Brno/Čejkovice - Krajský soud v Brně dnes potrestal dodavatele Templářských sklepů Čejkovice Jana Bartoně podmíněným trestem. Podle soudkyně ale nešlo o podvod, pouze o úmyslné porušení obchodních pravidel. Muž do vinařství dodával maďarské a slovenské hrozny, podle jeho slov firma o původu vinné révy věděla. Templářské sklepy po Bartoňovi přesto požadují 109 milionů korun.
Za maďarské hrozny v templářském víně padl podmínečný trest
Na nejistý původ hroznů v templářském víně upozornila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) už před čtyřmi lety. Družstvo z Čejkovic nemělo správně vyplněné dokumenty o původu hroznů. Na dokladech chyběl údaj o pěstitelích. Dodavatel Jan Bartoň, který nákup zahraničních hroznů zprostředkovával, upozornil, že révu do vinařství dodávala auta se zahraničními SPZ. Templářské sklepy podle něj o cizím původu hroznů věděly. „Všichni, kdo si objednali surovinu ze zahraničí, tak ji dostali podle svých požadavků,“ pronesl dnes přes brněnským soudem Jan Bartoň.
Dodavatel Bartoň, kterému soudkyně vyměřila roční trest s podmíněným odkladem na dva roky, navíc dodával vinnou révu už měsíc před sklizní moravských hroznů. „Pochopitelně že věděli, odkud ty hrozny jsou. Jednotlivé odrůdy tak, jak byly dodávány, se v té době nemohly na moravských vinicích vůbec sklidit,“ uvedl v minulosti obhájce Jana Bartoně Jiří Machourek. Bartoň se proti verdiktu na místě odvolal.
Vedení Templářských sklepů se naopak brání, že je dodavatel poškodil. Kvůli SZPI muselo vinařství na své náklady stáhnout miliony lahví vína z prodeje. Škodu 109 milionů korun proto čejkovické družstvo vymáhá po Bartoňovi. Předsedkyně senátu ale o úhradě částky nerozhodla, Templářským sklepům doporučila, aby peníze vymáhaly občansko-právní cestou.
GALERIE
videogallery_431894
Nejasný původ hroznů
Potravinářská inspekce zjistila už v srpnu 2010 při kontrole dokladů ve dvou společnostech nesrovnalosti v původu hroznů. České vinařské závody a společnost Vinium vykoupily hrozny neznámého původu od tří různých společností, které je nakupovaly od různých překupníků. Inspekce tehdy nevyloučila, že hrozny pocházejí ze zahraničí. Firmy se bránily tím, že hrozny kupovaly prostřednictvím velkoobchodníka na základě kupních smluv s deklarovaným původem.
Inspektoři při kontrole odhalili celkem 1 070 480 kilogramů hroznů neznámého původu. Jednalo se o odrůdy Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Müller Thurgau, Tramín červený, Muškát Moravský a Modrý Portugal.
Potravinářská inspekce dokáže pomocí metody izotopových analýz odhalit původ hroznů. Špatné označení je podle inspektorů klamáním spotřebitele, který má při nákupu zájem o moravská vína s doloženým původem. „Máme za to, že jednáním pana Bartoně byla způsobena Templářským sklepům škoda,“ prohlásil v minulosti advokát Templářských sklepů Vít Lukáš.
„Alfou a omegou ale není způsobená škoda, nýbrž porušování závazných pravidel hospodářského styku,“ vysvětlil státní zástupce Rudolf Misák. Jan Bartoň v minulosti dodal zahraniční révu za 21 milionů korun nejen Templářským sklepům, ale i společnosti Vinotop. „Obžalovaný byl v obchodních vztazích s odběrateli, spolupráce tam byla. Jsou možné i varianty, že tyto subjekty byly srozuměny s tím, že hrozny nejsou moravského původu,“ uzavřela předsedkyně senátu Dana Kancírová.
Cizinec není našinec
Podle moravských vinařů jsou největším problémem nekvalitní zahraniční vína, která by výrobce ve své vlasti neprodal, a tak se je snaží udat jinde. „Největší problém je u sudových vín, kde se to nejvíce zneužívá. Dříve se podobné víno označovalo jako stolní víno, nyní se i tato nekvalitní vína označují odrůdou. Pak máte Chardonnay za padesát korun. Kvalitnější vína mají označení i původu vinařské oblasti, nejen název země,“ vysvětlil vinař Lubomír Glos.
Zatímco dříve se kontroloval už samotný dovoz, dnes státní inspekce hlídá především koncové prodejce. Jenže víno se prodává i na stáncích, nejen ve specializovaných vinotékách. „Existuje firma, která pravidelně posílá nabídky nekvalitních vín. Jsou to velmi levná vína ze zahraničí,“ upozornil Glos. Kromě užití zahraničních hroznů může být víno doslazované, obohacené o aroma a jinak chemicky upravené.
Podvodné praktiky popisuje vinař Lubomír Glos (zdroj: ČT24)