Vyrobit klát je poměrně náročné. „Ruční práce na klátu zabere asi 350 hodin. Dnes sice máme elektronické pomocníky, ale na klátech pracujeme jen s ručními nástroji,“ řekl restaurátor Roman Slaný. Právě on připravil podklady k výrobě. „V rožnovském skanzenu jsem zkoumal původní moravské kláty, které jsou tam k vidění. Vyšli nám vstříc, udělali jsme si dílenské výkresy,“ dodal Slaný. Jeho výukou starých řemeslných postupů prošlo na 150 učňů.
S nimi sháněl stará kovaná dláta, teslice nebo štípací sekyry. U specializovaného kováře také nechali vyrobit několik replik vzácného šindelářského háčku, který našli na zapadlé chalupě – chtěli totiž dodržet původní pracovní postupy, ke kterým potřebovali i staré nástroje. „Postupy zdokumentované nejsou, vycházíme z původních nástrojů. Jako restaurátor jsem na práci s nimi zvyklý, často sám nástroj navede, jak s ním pracovat i jak má vypadat dílo,“ vysvětlil Slaný.
Moravský klát
Vyřezávaný včelí úl měří 3 metry a váží 150 kilo. Z naší krajiny kláty vymizely v polovině minulého století, s tím se ale zapomnělo i na výrobní postupy, které mají kořeny až v gotice. Díky restaurátorské práci Romana Slaného teď učni vědí, jak historický klát vyrobit.
Učni vyráběli kláty starými ručními nástroji
Kláty se podle Slaného vyrábí i dnes, ale komerčně a úplně jinak. „Naším cílem není kvantita, zaměřujeme se na autentičnost a historickou kvalitu. Chceme oživit dovednost zhotovování klasické šindele, jak se vyráběla v gotice nebo baroku,“ vysvětlil Slaný. Učňům se taková práce zamlouvá. „Bylo to zajímavé, spolupráce s panem Slaným je skvělá. Nejobtížnější bylo vyrobit šindele, je to fyzicky náročné,“ zhodnotila Anna Pokorná, jediná studentka, která na klátech pracovala.
První klát dnes z bosonožské střední školy odvezli do Rosic, i ostatní kláty chtějí mladí truhláři umístit po jižní Moravě. „Doufám, že i další kláty vyvezeme ven, je to v jednání. Byli bychom rádi, kdyby se nějaký úl podařilo zabydlet včelstvem,“ prozradil Slaný.
Truhlářští učni mají o výrobu klátů velký zájem, ve výuce starých pracovních postupů chce proto škola pokračovat. Záměr podpořil i projekt z Evropské unie. „Výroba moravských klátů se nikde jinde v republice neučí, díky projektu jsme mohli výuku obnovit,“ uvedl ředitel Střední školy stavebních řemesel Josef Hypr. Výuka by se mohla rozšířit i na selský nábytek.