Zámek Štiřín stát neprodá. „Rodinný podnik“ ředitele Hrubého žije dál

Praha - Začátkem měsíce přinesla Česká televize překvapivou zprávu. Zámek Štiřín, už na cestě k prodeji, se prodávat nebude a do jeho čela se opět vrací odvolaný ředitel Václav Hrubý. Dosazení správce, jehož historie je se Štiřínem nezvykle úzce spjata, věští obrat v přístupu ministerstva zahraničí ke svému majetku. Byl to totiž právě Hrubý, který letos zabránil ministerstvu zámek prodat. Barokní sídlo nedaleko od Prahy tak státu nadále zůstane. A to přesto, že není jasné, zda je úřad Jana Kohouta schopný zámek vůbec využít.

Na správu zámku si letos stěžovala kontrola, kterou na jaře nařídil ještě Schwarzenbergův tým kvůli auditu hospodaření jednotlivých příspěvkových organizací ministerstva zahraničí. Provoz náročných státních institucí - vedle Štiřína ministerstvu patří ještě všechna Česká centra v zahraničí, diplomatický servis aj. - totiž ve vládě rozpočtové odpovědnosti příliš populární nebyl. Schwarzenberg byl navíc pod tlakem premiéra Nečase a ministra financí Kalouska, kteří snížili rezortu rozpočet o více než miliardu.

Audit dospěl k několika nesrovnalostem: dokument vytýká zámku účetní neprůhlednost, nepřiměřené náklady na dodavatele služeb, například na právníka či lékaře, kteří na Štiřín docházeli, a také nejasnou strukturu firem, jež se na správě zámku podílejí. Ředitel Hrubý to šmahem odmítá a audit považuje za zmanipulovaný, aby se urychlil prodej nemovitosti, k němuž MZV pod Karlem Schwarzenbergem mířilo.

Ztráty, nebo zisk?

Hrubý svá tvrzení obhajuje ekonomickou situací zámku. Na Štiříně se pořádají nejen akce ministerstev, která zámku platí za pořádání banketů a jednání politiků, ale i komerční akce, jako jsou svatby, koncerty či přednášky. Proto údajně až do roku 2012 hospodaření vykazovala černá čísla - v roce 2008 měl zisk činit pět milionů korun - a pouze v letošním roce se Štiřín propadl do ztráty. Ta ale dle Hrubého nevychází ze špatného hospodaření, ale z nevole ministra Schwarzenberga využívat zámek pro akce ministerstva.

Údajné zisky Štiřína jsou ovšem poměrně sporné. Jak generální sekretář ministerstva zahraničí Vladimír Zavázal, tak dočasný správce zámku Michal Král totiž hospodaření zámku označili za „ztrátové“ v posledních několika letech. Nejasnost v účetnictví vyplývá i ze zmíněné kontroly, která kritizuje nahodilost čísel předložených správcem a navrhuje ekonomický audit od nezávislé firmy.

Nesporným faktem je pouze to, že ministerstvo zahraničí na provoz zámku přispívá ročně částkou okolo 8 milionů korun. V porovnání s ostatními příspěvkovými organizacemi ministerstva jde o pakatel – úřad ročně na provoz organizací vynaloží okolo 320 až 330 milionů korun. A faktem zůstává i to, že za ministra Schwarzenberga se zámku snížil příjem ze státních akcí, neb ty ministr pořádal spíš v Praze.

Zámek versus ambasády

Na začátku letošního roku vzešel z pera tehdejší vicepremiérky Karolíny Peake úsporný plán, který počítal s prodejem zámku za 329 milionů korun. Tuto sumu mnozí kritizovali a považovali ji za podhodnocenou. Zámek byl totiž od revoluce několikrát rekonstruován za částku - dle Zavázala - „přesahující miliardu korun“. Cena však podle vlády rozhodně konečnou nebyla. „Jde pouze o cenu odhadní. Proto může při prodeji být klidně překročena,“ tvrdila Peake.

Schwarzenberg ale musel škrtat. Úspory se týkaly celého ministerstva - MZV dostalo za úkol ušetřit více než 300 milionů na prodeji majetku - a rušeny byly například české ambasády, z jejichž prodeje se dostalo řádově výrazně méně než z plánovaného prodeje Štiřína. „Byli jsme donuceni zrušit diplomatické zastoupení v Keni, Venezuele, Kolumbii, Kongu nebo indické Bombaji,“ vypočítává Schwarzenberg.

