Novým předsedou ODS je Petr Fiala, bude česká Thatcherová?

Olomouc - Občanští demokraté zvolili jako svého historicky čtvrtého předsedu profesora politologie Petra Fialu. Získal drtivou většinu hlasů - důvěru mu dalo 437 hlasů. Protikandidáty Fialy byli europoslanec Edvard Kožušník, který získal 32 hlasů, a expředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Pro ni hlasovalo 66 delegátů. „Ode dneška nezačíná jen obnova ODS, ale ode dneška začíná i nová kultura ODS a lidem, kteří odcházejí z funkcí, se musí poděkovat: Poděkujte, prosím, se mnou Petru Nečasovi,“ řekl nový předseda občanských demokratů.

Velmi silný mandát okomentoval záhy po zvolení s pokorou. „Jsem dost zkušený člověk na to, abych prožíval euforii. Chápu to jako obrovský závazek,“ řekl Fiala s tím, že podle něj začíná „nová politická kultura ODS“. „Kdybych dělal nějaké chyby, tak to buďte vy, kdo mě opravíte, čekám na to a těším se na spolupráci i v této věci,“ zmínil nový předseda.

Posléze už poděkoval jmenovitě nejen bývalému předsedovi Petru Nečasovi, dosavadnímu místopředsedovi Martinu Kubovi i své protikandidátce Němcové. Zopakoval, že pro svůj neužší tým nebude doporučovat žádná konkrétní jména. „Ve vedení by měli být lidé, protože jsou kompetentní osobnosti a mají podporu delegátů, nikoliv že na ně někdo ukáže. Já jsem připraven spolupracovat s kýmkoliv,“ dodal Fiala.

Fiala doufá, že s tiskem řeší hlavně vnitřní problémy ODS naposledy (zdroj: ČT24)

Rozvahou proti úpadku? Akademik Fiala načíná restartmisi ODS

„Mnozí tvrdili, že tady to v roce 1991 začalo, a dnes také skončí. Já říkám, že dnes to v Olomouci pořádně začíná,“ prohlásil Petr Fiala na volebním sjezdu ODS. Občanští demokraté si ho za několik hodin zvolili za svého předsedu. Respektovaný politolog, emeritní profesor, exministr školství a ve stranickém systému vlastně stále nováček má před sebou těžký úkol – vrátit ODS důvěru voličů po rekordně nízkém zisku necelých osmi procent a čelit těžké pravicové konkurenci v podobě TOP 09. Fiala toho chce docílit hlavně jednotou ODS, tvrdou prací a nesvalování viny na druhé.

Fiala je oficiálně v čele jen pár okamžiků, už nyní ale dosáhl v české politice jednoho unika. Od jeho vstupu do strany k nástupu do čela uplynuly pouhé 2 měsíce. V jedné z tradičních polistopadových partají jde o nezvykle rychlý vzestup, na což před sjezdem naráželi i některé známé tváře ODS. „Pro mě by byla optimální varianta, kdy by byl profesor Fiala prvním místopředsedou,“ zmínil před několika dny senátor a teplický primátor Jaroslav Kubera – v jistém smyslu opačný model politika, který si „doyenskou“ pozici v ODS dlouhodobě budoval, o nejvyšší posty ale nikdy příliš neusiloval.

Jakkoliv raketový nástup nicméně příliš nekoresponduje s povahou a rétorikou nového šéfa strany. Relativně uměřený pragmatik a realista, pečlivě vážící každé slovo, v očích mnoha vzbuzuje leccos, jen ne rezolutní a dynamický restart. V tom se ostatně podle pozorovatelů spíše podobá svému přímému předchůdci Petru Nečasovi (na rozdíl od výrazně polarizujících Václava Klause a Mirka Topolánka).

Rozvážnost dlouholetého akademika spojeného s brněnskou univerzitou ostatně byla znát i z „ostré“ předkongresové fáze. „Nominace je pro mě především závazek.“…   „Pro mě je podpora členské základny z regionů velmi důležitá.“… „ODS je v tuto chvíli paralyzovanou stranou. Aby jí nebyla, musí zastavit svůj pád. A aby to dokázala a mohla se vydat zpátky nahoru, musí začít dělat kroky, které povedou ke kvalitativní změně uvnitř strany.,“ komentoval Fiala své pocity a představy o restartu ODS.

Může nedostatek  vyvážit autorita úspěšného teoretika? Sám Fiala je podle vlastních slov příkladem politika-nováčka, který může vést stranu i bez dlouhodobé praxe. Opírá se přitom hlavně o zkušenosti z akademických pozic. Do čela katedry politologie na Masarykově univerzitě přišel už v 29 letech. Od té doby vedl akademické senáty, stal se rektorem a získal třeba nominaci poslanecké sněmovny i senátu do kontrolních rad Ústavu pro studium totalitních režimů.

