Pasivním domům se na jihu Moravy daří. Investice se vrátí za deset let

Jižní Morava - Jak ušetřit za topení zajímá v těchto chladných dnech stále více lidí. Ekologicky šetrné pasivní domy sice výrazně uspoří energii, jejich výstavba se ale může prodražit. Kancelářské prostory je zase možné levně vytápět tzv. odpadním teplem, které vydávají například datová centra, tzv. serverové místnosti. Ekologických staveb v kraji postupně přibývá.

„Počet pasivních domů roste. Z rodinných domů se i pět až sedm procent staví v pasivním standardu. Hodně tomu pomohl program Zelená úsporám,“ poznamenal ředitel centra Pasivní domy Jan Bárta. V Česku je podle odborníků pasivních domů přesto málo a jejich podíl na nově budovaných stavbách se pohybuje okolo jednoho procenta.

V současnosti u nás stojí zhruba 700 až 800 pasivních domů, přičemž nejvíc je jich na jihu Moravy a na Plzeňsku. Dostat se k přesným číslům je ale nemožné. Počet pasivních domů nikdo přesně neeviduje, jedná se tak spíše o odhady.

Ačkoliv ročně vyrostou v tuzemsku asi dvě stovky nových pasivních domů, především rodinných, vůči celkové výstavbě se jedná o něco přes jedno procento. Propagátoři pasivního bydlení tvrdí, že za malým rozšířením stojí hlavně neinformovanost budoucích majitelů.

Co je to pasivní dům?

Pasivní dům musí splnit několik kritérií, aby získal certifikát, a mohl tak užívat označení pasivní dům.

  • roční spotřeba tepla na vytápění musí být menší než 15 kWh na m² obytné plochy
  • roční spotřeba primární energie nesmí přesáhnout 120 kWh na m² obytné plochy
  • budova musí být neprůvzdušná, když dojde ke snížení tlaku v budově oproti venkovní atmosféře (o 50 pascalů), může být infiltrováno max. 60 procent objemu vzduchu v budově

Lidé také hodně hledí na cenu stavby: zatímco v klasické novostavbě vyjde metr čtvereční na zhruba 25 až 35 tisíc korun, investice do zelených technologií prodraží stavbu pasivního domu o deset a více procent. „Pasivní domy vychází lehce dráž, než normální dům. Když už je to ale o více než 15 procent dražší, tak je něco špatně. Návratnost pasivních domů je okolo deseti až patnácti let,“ odhadl Bárta.

Zatímco ve světě se pasivní hotely i školky staví už více než dvacet let, první takový dům v Česku vyrostl až v roce 2004. Hlavní výhodou pasivního domu je jeho energetická nenáročnost. Celoroční vytápění může jeho majitele stát jen pět tisíc korun. Pasivní domy se staví z různých materiálů.

Pasivní dům si postavili i manželé Nepevní, kteří si nové bydlení pochvalují. Jako negativum vidí jen suchý vzduch, se kterým bojují zvlhčovači vzduchu. „Chtěli jsme zdravé bydlení, tím to začalo,“ přiznala Vlaďka Nepevná. Speciální výměník jim odpadním teplem z domu ohřívá venkovní vzduch, který je naopak přiváděn dovnitř. Zpětné využití odpadního tepla už prosazují i firmy.

Vlaďka Nepevná popisuje bydlení v pasivním domě (zdroj: ČT24)

Druhy energeticky úsporných domů

Pasivní dům není jediným druhem energeticky úsporných staveb. Existuje jich celá řada:

  • Nízkoenergetický dům byl předchůdcem pasivního domu. Při stavbě jsou na něj kladeny nižší nároky než na dům pasivní, proto nemusí splňovat tak přísná kritéria pro energetickou úspornost.
  • Nulový dům je naopak náročnější variantou pasivního domu, který je technologicky vybaven tak, aby čerpal veškerou energii jen z místních zdrojů.
  • Aktivní dům klade důraz na životní prostředí a vnitřní klima domu. To má být díky použitým materiálům zdravější. Svou roli hraje i dostatečný přísun světla a čerstvého vzduchu.

