Staré Město vydalo další poklady z doby Velké Moravy

Staré Město (Uherskohradišťsko) – Archeologové se vrátili k nově budovanému kostelu svatého Ducha ve Starém Městě na Uherskohradišťsku, aby dokončili průzkum této lokality. Poslední dosud neprobádanou částí byl příkop, který lemoval velkomoravské hradiště. Podle nálezů je jasné, že hospodyňky ho tehdy využívaly jako smetiště. Podle vědců jde o historický poklad - badání mezi odpadky jim ukáže, co zdejší lidé v 9. století jedli.

Archeologové našli v blízkosti kostela tisíce exponátů, většinu tvoří úlomky keramiky, kosti a další zbytky potravin. Do příkopu velkomoravské ženy házely vše, co se jim doma rozbilo nebo se už nedalo nijak zužitkovat. „Hospodyňka přišla, vyhodila smetí v podobě třeba zbytků od oběda nebo po nějaké zabijačce, ale třeba i rozbitý hrnec a podobně,“ vysvětlil archeolog z Moravského zemského muzea v Brně Luděk Galuška.

To, že jsou věci hodné smetiště, si ale dnešní archeologové rozhodně nemyslí. Podle nich je to přesný opak - nalezené úlomky keramiky jim dokreslují třeba to, na jaké řemeslné výši byla výroba velkomoravské keramiky. Dochované zbytky jídel zase vědcům prozradí složení jídelníčku Velkomoravanů. „Nedělejme si iluze, že by každý den měli maso, slepičí polévky nebo divočáka. To v žádném případě. To bylo opravdu jen ve svátky,“ dodal Galuška.

2 minuty
Mluví archeolog Luděk Galuška
Zdroj: ČT24

Že se při průzkumu staveniště našlo tolik věcí, které používali Velkomoravané, není pro archeology žádným překvapením. Staré Město bylo v 9. století, kdy se nazývalo Veligrad, sídlem velkomoravských panovníků Mojmíra, Rastislava a Svatopluka. Na pozvání druhého jmenovaného přijeli v roce 863 n. l. na Velkou Moravu soluňští bratři Konstantin a Metoděj.

Ve Starém Městě archeologové bádají už od konce 19. století. Nálezy shromažďují od poloviny minulého století v Památníku Velké Moravy, který vyrostl na základech první objevené a potvrzené stavby z doby velkomoravské - kostela Na Valách.

Památník Velké Moravy ve Starém Městě v poloze „Na Valách“ byl vybudován nad základy hřbitovního kostela z 9. století objeveného archeologem Vilémem Hrubým roku 1949. Církevní stavbu obklopovalo ve velkomoravském období rozsáhlé pohřebiště. Pohřbeni zde byli jak příslušníci velkomoravské nobility s bohatou výbavou se zbraněmi a šperky, tak i lidé chudí, zemědělci a řemeslníci. Doposud zde bylo prozkoumáno přes 2000 hrobů, což z pohřebiště „Na Valách“ činí nejrozsáhlejší nekropoli Velké Moravy. Některé z hrobů v blízkosti základů někdejšího kostela jsou zachovány na původních místech. Podívejte se na expozici ve 3D videu.

V těsné blízkosti památníku už více než deset let vyrůstá stavba kostela svatého Ducha. Půdorys kostela má tvar rotundy, tedy velkomoravského kostela tvořeného dvěma vzájemně se prolínajícími kruhy. Nosnou část hlavní lodi tvoří 12 sloupů, které symbolizují 12 apoštolů. Dvě věže, které se mírně sklání k sobě, mají věřícím připomínat slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje, kteří před 1150 lety Velkou Moravu navštívili. Věže jsou uprostřed propojeny křížem, jehož tvar odpovídá tvaru křížů nalezených v této lokalitě.

Vizualizace kostela svatého Ducha ve Starém Městě
Zdroj: ČT24/ČT Brno

V suterénu kostela architekti navrhli sál vhodný pro nejrůznější kulturní a společenské akce. V přední části kostela je liturgický prostor s oltářem a svatostánkem.

Stavební práce si od roku 2002 vyžádaly přibližně 50 milionů korun, na dokončení bude farnost potřebovat ještě dalších dvacet milionů. Velkou část nákladů pokryly dary a na dárce se církev spoléhá i do budoucna. Nedostavěný kostel už hostil několik akcí, alespoň zčásti by měl být otevřen do konce letošního roku.

Jak bude kostel po dokončení vypadat? Prozradí vizualizace.

Moderní náměstí odkazující na nejvýznamnější éru v dějinách města

Letos se chce radnice pustit do úpravy okolí obou staveb a vytvořit zde zbrusu nové náměstí. Plán počítá se stavbou tzv. Event centra, s rekonstrukcí jezuitského kostela a s přístavbou, ve které vznikne sociální zázemí, informační centrum nebo schodišťová rampa. V dolní částí náměstí Velké Moravy vyroste promenáda, mobilní pódium pro vystoupení a parkoviště.

„Celý projekt první etapy je v hodnotě 22 milionů korun. Na podzim letošního roku počítáme se zahájením stavebních prací v hodnotě tři až šest milionů korun. Další práce by měly probíhat v následujícím roce,“ informoval na stránkách města starosta Josef Bazala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...