Dvě století hornictví v Moravskoslezském regionu. Blíží se konec?

Ostravsko, Karvinsko - Černé uhlí je pro Moravskoslezský region surovina, která před dvěma stovkami let zásadně určila jeho charakter. Jeho zosobněním byli a jsou horníci. Za totality to byli oblíbení hrdinové propagandy, v poslední době politici spíš přemýšlejí, jak je přeškolit na jiná povolání. Uhelná éra se na Ostravsku a Karvinsku zřejmě chýlí k závěru.

Důl Jindřich se nachází v samém centru Ostravy. Dnes tady developeři plánují byty a kanceláře, přitom ještě před 34 lety výtah z podzemí vyvážel muže s nezaměnitelnými linkami kolem očí.

Reportáž Ivy Piskalové a Marty Pilařové (zdroj: ČT24)

Od 60. let minulého století drželo většinu mužů pod zemí hlavně to, že měli jistotu, že za těžkou práci dostanou dobře zaplaceno. Horničtí předáci byli často oslavováni a dávání za příklad. Stejně jako v době, kdy těžba uhlí na Ostravsku začala.

„Do  poloviny 19. století  byli horníci jakousi společenskou elitou, protože to bylo exkluzivní povolání. Přicházeli z revírů českých, z revírů haličských i slovenských,“ uvedl historik Aleš Zářický.

Památníky na povrchu připomínají, jak moc riskují horníci pod zemí. Při důlních neštěstích jich zahynuly stovky, jen za posledních pět let přišlo o tátu dvacet dva rodin. 

Zdeňka právě čekala syna, když přišla o muže. Sama pracovala na šachtě až do důchodu. Teď si nedovede představit, že by dolování v regionu skončilo.
„Karviná, Havířov, to budou města duchů, jestli přijdou o práci. Už teď je tam tolik prázdných bytů,“ uvedla Zdeňka Bínová.

Sirotkům pomáhá sdružení Svatá Barbora, ročně třemi miliony korun. Polovinu peněz dávají sami horníci.
„V letošním roce pomáháme osmdesáti sirotkům a budeme pomáhat dál. I těm, kteří jsou nejmladší, mají tři roky, tak ty určitě dovedeme až na vysokou školu,“ uvedl Vladislav Sobol, předseda občanského sdružení Svatá Barbora.

Jestli příběh černého uhlí píše svou poslední ostravsko-karvinskou kapitolu, to ukáží už nejbližší týdny a měsíce.