Brno – Krajský soud v Brně dnes řešil odvolání Ireny Pawlasové, která kvůli sporu o meruňky napadla svého souseda. Žena totiž sbírala ovoce na části zahrady, kterou podle dohody užíval její soused. Zatímco dnes je v podobných sporech těžké určit, komu ovoce náleží, od ledna by mělo být jasněji: nový občanský zákoník řeší například i to, kdy lze sníst meruňky ze sousedova stromu.
Kvůli sporu o meruňky napadla žena souseda. Řešení nabídne nový zákoník
V červenci 2012 viděl sedmasedmdesátiletý Jan Kertész svoji sousedku Irenu Pawlasovou, jak trhá meruňky. Strom je sice na společné zahradě, podle dohody ale právě část s meruňkou užívá rodina Kertészových. „Řekl jsem jí, aby přestala sbírat. Ona vůbec nereagovala, tak jsem zavolal policii. Ona chtěla odejít a já jsem jí bránil v cestě, aby neodešla, když měla přijet policie. A tak mě napadla a několikrát uhodila,“ popsal incident Jan Kertész.
„Manžel tady stál, držel se rukama plotu a ona ho takhle zezadu uhodila,“ potvrdily Kertészova manželka i vnučka, které celý spor viděly. Žena Kertészovi zlomila nos, způsobila otok na hlavě a podlitiny na rukou. Za napadení byla odsouzena k osmiměsíční podmínce s odkladem na 20 měsíců.
Jak může dopadnout spor o meruňky? (zdroj: ČT24)
Irena Pawlasová dnes k soudu nedorazila, podle jejího advokáta je krátce po porodu na mateřské dovolené. Krajský soud její odvolání zamítl. Žena se může ještě dovolat k Nevyššímu soudu. „Jestli podáme dovolání zatím nevím. Musím se nejprve poradit s klientkou,“ uvedl její právní zástupce Zdeněk Žalud.
Ani společná zahrada nepatří všem
O strom, kvůli kterému spor vznikl, se rodina Kertészových stará už přes 30 let. Roste v zahradě za bytovým domem, podle katastru pozemek patří bytovému družstvu. Nájemníci mají už dlouho zahradu rozdělenou na části, podle dohody se jednotlivé rodiny starají o své díly. Meruňka roste na parcele Kertészových.
„Kdyby se mě aspoň zeptala, jestli si může natrhat, tak bych jí to dovolil. Ale když se o to nestará, tak na to podle mého názoru nemá právo,“ dodal Kertész, kterému dávají za pravdu i právníci. V tomto případě jde totiž o takzvaný institut spoluvlastnictví. Pokud je společný majetek rozdělen k užívání, byť jen ústní dohodou, pak toto rozdělení platí. Sporné meruňky tedy opravdu patřily Kertészovým.
Sousedské spory pomůže řešit nový občanský zákoník
Spory jako je tento by měl od ledna specifikovat nový občanský zákoník. Dnes platí, že ovoce patří majiteli stromu, a to bez ohledu na to, kde zrovna plody jsou, jestli na větvi, nebo spadané na zemi. Od ledna se to ale změní. „Jakmile jablko spadne k sousedovi na pozemek, patří sousedovi,“ konstatuje hlavní autor nového občanského zákoníku právník Karel Eliáš.
Sousedi se často přou i o spadané listí nebo jehličí. I zde bude platit totéž co pro ovoce – na sousedově pozemku je to už sousedova starost. Trnem v oku bývají také větve či kořeny, které narušují ploty nebo stíní okna. „Soused, kterému větve nebo kořeny skutečně vadí, tak má právo odstranit je, ale jen tehdy, když vyzval vlastníka, aby to udělal sám, a ten to v přiměřené lhůtě neudělá,“ upozorňuje Eliáš. Podle zákona je to navíc možné učinit jen ve vhodném ročním období, šetrně a pouze v případě, kdy jsou potíže větší než zájem na zachování nedotčeného stromu.
Zákoník dává majiteli právo na sousedově pozemku honit také zaběhnutou kočku, psa, slepice nebo třeba včelí roj. Pokud ale zaběhnuté zvíře sousedovi něco poškodí nebo zničí, musí majitel zvířete sousedovi škodu nahradit.
Nový občanský zákoník byl připravován deset let, účinnosti má nabýt 1. ledna 2014. Kodex o víc než třech tisících paragrafech nově upravuje tři základní okruhy - rodinu, vlastnictví a smlouvy. Podle bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) se například nově zvýší náhrada škody způsobená občanovi, poškození budou celkově v lepší pozici.