Počet úmrtí střelnou zbraní v USA neustále roste. Nejvíc podle analýzy trpí etnické menšiny

Násilí spojené se střelnými zbraněmi a sebevraždami od začátku pandemie covidu-19 v USA podle řady ukazatelů roste. Nová studie zveřejněná v časopise JAMA Network Open je první analýzou, která ukazuje jak samotný rozsah úmrtí způsobených střelnými zbraněmi za posledních 32 let, tak i rostoucí rozdíly podle etnika, věku a zeměpisné polohy.

Tým výzkumníků z Emoryho univerzity a Bostonské dětské nemocnice získal na základě dat z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí celostátní počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi a míru úmrtí způsobených střelnými zbraněmi na 100 tisíc osob za rok v letech 1990 až 2021.

V tomto časovém období došlo v USA k 1 110 421 úmrtím při použití střelných zbraní. Ukázalo se, že od roku 2005 začal počet smrtelných střelných zranění trvale narůstat, v posledních letech trend ještě zrychlil a v letech 2019 až 2021 jich přibylo rekordních dvacet procent.

Aby vědci lépe porozuměli faktorům, které k více než milionu mrtvých vedly, rozebrali čísla podrobněji a analyzovali trendy. Výsledky podle nich ukazují smutný obraz krize, která zřejmě obzvláště tvrdě dopadá na určité demografické skupiny.

„V roce 2021 jsme dosáhli nejvyššího počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi, k jakému kdy v USA došlo,“ říká doktor Chris Rees z Emory University School of Medicine. „Už tohle je  samo o sobě důvodem k obavám, ale když se podíváme detailněji, jsou rozdíly v počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi podle demografických skupin a podle úmyslu (vražda a sebevražda) ještě zřetelnější.“

Zdaleka nejvíce umírají na střelná zranění muži černošského původu – statistiky ukazují 141,8 úmrtí na sto tisíc osob. U bílých mužů je to přitom pouze 6,3 úmrtí na 100 tisíc osob a u mužů hispánského původu 22,8 úmrtí 100 tisíc osob.

Údaje také odhalují, že existují rozdíly v počtu úmrtí podle úmyslu. Sebevraždy pomocí střelné zbraně se totiž vyskytovaly zdaleka nejčastěji u bílých mužů ve věku 80 až 84 let; bylo to 45,2 úmrtí na 100 tisíc osob.

Více násilí v pandemických letech

„V průběhu pandemie covidu-19 se dramaticky zrychlil počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi. Pravděpodobně k tomu přispělo více potenciálních faktorů, včetně vážných ekonomických potíží, propukající krize duševního zdraví a výrazného nárůstu prodeje střelných zbraní,“ vysvětluje jeden z autorů výzkumu, lékař Eric Fleegler z Bostonské dětské nemocnice.

Americká situace je přitom v tomto ohledu značně odlišná od té evropské. Na starém kontinentu během covidu došlo ke znatelnému úbytku jakékoliv kriminální aktivity, například v Česku klesl počet vražd přibližně o čtvrtinu. Jedinou kategorií, která zaznamenala v Evropě za první pandemický rok dramatičtější nárůst, bylo domácí násilí. V USA, kde jsou střelné zbraně dostupnější, se ale jejich podíl zvýšil ve všech druzích násilného chování. 

Úmrtí způsobená střelnými zbraněmi v USA
Zdroj: JAMA

Jako doplněk k analýze vytvořili autoři takzvané tepelné mapy, které vizuálně znázorňují vyvíjející se epidemii násilí páchaného střelnými zbraněmi. Je to poprvé, kdy v USA vznikly vícerozměrné tepelné mapy, které objasňují rozdíly v míře úmrtnosti kvůli střelným zbraním v různých demografických skupinách v průběhu času.

  • Tepelná mapa neboli heatmapa je metoda grafické prezentace dat, nejčastěji v dvourozměrné podobě, kde jsou hodnoty reprezentovány na škále jedné nebo více barev. Výsledkem je přehledné a efektní zobrazení intenzity v určitých oblastech nebo pro různé kombinace hodnot – tepelná mapa.

Při prohlížení map je podle autorů zcela zřejmé, že nárůst počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi není způsoben pouze muži.

U bělošských žen, které nejsou hispánského původu, totiž také došlo ve sledovaném období k nárůstu úmrtí, což souvisí především se zvýšením počtu sebevražd. Stále se ale přitom jedná o výrazně nižší míru úmrtnosti než u mužů. Mezi černošskými nehispánskými ženami se od roku 2010 počet úmrtí v důsledku vraždy střelnou zbraní více než ztrojnásobil.

Je potřeba intervencí, apelují vědci

„Abychom změřili geografické rozložení úmrtí způsobených střelnými zbraněmi v USA, použili jsme údaje na úrovni okresů,“ popisuje metodu Rees. „Nárůst počtu úmrtí střelnými zbraněmi začal na západě a poté se rozšířil na jih, zatímco počet vražd se v tomto období soustředil především na jihu.“

Podle autorů je zásadním zjištěním, že nárůst počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi není stejný pro všechny věkové skupiny ani etnické skupiny. Jak autoři poznamenávají, výrazné rozdíly v dopadu na různé demografické skupiny, které se rok od roku prohlubují, naznačují, že případné zásahy státu nebo jiných organizací musí být přizpůsobené konkrétním demografickým skupinám a měly by vždy zohledňovat tyto známé rozdíly. Například úsilí o prevenci sebevražd v USA může být nejpřínosnější pro starší muže, navrhují autoři.

Vzhledem k tomu, že počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi se rychle posouvá na přední příčky v žebříčku hlavních příčin úmrtí v USA, je k účinnému omezení tohoto nárůstu zapotřebí více intervencí na různých úrovních, dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...