Vědci prověřili metodu Wima Hofa. Žádný pozitivní vliv na zdraví neobjevili

Metoda Wima Hofa spojuje otužování, meditaci a řízené dýchání. Výsledkem má být harmonický celek, který by měl zlepšovat celou řadu parametrů spojených se zdravím. Nová studie ale žádná taková zlepšení nenašla.

„Cílem této studie bylo zjistit účinnost metody Wima Hofa na různé psychologické a fyziologické parametry. U žádného z výsledků se nepodařilo zjistit významnou interakci. Na rozdíl od tvrzení Wima Hofa tedy každodenní provádění jeho metody po dobu 15 dnů nemělo v této studii pozitivní vliv na kardiovaskulární parametry, vnímaný stres, emoce ani vitalitu,“ uvádí autoři práce.

Wim Hof je charismatický Nizozemec, který dokázal věci, o nichž většina lidí jen sní. Běhá maratony v ledu a mrazu, plave pod ledem, zabořený do ledových kostek vydržel 112 minut. Na čtyřiašedesátiletého člověka jsou to všechno úctyhodné výkony. Hof tvrdí, že to všechno dokáže díky metodě, kterou vyvinul – a kterou se dokáže naučit úplně každý. Stala se oblíbenou po celém světě, včetně České republiky.

Nahrávám video
Otužování jako trend i všelék s nedostatkem důkazů
Zdroj: ČT24

„Metoda Wima Hofa se skládá ze tří pilířů, kterými jsou řízené vystavení chladu, soustředění nebo meditace a dechová cvičení,“ uvádí jeho oficiální stránky.

„Kombinace těchto tří pilířů vám pomůže snížit krevní tlak a pozitivně ovlivnit váš kardiovaskulární systém. Mnoho vědeckých studií prokázalo pozitivní účinky, které má tato metoda na organismus a duševní zdraví. Po celém světě zažívají tisíce lidí zlepšení zdravotního stavu díky praktikování metody Wima Hofa. Začněte nyní a snižte svůj krevní tlak!“ vyzývá text na webu metody. Účinky se podle něj dostaví už během deseti dnů od začátku cvičení.

Jenže se nedostavily. Když vědecký tým vedený švýcarským expertem na sport Saschou Ketelhutem z Bernské univerzity v experimentu metodu prověřil, nenašel za 15 dní žádný důležitý parametr, který by se testovaným osobám zlepšil. Studie vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Magie, věda nebo ezo?

Podle Hofa má jeho metoda pozitivní účinky na celou řadu oblastí spojených s lidským zdravím. Když v minulosti vědci některé z údajných účinků označili za „podezřele zázračné“, vzkázal jim, aby metodu pořádně prostudovali.

Je pravda, že opravdu kvalitních vědeckých výzkumů vzniklo v minulosti o této metodě jen pár. A jejich výsledky nebyly úplně přesvědčivé. Zajímavé je, že jeden z nich má dokonce český původ.

Tereza Petrásková Toušková z Karlovy Univerzity na českých účastnících expedice na Antarktidu testovala, zda jim výše popsaná metoda nějak pomáhá. Její práce drobná pozitiva opravdu našla, měla ale jen malý počet účastníků. Dopady se zkoumaly na pouhých šesti lidech praktikujících trojici cvičení. „Výsledky ukázaly, že osmitýdenní tréninkový program významně snížil reakce na stres, což se projevilo snížením příznaků deprese. Bylo také pozorováno nesignifikantní snížení hladiny kortizolu,“ uvádí tato studie.

Jiné starší práce ale tak pozitivní výsledky většinou nepřinesly, zejména to byl výzkum z roku 2014, který porovnával parametry samotného Wima Hofa a jeho jednovaječného dvojčete, které se této metodě nevěnuje. Ani práce z roku 2019 nenašla zlepšení u většiny parametrů, které zkoumala. A ten jediný, který se opravdu zlepšil, se dá vysvětlit jinak.

Nový výzkum je poměrně rozsáhlý

Nová studie se od těch předchozích lišila lehce vyšším počtem účastníků, stejně jich ale podle autorů nebylo dost. Zapojilo se do ní celkem 42 osob; všechno to byli zdraví muži ve středním věku, kteří měli podobné parametry. Půlka z nich se řídila třemi pilíři Wima Hofa, druhá polovina žila „normálně“, tedy bez otužování, meditace a  dechových cvičení.

Vědci po patnácti dnech měřili, jak se všem účastníkům měnily parametry spojené se zdravím srdce. Právě srdeční problémy jsou totiž v současnosti v Evropě a USA příčinou asi třetiny všech úmrtí. A Hofova metoda slibuje, že je dokáže účinně řešit.

Jak je to možné?

Autoři nezpochybňují metodu jako takovou; spíše přehnané sliby a naděje, jež s ní mohou být spojené. Netvrdí tedy, že by třeba otužování samo o sobě nepomáhalo zlepšit některé parametry. Jen to není tak účinné a rychlé, jak tvrdí Hof. Patnáct dní slibovaných Hofem je podle studie příliš krátkou dobou na to, aby se výsledky stihly projevit. Některé menší studie naznačují, že se pozitivní dopad může objevit až za dva měsíce cvičení.

Podle autorů mohla být také studie ovlivněná tím, že účastníci se otužovali doma a nemohli u toho tedy být kontrolovaní. Vědci tedy neměli možnost ověřit si, jak ledová byla voda, ve které se měli lidé koupat. 

Výzkumníci navíc nebyli schopní replikovat dobře známý efekt, kdy jsou různé metody účinnější, pokud o nich informuje přímo charismatický guru, jenž je vyučuje. V tomto experimentu účastníky s metodou seznamovali jen univerzitní instruktoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...