Objevení čtyři a půl tisíce let staré hrobky kněze a vrchního lékaře Horního a Dolního Egypta přineslo českým egyptologům šesté místo v žebříčku největších objevů roku 2013 prestižního časopisu Heritage Daily. Zcela jistě však nejde o poslední důležitý objev z naleziště v Abúsíru, další by měly následovat už letos na jaře. Za tyto jakoby nenadálé úspěchy ovšem může více než padesát let soustavné práce našich vědců. Hostem Profilu z 19. ledna byl Miroslav Bárta, vedoucí projektu a ředitel Egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ptala se Michala Hergetová.
„Na dovolené v Egyptě jsem ještě nebyl,“ říká egyptolog Miroslav Bárta
Čím je váš objev tak důležitý?
Jednak se jedná o významnou a doposud neznámou historickou osobnost, řekněme z 25. století před Kristem. A další aspekt, který zřejmě anketa také akcentovala, je, že se jedná o nejvyššího lékaře celé staroegyptské země ve své době a zároveň představeného instituce, která byla jakousi staroegyptskou obdobou Alexandrijské knihovny. To znamená, že soustřeďovala značnou část poznání tehdejší staroegyptské civilizace.
Projevilo se to i na té hrobce? Je tam něco uschováno?
Když ta hrobka vznikla, zejména v pohřební komoře bylo uschováno spoustu věcí. Jednalo se o standardní pohřební výbavu, protože staří Egypťané věřili v posmrtný život a pro jeho zajištění si s sebou museli vzít na onen svět spoustu hmotné výbavy.
To, co naznačuje postavení toho lékaře, je především jeho stéla. Jakási brána, která spojovala tento svět se světem zásvětním, se západem, kam odcházeli duše zesnulých. Stéla, která je až čtyři metry vysoká, obsahuje velký výčet jeho titulů a funkcí, které zastával ve staroegyptském státě. Byl totiž také knězem nejvýznačnějšího božstva tehdejší doby, slunečního boha Rea, měl na starost několik dalších státních úřadů a byl velmi blízkým přítelem panovníka.
Kdy jste začali na odkrývání hrobky pracovat?
Toto je obrovský komplex, kde pracujeme od roku 2002. Trvalo nám skoro deset let dostat se do vstupní části celého komplexu, jehož součástí je mimo jiné i hrob princezny Šert Nepti, který byl objeven v roce 2012.
Také jste si tím vysloužili uznání svých kolegů. Překvapilo vás ocenění od časopisu Heritage Daily?
Pochvala nikoho nic nestojí, sám s tím mám zkušenost za poslední léta. Samozřejmě to bylo překvapení; tím spíš, že jsme o to neusilovali. Myslím, že je to příjemné ocenění práce všech lidí na našem ústavu.
Kolik vás tam pracuje?
Je to největší česká vědecká expedice, která pracuje v zahraničí. Za rok se tam vystřídá na čtyřicet odborníků z patnácti dvaceti různých vědeckých oborů.
Jak to vůbec v samotném Egyptě probíhá? Máte pronajatý nějaký pozemek a tam jdete metr po metru a hledáte další hrobku?
Je to poměrně diplomatická věc. V Abúsíru pracujeme přes padesát let společně s dalšími zahraničními expedicemi na území Egypta. Všichni mají stejná pravidla: pokud chcete zahájit archeologický průzkum, musíte požádat egyptské ministerstvo pro památky o udělení koncese pro určité území, které můžete vědecky zkoumat. K tomu musíte být odborně kvalifikován, mít dnes už mezioborový tým, samozřejmě finance a nějakou vizi, jak průzkum bude probíhat. Pak se můžete, jak vám dovolí čas, lidé, finance, každý rok vracet a tu lokalitu zkoumat a závisí na vaší šikovnosti a dobré míře štěstí, jak si povedete.
Zdá se, že jste si vybrali docela dobré místo, dobrý pozemek?
V české egyptologii se hodně sází na kontinuitu a poměrně náročný trénink lidí během studia, takže je to práce dnes už několika generací a velkého a velmi silného, mezinárodně silného týmu lidí. V této konstelaci jsou prostě poslední dekády naší práce velmi úspěšné. A to, že jsme zrovna teď dostali ocenění, je zpříjemnění a určitě také náhoda, je to bezva.
Jak vypadá vaše dennodenní práce?
Je to dřina. S výzkumem se začíná v sedm hodin ráno, první část prací běží do dvou hodin odpoledne, pak následuje zpracovávání, šest dní v týdnu. Sedmý den, v pátek, což je místní neděle, doháníte schůzky nebo vyřizujete různé úřední záležitosti. Dospěli jsme do situace, že není víc jak dva měsíce možné tímto způsobem lidi ždímat, protože potom už jste na pokraji svých fyzických, ale i psychických sil.
Když jste objevili hrobku faraonského lékaře, tušili jste, že to bude něco tak zásadního?
Na základě satelitních snímků, geofyziky a dalších dat jsme věděli, že to bude významný objekt. Nikdy dopředu ale nevíte, co všechno na vás „vyskočí“ z písku egyptské pouště. Tím spíš, že tam kde se poslední roky pohybujeme, jsou objekty zachovány do výše čtyř metrů. Jenom se k nim dostat trvá velmi dlouho. Pak je to věc náhody nebo štěstí nebo osudu, jak moc historických pramenů naleznete.
