Vědci prověřili metodu Wima Hofa. Žádný pozitivní vliv na zdraví neobjevili

Metoda Wima Hofa spojuje otužování, meditaci a řízené dýchání. Výsledkem má být harmonický celek, který by měl zlepšovat celou řadu parametrů spojených se zdravím. Nová studie ale žádná taková zlepšení nenašla.

„Cílem této studie bylo zjistit účinnost metody Wima Hofa na různé psychologické a fyziologické parametry. U žádného z výsledků se nepodařilo zjistit významnou interakci. Na rozdíl od tvrzení Wima Hofa tedy každodenní provádění jeho metody po dobu 15 dnů nemělo v této studii pozitivní vliv na kardiovaskulární parametry, vnímaný stres, emoce ani vitalitu,“ uvádí autoři práce.

Wim Hof je charismatický Nizozemec, který dokázal věci, o nichž většina lidí jen sní. Běhá maratony v ledu a mrazu, plave pod ledem, zabořený do ledových kostek vydržel 112 minut. Na čtyřiašedesátiletého člověka jsou to všechno úctyhodné výkony. Hof tvrdí, že to všechno dokáže díky metodě, kterou vyvinul – a kterou se dokáže naučit úplně každý. Stala se oblíbenou po celém světě, včetně České republiky.

3 minuty
Otužování jako trend i všelék s nedostatkem důkazů
Zdroj: ČT24

„Metoda Wima Hofa se skládá ze tří pilířů, kterými jsou řízené vystavení chladu, soustředění nebo meditace a dechová cvičení,“ uvádí jeho oficiální stránky.

„Kombinace těchto tří pilířů vám pomůže snížit krevní tlak a pozitivně ovlivnit váš kardiovaskulární systém. Mnoho vědeckých studií prokázalo pozitivní účinky, které má tato metoda na organismus a duševní zdraví. Po celém světě zažívají tisíce lidí zlepšení zdravotního stavu díky praktikování metody Wima Hofa. Začněte nyní a snižte svůj krevní tlak!“ vyzývá text na webu metody. Účinky se podle něj dostaví už během deseti dnů od začátku cvičení.

Jenže se nedostavily. Když vědecký tým vedený švýcarským expertem na sport Saschou Ketelhutem z Bernské univerzity v experimentu metodu prověřil, nenašel za 15 dní žádný důležitý parametr, který by se testovaným osobám zlepšil. Studie vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Magie, věda nebo ezo?

Podle Hofa má jeho metoda pozitivní účinky na celou řadu oblastí spojených s lidským zdravím. Když v minulosti vědci některé z údajných účinků označili za „podezřele zázračné“, vzkázal jim, aby metodu pořádně prostudovali.

Je pravda, že opravdu kvalitních vědeckých výzkumů vzniklo v minulosti o této metodě jen pár. A jejich výsledky nebyly úplně přesvědčivé. Zajímavé je, že jeden z nich má dokonce český původ.

Tereza Petrásková Toušková z Karlovy Univerzity na českých účastnících expedice na Antarktidu testovala, zda jim výše popsaná metoda nějak pomáhá. Její práce drobná pozitiva opravdu našla, měla ale jen malý počet účastníků. Dopady se zkoumaly na pouhých šesti lidech praktikujících trojici cvičení. „Výsledky ukázaly, že osmitýdenní tréninkový program významně snížil reakce na stres, což se projevilo snížením příznaků deprese. Bylo také pozorováno nesignifikantní snížení hladiny kortizolu,“ uvádí tato studie.

Jiné starší práce ale tak pozitivní výsledky většinou nepřinesly, zejména to byl výzkum z roku 2014, který porovnával parametry samotného Wima Hofa a jeho jednovaječného dvojčete, které se této metodě nevěnuje. Ani práce z roku 2019 nenašla zlepšení u většiny parametrů, které zkoumala. A ten jediný, který se opravdu zlepšil, se dá vysvětlit jinak.

Nový výzkum je poměrně rozsáhlý

Nová studie se od těch předchozích lišila lehce vyšším počtem účastníků, stejně jich ale podle autorů nebylo dost. Zapojilo se do ní celkem 42 osob; všechno to byli zdraví muži ve středním věku, kteří měli podobné parametry. Půlka z nich se řídila třemi pilíři Wima Hofa, druhá polovina žila „normálně“, tedy bez otužování, meditace a  dechových cvičení.

Vědci po patnácti dnech měřili, jak se všem účastníkům měnily parametry spojené se zdravím srdce. Právě srdeční problémy jsou totiž v současnosti v Evropě a USA příčinou asi třetiny všech úmrtí. A Hofova metoda slibuje, že je dokáže účinně řešit.

Jak je to možné?

Autoři nezpochybňují metodu jako takovou; spíše přehnané sliby a naděje, jež s ní mohou být spojené. Netvrdí tedy, že by třeba otužování samo o sobě nepomáhalo zlepšit některé parametry. Jen to není tak účinné a rychlé, jak tvrdí Hof. Patnáct dní slibovaných Hofem je podle studie příliš krátkou dobou na to, aby se výsledky stihly projevit. Některé menší studie naznačují, že se pozitivní dopad může objevit až za dva měsíce cvičení.

Podle autorů mohla být také studie ovlivněná tím, že účastníci se otužovali doma a nemohli u toho tedy být kontrolovaní. Vědci tedy neměli možnost ověřit si, jak ledová byla voda, ve které se měli lidé koupat. 

Výzkumníci navíc nebyli schopní replikovat dobře známý efekt, kdy jsou různé metody účinnější, pokud o nich informuje přímo charismatický guru, jenž je vyučuje. V tomto experimentu účastníky s metodou seznamovali jen univerzitní instruktoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 5 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 7 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 22 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...