Počet úmrtí střelnou zbraní v USA neustále roste. Nejvíc podle analýzy trpí etnické menšiny

Násilí spojené se střelnými zbraněmi a sebevraždami od začátku pandemie covidu-19 v USA podle řady ukazatelů roste. Nová studie zveřejněná v časopise JAMA Network Open je první analýzou, která ukazuje jak samotný rozsah úmrtí způsobených střelnými zbraněmi za posledních 32 let, tak i rostoucí rozdíly podle etnika, věku a zeměpisné polohy.

Tým výzkumníků z Emoryho univerzity a Bostonské dětské nemocnice získal na základě dat z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí celostátní počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi a míru úmrtí způsobených střelnými zbraněmi na 100 tisíc osob za rok v letech 1990 až 2021.

V tomto časovém období došlo v USA k 1 110 421 úmrtím při použití střelných zbraní. Ukázalo se, že od roku 2005 začal počet smrtelných střelných zranění trvale narůstat, v posledních letech trend ještě zrychlil a v letech 2019 až 2021 jich přibylo rekordních dvacet procent.

Aby vědci lépe porozuměli faktorům, které k více než milionu mrtvých vedly, rozebrali čísla podrobněji a analyzovali trendy. Výsledky podle nich ukazují smutný obraz krize, která zřejmě obzvláště tvrdě dopadá na určité demografické skupiny.

„V roce 2021 jsme dosáhli nejvyššího počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi, k jakému kdy v USA došlo,“ říká doktor Chris Rees z Emory University School of Medicine. „Už tohle je  samo o sobě důvodem k obavám, ale když se podíváme detailněji, jsou rozdíly v počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi podle demografických skupin a podle úmyslu (vražda a sebevražda) ještě zřetelnější.“

Zdaleka nejvíce umírají na střelná zranění muži černošského původu – statistiky ukazují 141,8 úmrtí na sto tisíc osob. U bílých mužů je to přitom pouze 6,3 úmrtí na 100 tisíc osob a u mužů hispánského původu 22,8 úmrtí 100 tisíc osob.

Údaje také odhalují, že existují rozdíly v počtu úmrtí podle úmyslu. Sebevraždy pomocí střelné zbraně se totiž vyskytovaly zdaleka nejčastěji u bílých mužů ve věku 80 až 84 let; bylo to 45,2 úmrtí na 100 tisíc osob.

Více násilí v pandemických letech

„V průběhu pandemie covidu-19 se dramaticky zrychlil počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi. Pravděpodobně k tomu přispělo více potenciálních faktorů, včetně vážných ekonomických potíží, propukající krize duševního zdraví a výrazného nárůstu prodeje střelných zbraní,“ vysvětluje jeden z autorů výzkumu, lékař Eric Fleegler z Bostonské dětské nemocnice.

Americká situace je přitom v tomto ohledu značně odlišná od té evropské. Na starém kontinentu během covidu došlo ke znatelnému úbytku jakékoliv kriminální aktivity, například v Česku klesl počet vražd přibližně o čtvrtinu. Jedinou kategorií, která zaznamenala v Evropě za první pandemický rok dramatičtější nárůst, bylo domácí násilí. V USA, kde jsou střelné zbraně dostupnější, se ale jejich podíl zvýšil ve všech druzích násilného chování. 

Úmrtí způsobená střelnými zbraněmi v USA
Zdroj: JAMA

Jako doplněk k analýze vytvořili autoři takzvané tepelné mapy, které vizuálně znázorňují vyvíjející se epidemii násilí páchaného střelnými zbraněmi. Je to poprvé, kdy v USA vznikly vícerozměrné tepelné mapy, které objasňují rozdíly v míře úmrtnosti kvůli střelným zbraním v různých demografických skupinách v průběhu času.

  • Tepelná mapa neboli heatmapa je metoda grafické prezentace dat, nejčastěji v dvourozměrné podobě, kde jsou hodnoty reprezentovány na škále jedné nebo více barev. Výsledkem je přehledné a efektní zobrazení intenzity v určitých oblastech nebo pro různé kombinace hodnot – tepelná mapa.

Při prohlížení map je podle autorů zcela zřejmé, že nárůst počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi není způsoben pouze muži.

U bělošských žen, které nejsou hispánského původu, totiž také došlo ve sledovaném období k nárůstu úmrtí, což souvisí především se zvýšením počtu sebevražd. Stále se ale přitom jedná o výrazně nižší míru úmrtnosti než u mužů. Mezi černošskými nehispánskými ženami se od roku 2010 počet úmrtí v důsledku vraždy střelnou zbraní více než ztrojnásobil.

Je potřeba intervencí, apelují vědci

„Abychom změřili geografické rozložení úmrtí způsobených střelnými zbraněmi v USA, použili jsme údaje na úrovni okresů,“ popisuje metodu Rees. „Nárůst počtu úmrtí střelnými zbraněmi začal na západě a poté se rozšířil na jih, zatímco počet vražd se v tomto období soustředil především na jihu.“

Podle autorů je zásadním zjištěním, že nárůst počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi není stejný pro všechny věkové skupiny ani etnické skupiny. Jak autoři poznamenávají, výrazné rozdíly v dopadu na různé demografické skupiny, které se rok od roku prohlubují, naznačují, že případné zásahy státu nebo jiných organizací musí být přizpůsobené konkrétním demografickým skupinám a měly by vždy zohledňovat tyto známé rozdíly. Například úsilí o prevenci sebevražd v USA může být nejpřínosnější pro starší muže, navrhují autoři.

Vzhledem k tomu, že počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi se rychle posouvá na přední příčky v žebříčku hlavních příčin úmrtí v USA, je k účinnému omezení tohoto nárůstu zapotřebí více intervencí na různých úrovních, dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 36 mminutami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...