Jižní Morava - S koncem kalendářního roku finišují jihomoravská města s přípravou plánovaných rozpočtů pro příští rok. Brno nedávno zveřejnilo, že v roce 2014 počítá s vyrovnaným rozpočtem 11,2 miliardy korun. To Jihomoravský kraj si u Evropské investiční banky musel peníze půjčit, konkrétně 300 milionů, aby mohl vyčerpat evropské dotace.
Obce připravují rozpočty pro příští rok
Jižní Morava chce co možná nejvíce vyčerpat evropské dotace, které u většiny investic pokrývají 85 procent nákladů. Zbylých 15 procent musí doplatit žadatel, respektive Jihomoravský kraj. Právě proto si u Evropské investiční banky vyprosil peníze, které chce použít na pokrytí zbytku částky. Peníze by tak putovaly například na zateplení veřejných budov jako jsou školy nebo krajské nemocnice. Oprav by se mohly dočkat také silnice.
Brněnský návrh rozpočtu, který koncem listopadu projednali radní, počítá i pro další rok s rozpočtem 11,2 miliardy korun. S takovou částkou Brno operovalo i pro rok letošní, nakonec bude rozpočet asi o dvě stě milionů vyšší. Dnes odpoledne měli Brňané příležitost vyjádřit se veřejně k brněnskému rozpočtu.
Evropská investiční banka v minulosti Jihomoravskému kraji půjčila už přes tři miliardy korun.
„K nejzajímavějším investicím patří zahájení příprav na výstavbu nových tramvajových tratí a rekonstrukci dalších významných ulic, stejně tak příprava na rekonstrukci Mendlova náměstí,“ uvedl nedávno primátorův náměstek Robert Kotzian (ODS). Nejvíce, konkrétně 700 milionů korun, poputuje příští rok na obnovu městské kanalizace. Sto milionů korun si také vyžádá například přeložení tramvajové linky z ulice Dornych na Plotní.
Kontroverzním bodem v brněnském rozpočtu byla pětimilionová položka pro filmový festival Cinema Mundi. Zatímco Brno dlouhodobě připravovalo systém rozdělování peněz v kultuře, na kterou předem přislíbilo 12 milionů korun, nakonec zcela mimo plán chtělo festivalu věnovat několik milionů. Argumentem zástupců města bylo, že nejde přímo o dotaci pro filmový svátek, ale o propagaci města v rámci tohoto festivalu. Na veřejné prezentaci rozpočtu ale vedení Brna pětimilionovou dotaci zrušilo.
Definitivní podobu rozpočtu odhlasují brněnští zastupitelé 10. prosince.
Jak se hospodařilo v Jihomoravském kraji?
Nejvyšší přebytek v roce 2012 na jednoho obyvatele měly tyto obce:
Podhradí nad Dyjí 121 448,20 Kč (Obec leží na Znojemsku a má 50 obyvatel)
Chvalovice 99 266,24 Kč (Obec leží na Znojemsku a má 540 obyvatel)
Malá Roudka 42 203,83 Kč (Obec leží na Blanensku a má 183 obyvatel)
Naopak nejvyšší schodek zaznamenaly loni na počet obyvatel tyto obce:
Rebešovice -29 107,74 Kč (Obec leží v okresu Brno-venkov a má 841 obyvatel)
Borotice -28 492,27 Kč (Obec leží na Znojemsku a má 428 obyvatel)
Krasová -27 706,18 Kč (Obec leží na Blanensku a má 306 obyvatel)
Zdroj: Rozpočet obce
Mapa zadluženosti obcí
Kraj nechal o rozpočtu hlasovat v internetové anketě
Jihomoravský kraj na svých stránkách spustil v minulosti i anketu, ve které obyvatele vybízel k tomu, aby hlasovali, kam mají krajské peníze putovat. O definitivní podobě krajského rozpočtu radní rozhodnou 19. prosince.
Právě oprava silnic druhé a třetí třídy vyšla jako nejdůležitější položka rozpočtu. Hlasováním lidé zdůraznili také nutnou podporu volnočasových aktivit pro mládež nebo opravy škol a budování cyklostezek. Výsledky ankety představitelé města do návrhu rozpočtu údajně zapracovali.