Petr Fiala
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK
  • „Jsem člověk, jehož cesta ukazuje, že umím řídit instituce s řadou různorodých zájmů. Nebojím se výzvy, to mi snad dává možnost řídit politickou stranu“

Minimálně teoreticky nový předseda ODS splňuje očekávané. Patří mezi skupinu, která volá po „návratu ke kořenům“ – tedy klausovskému pojetí tržně liberální a politicky konzervativní strany. Praktikující katolík navíc nechává vedle tradičních pražských či například moravskoslezských (Topolánek a Nečas) lídrů prezentovat do ústředí strany také nepříliš typickou jižní Moravu.

Za nového lídra strany se navíc v nominaci postavily prakticky téměř krajské organizace - s výjimkou Liberecka (neúspěšný kandidát Edvard Kožušník), ale třeba včetně Vysočiny, odkud pochází Miroslava Němcová, ještě před několika měsíci vážně míněná kandidátka na premiérku. Téměř jednotný hlas regionů ODS vůči Fialovi není podle politologů v současné situaci strany malým úspěchem.

„Thatcherová i Klaus měli 49 let - jako já. Co chcete víc?“

Fiala ve svém nominačním projevu sliboval více než pětistovce delegátů hlavně pozitivní hesla (morální obnovu, vize, znovunabytou pozici), ale i konkrétní závazky - například opětovnou podporu zhruba 20 procent voličů. V projevu ale dostaly místo také odlehčené vsuvky a paralely. „Margareth Thatcherová byla také ministryní školství jako já a po prohraných volbách v roce 1974 jí bylo stejně jako mně, tedy 49 let… Na ustavujícím olomouckém kongresu ODS byl předsedou zvolen Václav Klaus ve věku 49 let a 10 měsíců. Já mám nyní 49 let a šest měsíců. Uznejte, že jsem udělal téměř vše, abych naplnil představy o novém předsedovi ODS,“ pronesl s úsměvem Fiala.

Na začátku roku představil Fiala dokument Sedm kroků k obnově ODS. V nich volá například po srozumitelném programu a jasnými cíli, zúžení výkonné rady a zároveň posílení komunikace uvnitř ODS. Směrem ven chce Fiala zřídit skupinu odborných mluvčích a expertních skupin. ODS by podle něj měla být „otevřená a naslouchající“, „být důvěryhodná a mít sebedůvěru“

Petr Fiala
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK
  • „Ronald Reagan říkal: 'Politika není špatné povolání. Když uspějete, dostane se vám spousty poct. Když se zostudíte, můžete o tom aspoň napsat knihu.' - Já už jsem těch knih napsal hodně, tak mi nezbývá, než v politice uspět.“

Fiala, profesí sám politolog, se k občanským demokratům definitivně přihlásil až letos po předčasných volbách. Kampaň na jihu Moravy, kde figuroval jako lídr krajské kandidátky, vedl ještě jako nestraník. Členem místní organizace ODS Brno-střed, se stal na začátku listopadu, poté co byl zvolen do Poslanecké sněmovny. Nedostatek zkušeností s praktickou stranickou politikou podle svých kolegů-politologů může rychle dohnat. „Fiala by asi byl lepší volbou, protože může překvapit pozitivně,“ poznamenal před pár týdny pro ČTK Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd UK.

Fiala - Nečasův člověk

Profesora politologie, který se v rámci své vědecké práce specializuje na srovnávací politologii, do vysoké politiky přivedl expremiér Nečas. Nejprve si v září 2011 tehdejšího rektora pro akademické záležitosti Masarykovy univerzity vzal na Úřad vlády jako svého hlavního poradce pro vědu, o dva měsíce později ho vláda jmenovala do Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Zkušený akademický funkcionář se premiérovi hodil, když po odchodu Josefa Dobeše (tehdy VV) potřeboval obsadit post ministra školství. Fialův blízký vztah k Nečasovi zdůraznil i sám premiér, když nestraníka loni na začátku května uváděl do úřadu: „Je osobním nominantem předsedy vlády a má samozřejmě mou plnou podporu v krocích, které bude v resortu konat.“ 

Fiala střídá Jiřího Zlatušku (druhý zprava) v čele brněnské univerzity
Zdroj: Marta Myšková/ČTK

Koaliční partneři i odborná veřejnost jeho příchod na resort vítali s povděkem a Fiala očekáváním dostál zejména, když se mu podařilo odblokovat spor s rektory tuzemských univerzit. Akademici se tehdy s ministerstvem mimo jiné domluvili na novém systému akreditací nebo jmenování profesorů a docentů. Někdejší šéf České konference rektorů Fiala tak připravil cestu k přijetí roky odkládané reformy vysokého školství. K tomu ovšem kvůli pádu Nečasovy vlády nedošlo. Svému nástupci z Rusnokova kabinetu Daliboru Štysovi dále musel přenechat rozpracovaný kariérní řád učitelů či novelu školského zákona, která upravuje například domácí vzdělávání.

Fiala se narodil 1. září 1964 v Brně. Absolvoval studium historie a bohemistiky na tamější univerzitě, na které po roce 1989 spoluzakládal katedru politologie. V roce 1996 se habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze, v roce 2002 byl jmenován prvním profesorem politologie v České republice. V roce 2004 působil ve funkci děkana Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a v letech 1996-2004 stál v čele brněnského Mezinárodního politologického ústavu.