Obrna letos nezmizí. Problém je ta, která se šíří z vakcín

Organizace pro vymýcení dětské obrny vydala v polovině září zprávu, v níž přiznává, že se jí stále nedaří chorobu zcela zničit. Autoři zprávy varují hlavně před „obrnou způsobenou očkováním“.

Před rokem uvolnila Nadace Billa a Melindy Gatesových celkem 1,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 30 miliard korun) na boj s dětskou obrnou. Tehdy ještě lékaři věřili, že je možné tuto strašlivou nemoc zcela vymýtit do konce roku 2023. Ten se ale blíží a nová zpráva naděje mírní –⁠ téměř jistě se to nepovede. A celý desítky let starý program na eradikaci obrny má podle ní problémy. 

  • Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (latinsky poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 procent infekcí nezpůsobuje žádné symptomy.
  • Mozková obrna, dříve dětská mozková obrna (zkráceně DMO) je označení pro soubor nenakažlivých a neprogresivních poruch vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiné poškození v raném stádiu vývoje, jejichž důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti.

Podle reportu se letos vyskytlo pouhých sedm případů dětské obrny, a to v Afghánistánu a Pákistánu, což jsou poslední dvě bašty, kde se nemoc ještě drží. Autoři zprávy vedení epidemiologem Liamam Donaldsonem uvedli, že s velmi vysokou pravděpodobností se nepodaří dosáhnout cíle „kvůli složitosti přetrvávajících bariér“. Plánovaný čas na to nestačí.

Ještě horší je předpověď pro druhý druh dětské obrny, který se stále šíří. Je jím nemoc způsobená očkováním. Letos na jaře organizace Globální iniciativa pro vymýcení dětské obrny (GPEI) oznámila, že sedm dětí v Africe ochrnulo v důsledku dětské obrny, přičemž nemoc u nich vyvolaly právě kmeny polioviru pocházející z vakcíny určené k prevenci nemoci.

Africká ohniska

Lékaři našli dvě nezávislá ohniska –⁠ šest případů je z Demokratické republiky Kongo a jeden v sousedním Burundi. Takové situace jsou běžné – v Africe, Jemenu a dalších zemích jich bylo v loňském roce hlášeno 786. Jiné je to ale v tom, že podle prohlášení GPEI je těch sedm případů spojených s novou vakcínou proti dětské obrně, která byla přitom navržena tak, aby se problému vyhnula.

Očkovací látka totiž obsahuje živý virus, který je oslabený a kontakt s ním dá dětem kvalitní imunitu. Problém je v tom, že očkované děti virus uvolňují ve stolici. V místech s velmi špatnou hygienou, typicky v chudých afrických oblastech postižených hladomorem nebo válečnými konflikty, se pak tímto způsobem může virus šířit. Je-li očkování v regionu intenzivní, pak se virus neuchytí, ale pokud je z nějakého důvodu zpomalené nebo nedostatečné, může virus touto skulinkou proklouznout do populace.

Zpráva upozorňuje, že vakcínou způsobená obrna byla zatím podceněná oproti šíření přirozeného viru, a doporučuje, ať se právě tímto směrem upře úsilí v budoucnu. 

  • Dětskou obrnu nelze vyléčit. Je možné jí pouze zabránit imunizací. Imunitu mohou lidé získat po očkování nebo poté, co byli infikováni virem. K dispozici jsou dva typy vakcín: inaktivovaná vakcína proti dětské obrně (IPV) a živá atenuovaná ústy podávaná vakcína proti dětské obrně (OPV). Obě jsou proti polioviru vysoce účinné.
  • I když OPV vakcína se v EU nepoužívá, v některých zemích, ve kterých dochází k přenosu divokého polioviru, se ke zvládání nákazy stále ještě používá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří má za sebou historickou vlnu veder. Meteorologové se obávají bouří

Teploty na některých místech kolem Středozemního moře se v nedávné době přehouply přes 45 stupňů Celsia, výjimečně se přiblížily i k padesátce. Rekordní byla i teplota mořské vody. Vedra mají závažné dopady na zdraví lidí, energetiku či ekosystémy.
před 1 hhodinou

Královny rypošů chemicky „kastrují“ své konkurentky, popsal výzkum s českou účastí

Hlodavci obvykle žijí kolem dvou až tří let, královny rypošů ale vládnou svým koloniím až desetkrát déle. Je to překvapivé rovnou ze dvou důvodů: jednak tím, že žijí tak dlouho, ale současně i faktem, že vládnoucí samice dokáže odolávat konkurentkám. Jak je to možné, teď popsali i vědci z Českých Budějovic.
před 4 hhodinami

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 23 hhodinami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
včera v 11:47

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
včera v 11:00

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
včera v 09:05

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
22. 7. 2026

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.