Nejvíce preferované aktivity Jihomoravského kraje
- oprava a údržba silnic 2. a 3. třídy v kraji
- podpora volnočasových aktivit pro děti a mládež
- podpora škol (například rekonstrukce budov, jejich zateplení apod.)
- podpora cyklistiky (například cyklostezky nebo značení)
- zdravotnická záchranná služba
- pomoc obcím s odkanalizováním, výstavbou čistíren odpadních vod nebo při protipovodňové ochraně
- podpora rodin (firemní školky, projekty rodinných a seniorských pasů apod.)
- dotace do oblasti kultury a památkové péče
- dotace pro integrovaný záchranný systém JMK
- výstavba nových úseků silnic 2. a 3. třídy
Zdroj: Jihomoravský kraj
Plánovaný rozpočet dnes představilo i Znojmo, které v příštím roce bude hospodařit s částkou 924 milionů korun, což je o osmdesát milionů více než letos. Asi 250 milionů chce město získat z prodeje městských bytů. „V příštím roce budeme pokračovat v rekonstrukci znojemských základních škol a školek, v revitalizaci parku, chystáme opravit chodníky ve městě, městský stadion nebo vybudovat kanalizaci v městských částech Znojma,“ dodal starosta Znojma Vlastimil Gabrhel (ČSSD).
Radnice ve Znojmě
Zatímco znojemští strážníci dostanou více peněz, protože nabírali, zaměstnanci úřadu budou mít i v příštím roce pohled na výplatní pásky stejný. „V posledních třech letech jsme museli bankám a bankovním domům dohromady zaplatit 203 milionů korun. Příští rok nás čekají další splátky ve výši 54 milionů korun. Jediné pozitivní na tom je, že vzhledem k tomu, že se nám už podařilo splatit úvěr u jedné z bank, je to o 13 milionů méně než v letošním roce,“ dodal starosta.
Jak se hospodařilo ve Zlínském kraji?
Nejvyšší přebytek v loňském roce na jednoho obyvatele měly tyto obce:
Košíky 60 950,55 Kč (Obec leží na Uherskohradišťsku a má 421 obyvatel)
Ostrata 16 235,52 Kč (Obec leží na Zlínsku a má 397 obyvatel)
Šanov 10 352,03 Kč (Obec leží taktéž na Zlínsku a čítá 493 obyvatel)
Naopak nejvyšší schodek na jednoho občana zaznamenaly tyto obce:
Žítková -62 952,91 Kč (Obec leží na Uherskohradišťsku a má 189 obyvatel)
Tučapy -34 090,93 Kč (Obec leží rovněž na Uherskohradišťsku a má 247 obyvatel)
Bořenovice -30 172,24 Kč (Obec spadá pod Kroměřížsko a má 183 obyvatel)
Zdroj: Rozpočet obce
Zlín plánuje v roce 2014 hospodařit s přebytkem dva miliony korun. Největší investicí bude příští rok obnova parku Komenského v centru města. Zatímco letošní rozpočet věnoval investicím 350 milionů korun, na příští rok už Zlín vyčlenil jen 170 milionů korun. Tuto částku dnes odsouhlasilo 22 z 37 přítomných zlínských zastupitelů.
Celkem si Zlín plánuje vzít úvěr až 200 milionů korun, aby mohl co možná nejvíce využít příspěvky z dotačního programu Zelená úsporám, díky kterému plánuje zateplit veřejné budovy ve městě.
Rozpočet na příští rok ale nesestavují jen velká města, peníze v kase počítají i menší obce. Například Želešicím na Brněnsku se sešly žádosti na investice za 13 milionů korun, k dispozici má obec ale o pět milionů méně. „Je v plánu oprava střechy na budově, která je kulturní památkou, dále je ve výhledu rekonstrukce komunikací, takže asi tři miliony korun budeme investovat do chodníků a do opravy vodovodů,“ prozradil želešický starosta Jiří Kvasnička (nez).
Díky stránkám Rozpočet obce si mohou lidé rozkliknout informace o zadlužení své obce. Hospodaření sleduje i Ministerstvo financí ČR.
Téma rozpočtů v UvR (zdroj: ČT24)