S úsporným řešením kancelářských prostor přišla i jedna brněnská firma poskytující telekomunikační služby. Jejich datové centrum, které ukrývá stovky serverů, vytápí přilehlé kancelářské zázemí. Společnost tak šetří unikající teplo, které elektronické servery vypouští do okolí. „Celý systém byl od začátku řešen bez primárního zdroje tepla a je tak plně závislý na odpadním teple serverů,“ poznamenala zástupkyně společnosti Jana Ševčíková.

V maloměřickém areálu má firma i malou fotovoltaickou elektrárnu. Díky střešním panelům se datové servery naopak ochlazují. „Všechnu vyrobenou elektrickou energii spotřebujeme a akumulujeme do studené vody,“ popsala princip fungování Ševčíková. Náklady na interní systém vytápění se vyšplhaly na pět milionů korun. Společnost poskytující internetové a hlasové služby počítá s tím, že se jí investice do dvou let vrátí.

Podobné plány využívají i jiné zahraniční firmy. Švýcarská softwarová společnost například teplem ze serverů vytápí přilehlý bazén pro své zaměstnance, londýnská firma zase dodává teplo dokonce do okolních domácností. Většina ekologicky zaměřených firem se snaží využít vyprodukované „odpadní“ teplo alespoň na následné ochlazování zahřívané techniky.

Příklady energeticky úsporných staveb v regionu

Ekocentrum v Otevřené zahradě

Na jaře 2013 byla v Brně zpřístupněna tzv. Otevřená zahrada. Tamní ekocentrum, jinak sídlo ekologických organizací, patří mezi provozně nejekologičtější stavby v zemi. Cílem bylo postavit modelovou zelenou budovu, která bude inspirací pro investory. Dům dosáhl pasivního energetického standardu, šetří vodu a byl zbudován z maximálního možného množství obnovitelných materiálů. Stavba vyhrála ocenění Český energetický a ekologický projekt v kategorii Stavby a také cenu Stavba roku podle ministra životního prostředí. Ekologické centrum například používá dešťovou vodu na zalévání a splachování, čímž ušetří 60 procent pitné vody.

Kaprálův mlýn

Skautské ekologické středisko Kaprálův mlýn je nabité zelenými technologiemi. Kromě šetrného provozu nabízí také možnost tyto technologie zkoumat. Stavební fakulta brněnského VUT díky zázemí skautského mlýna získala možnost v praxi testovat chování eko-technologií, jako jsou například světlovody, nebo tepelné vlastnosti střechy. Kaprálův mlýn funguje také jako výukové centrum, které učí další generace, jak se chovat k planetě Zemi, a jak je důležité důvěřovat obnovitelným zdrojům.

Tower B v rámci Spielberk Towers

Dvacetipatrová stavba Tower B šetří energii speciální klimatizací a fasádou, která odráží sluneční paprsky. Před kancelářským centrem jsou umělá jezírka, která jsou napájena recyklovanou vodou z budov. Uzávěry vody jsou v kancelářském zázemí na pohybová čidla.

Ekologické centrum Hostětín na Uherskohradišťsku

Obec Hostětín se prezentuje jako ekologické centrum, při stavbě tamního ekologického centra byly použity přírodní stavební materiály. Z venku budovu izoluje minerální vlna a slaměné balíky. Vnitřní omítka je zase z nepálené hlíny. V obci funguje bio moštárna, kořenová čistírna odpadních vod, obecní výtopna na biomasu, sušírna ovoce i ukázkový sad s přírodní zahradou. Centrum Hostětín funguje pod nadací Veronica. Obec se celá zaměřuje na ekologické pobyty v přírodě.

Téma ekologického bydlení v UvR (zdroj: ČT24)