měsících na webu Potraviny na pranýři. Zatímco předchozí výrobky byly „pouze“ falšované či nejakostní, web varuje i před vážnějšími případy. Například Frankovka 2010 s přívlastkem Pozdní sběr z Vinařství Černý Valtice byla rovnou označena jako nebezpečná. Víno totiž obsahuje třikrát více oxidu siřičitého, než je povolený limit.
O kontrole vína hovoří analytik SZPI Kamil Kolář (zdroj: ČT24)
Přidávání vody, doslazování nebo dobarvování vína patří mezi nejtypičtější prohřešky. „Spotřebitelé v Česku také vysoce preferují vína z České republiky, respektive z Moravy. Někteří výrobci se však uchylují k praktice, že k výrobě takového vína používají hrozny zahraničního původu. To je klamání spotřebitele,“ upozornil na další z nešvarů mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Pavel Kopřiva.
Že nejvíce „pranýřovaných“ potravin pochází z Moravy nebo jde přímo o moravská vína, není podle Kopřivy nijak překvapivé. Morava je zemědělský region, a řada výrobků proto pochází právě odtud. Zemědělská produkce podléhá kontrole inspektorů a případná pochybení se pak na webu Potraviny na pranýři objevují s označením místa původu, tedy jižní Moravy. „To bych spatřoval jako hlavní důvod, proč se může na jižní Moravě vyskytovat více zjištění než v některých jiných regionech,“ uzavřel mluvčí.
Rozhovor s Pavlem Kopřivou (zdroj: ČT24)
Ochrana spotřebitele především?
Web Potraviny na pranýři byl spuštěn loni 10. července za účelem informovat spotřebitele o nejakostních či nebezpečných potravinách zjištěných v rámci úředních kontrol prováděných SZPI. Cílem bylo zlepšit situaci spotřebitele jako koncového článku na trhu s potravinami. Potraviny, u nichž SZPI zjistí nějaké nedostatky, jsou na webu automaticky tříděny do tří kategorií – nejakostní, falšované a nebezpečné.
Potravinový pranýř přesto není u všech stejně populární. Vadí zejména výrobcům a prodejcům potravin, podle kterých není fér uvádět jméno výrobce u potraviny, za jejíž špatný stav může prodejce, a naopak.
Jak se pranýřovalo v roce 2012
Za prvních 24 hodin provozu navštívilo Potraviny na pranýři přes 200 tisíc lidí, kteří zobrazili téměř 4 miliony stránek. Celkem bylo v roce 2012 registrováno přibližně 1,5 miliónu přístupů (870 tisíc unikátních návštěvníků). Koncem roku 2012 bylo registrováno pro odběr novinek 13,5 tisíce emailových adres.
Celkem bylo na webu v roce 2012 zveřejněno 728 nevyhovujících vzorků potravin, z toho v kategorii nejakostních 138, falšovaných 172 a nebezpečných 418. Zemí původu byla u 60 % potravin Česká republika, ze zahraničí pocházelo 30 % zveřejněných potravin, zbylých 10 % tvoří potraviny, u nichž nebyla země původu zjištěna.
Web se stal výhercem sedmého ročníku ankety Křišťálová lupa 2012 – Cena českého internetu v kategorii veřejně prospěšná služba.
Zdroj: Potraviny na pranýři