Děkujeme, odejděte

Ředitel Hrubý se ovšem proti prodeji Štiřína postavil a odmítnutím dodat svůj podpis pod „protokol o nepotřebnosti majetku“ plánovaný prodej zbrzdil. Pod sebou si tím podřezal větev – vedení Černínského paláce ho ze správcovské funkce odvolalo, protože souhlas ředitele zámku je pro prodej nutný. Jakkoli je zarážející, že šéf příspěvkové organizace může blokovat nakládání se státním majetkem, podle generálního sekretáře ministerstva to tak vyžaduje zákon o příspěvkových organizacích.

Hrubý se ovšem prodeji zámku jako takovému nebrání. Alespoň to tvrdí. „Pokud by stát dostal přijatelnou nabídku, která by odpovídala skutečné ceně zámku, prodeji v cestě stát nebudu. Události letošního roku ale za solidní nabídku rozhodně brát nejdou,“ říká Hrubý.

Co je doma, to se počítá

Proč však řediteli tolik záleží na „přijatelné“ nabídce a i za cenu vlastního místa je schopný blokovat prodej majetku, který mu přitom nepatří? Vysvětlení může být více. První spočívá v postavě Václava Hrubého. Na chodu zámku se Hrubý podílí už více než třicet let. Začínal zde jako brigádník, postupně se vypracoval až na ředitele a vybudoval si k sídlu osobní vztah.

Další vysvětlení může ležet v pohledu na strukturu firem, které zámek obhospodařují. Ředitel zámku pronajímá část ze 40 hektarů pozemků občanskému sdružení Regio Štiřín, na jehož stránkách je veden jako viceprezident. „V žádné společnosti nefiguruji už od roku 2003,“ ohrazuje se Hrubý. Ve stejné společnosti potom podle auditu působí i zaměstnanci zámku Václav Větvička, Vladislav Ferkl a Zdeněk Hraba. 

Správu pronajatým pozemkům pak vykonává společnost Drive Štiřín, kde jako jediná jednatelka od roku 2010 figuruje Lenka Hrubá, ředitelova manželka. Podobně lze skrze organizační strukturu najít řadu dalších „známých tváří“ v dalších organizačních složkách. Příkladem může být právník Zdeněk Hraba, který mimo členství ve sdružení Regio Štiřín zajišťuje zámku právní servis a podílí se i na zajišťování lékařských služeb. Ty provozuje jeho příbuzný Luboš Hraba. A tak by šlo pokračovat.

„Všechny firmy se na chodu zámku podílí už řadu let a jsou to odborníci. I společnost manželky má stejné podmínky jako všichni ostatní,“ tvrdí pro web ČT Hrubý. Ani MZV neprotestuje. Zámek má podle vedení české diplomacie „zdravé jádro“ a „personální propojení neškodí jeho hospodaření“.  

Detektivní román Hrubého života

Václav Hrubý byl ze své správcovské pozice odvolán již třikrát. Poprvé Hrubého vyhodili už komunisté těsně před revolucí. Hned v roce 1989 byl ale Václavem Havlem dosazen zpátky s pochvalou za záchranu kulturní památky. Deset let nato byl ředitel odvolán znovu. Tentokrát generálním sekretářem Jana Kavana Karlem Srbou za to, že Hrubý odmítl vyrobit důkazy k tvrzení tehdejšího premiéra Miloše Zemana, že bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec na zámku korumpoval novináře.

Cesta zpět na zámek se Hrubému otevřela o tři roky později. Karel Srba byl v roce 2002 odsouzen do vězení za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové a na post generálního sekretáře pod lidovcem Cyrilem Svobodou se dostal Vladimír Zavázal. Ten odvolaného ředitele v roce 2003 do funkce vrátil. Štiřín následně Hrubý spravoval až do letošního roku, kdy jej ministerstvo odvolalo potřetí. Minulý týden se však – opět díky Vladimíru Zavázalovi – zatím naposledy do funkce vrátil.

„Podle mne v dnešní době nemá cenu zbavovat se hromadně státního majetku,“ tvrdí Zavázal. „Naopak. Je nutné jej lépe využít,“ dodává. Státní program zámku teď Zavázal „zpracovává“. Štiřínští se zatím kromě odpalování na golfovém hřišti mohou těšit na koncert Mellody Makers či prezentaci nové knihy zaměstnance zámku Václava Větvičky.

Video Ředitelem zámku Štiřín je opět Hrubý
video

Ředitelem zámku Štiřín je opět Hrubý