V Prostějově diskutovali odborníci o vzdělávání nadaných dětí

Prostějov – Vzdělávání nadaných dětí nefunguje tak, jak by bylo potřeba. Shodli se na tom účastníci konference v Prostějově, která se tímto tématem zabývala. Práce s nadprůměrně inteligentními dětmi totiž u nás stále nemá přesně stanovená pravidla. Většinou tak záleží pouze na pedagogovi, jestli nadání u svého žáka vůbec rozpozná a jak ho dále rozvine.

V Základní škole Hálkova v Olomouci funguje třída pro nadané děti už od roku 2006. „My pracujeme s dětmi, které mají takzvané všeobecné nadání, takže mají předpoklady zvládnout ledacos jednodušeji, rychleji,“ uvádí učitelka tamní školy Katarína Greplová.

Nadané děti přitom potřebují hlavně individuální přístup. Tomu ale podle odborníků současný trend systému vzdělávání u nás příliš nepřeje. Častá je totiž snaha, aby se všechny děti bez ohledu na jakékoliv rozdíly učily společně. „Vzhledem k tomu, jaké jsou ekonomické možnosti českého školství, tak ta integrace není pro nadané děti tou nejšťastnější variantou,“ myslí si učitel základní školy z Frýdku-Místku Jiří Rozehnal.

Video Reportáž Evy Knajblové
video

Reportáž Evy Knajblové

Právě o specifických potřebách nadaných dětí, o tom, jak je správně vyhledat a dále rozvíjet, diskutovali odborníci na konferenci v Prostějově. Určitým vzorem jsou pro ně jejich kolegové na Slovensku. Tam mají se systémem vzdělávání nadaných dětí dvacetiletou zkušenost. „Dobrý, podporující učitel je při tomto rozvíjení nadání naprosto nejdůležitější fenomén,“ vysvětluje zakladatelka Školy pre mimoriadne nadané deti v Bratislavě Jolana Laznibatová. „Určitě by bylo dobře relativně posílit identifikaci. To znamená, abychom o těch dětech věděli. Vzdělávat pedagogy, ať budoucí nebo ty současné v tom, aby dokázali nadání rozpoznat, aby věděli, jakým způsobem s těmi dětmi pracovat,“ dodává předseda Mensy České republiky Tomáš Blumenstein.

Dětí s nadprůměrným intelektem je u nás podle odborníků asi čtvrtina. Těch s mimořádným nadáním jsou pak dvě procenta.