Do výšky čtyř metrů?
Na povrchu pouště nevidíte nic, takže začnete odklízet jednotlivé vrstvy. Všechno trvá velmi dlouho, protože vše musíte řádně dokumentovat. Když se dostanete na dno těch objektů, máte tam najednou zdi, zdobené, nezdobené, popsané, zachované až do výše tří čtyř metrů, někdy včetně stropů.
Úspěch českých egyptologů (zdroj: ČT24)
Tuto poslední hrobku už jste odkryli celou, anebo na vás ještě může něco nečekaného z těch písků vyskočit?
Je odkryta celá. Ovšem překvapení na sebe bezesporu nedají dlouho čekat ani v tomto roce, protože se blížíme k další části komplexu, který může mít značně symbolický a rituální potenciál a souviset s různými náboženskými úkony, které se na pohřebišti prováděly. Uvidíme během března dubna. Jsem přesvědčen, že naše výzkumy přinesou další relevantní data pro nové stránky historie této planety.
Jak těžké a časově náročné je identifikovat, komu to místo, hrobka, patřilo?
Pokud se nenalezne jméno, tak se můžete pouze domnívat, z jakého prostředí ten člověk pocházel, jestli to byl muž, eventuelně žena, jestli byl vysokým hodnostářem, nebo spíše nižším úředníkem na některém z ministerstev staroegyptského státního aparátu. Pokud jméno nemáte, je ta situace vědecky velmi složitá.
Našli jste v tomto komplexu něco, co by poukazovalo na medicínské poznatky té doby, tedy těch 2500 let před naším letopočtem?
To bohužel ne. Data, která máme k dispozici, popisují spíše jeho profesní kariéru. Máme ale jiné prameny, zejména papyry, do jisté míry i náboženské texty, které tyto praktiky popisují, a náš ústav postupně vydává dějiny staroegyptského lékařství. Takže pramenů k tomuto tématu je opravdu spousta.
Když jdete do takové hrobky, nemáte strach?
Strach… většinou ne. Po těch pětadvaceti letech je člověk do značné míry otrlý. Spíše musí být opatrný, dávat pozor na bezpečnost práce. Pohybují se tam desítky lidí a vedle kvalitní vědecké práce je priorita, aby se nikomu nic nestalo. Velmi často pracujeme v hlubokých šachtách (jedna z těch nejhlubších měla až dvacet pět metrů), takže musíte mít velmi zkušený tým, který je schopen tyto situace zvládat.
Už se vám stalo něco takového jako nestabilní zdi a podobně?
Zrovna v loňském roce jsme řešili jednu velkou část této hrobky, která měla destabilizované zdivo. Jediné, co jsme po dohodě s egyptskými kolegy museli udělat, bylo všechny ty bloky očíslovat, rozebrat a celou zeď postavit z těch starých bloků znovu. Jinak hrozilo její zřícení.
Je těžké domluvit se s egyptskými úředníky?
Je to komplikované, i pokud znáte jejich jazyk. To je ta diplomatická část naší práce, která je někdy i náročnější než samotná věda.
Jelikož jste šéf, je to asi dost často na vás?
Dosti často.
Jak jste se vůbec dostal k egyptologii? Bavily vás jako malého kluka pyramidy?
Pyramidy mě zpočátku velmi nebavily, protože jsem se o nich musel naučit něco za trest, protože jsem ve škole zlobil. Dnes jsem přesvědčen, že to má velký smysl. Dokonce si myslím, a naše práce obecnějšího charakteru o vývoji civilizací to potvrzují, že archeologie bude strategickou vědou.
Co ze svých objevů považujete za zásadní?
Těch jednotlivých objevů by asi bylo hodně. Jedním z velkých úspěchů je, že se nám podařilo vytvořit velký mnohooborový tým a že dokážeme i v této nemilosrdné době pokračovat v práci. A jedna z mých srdečních záležitostí nesouvisí s Abúsírem, ale se Západní pouští, kde jsme před několika lety viděli skalní umění, které naznačuje, že počátky staroegyptské civilizace jsou k nalezení hluboko právě v Západní poušti.
Už jste naznačil, že váš tým tento rok najde další zajímavé věci. Na čem tedy pracujete?
Pracujeme v tom samém pohřebišti, nicméně se posunujeme do jiné části. Jedna ze záhad tohoto pohřebiště je, že značná část těch nejvyšších úředníků zde odpočívajících byla spojována s beraním bohem Chnumem. To byl bůh spojovaný s věděním a zároveň se stvořitelským aktem, protože na hrnčířském kruhu stvořil prvního člověka. Kdysi dávno jsme přitom nedaleko tohoto místa našli hliněné plastiky tohoto božstva. Je hypotéza, že by na tom pohřebišti mohlo být místo, kde probíhal jeho kult.
Napadá mě, zajedete si do Egypta někdy jenom na dovolenou?
Na dovolené jsem v Egyptě jsem ještě nikdy nebyl. Jsem v Egyptě tak často, že si myslím, že není špatný nápad využít i jiné destinace.
(redakčně kráceno)