Tři vědecké experimenty na vánoční svátky: faraonův had, hvězda s vůní acetonu a reznutí před očima

Vánoce si člověk úplně s vědou nespojuje. Přitom je to ideální doba na to, vyzkoušet si s dětmi díky dostatku volného času spoustu zajímavých experimentů.

Had stoupající z popela, blikající vánoční hvězda a drátěnka zapálená dotykem obyčejné baterie. Tři pokusy, které se s trochou opatrnosti dají zvládnout s tím, co je doma. Všechny tyto vědecké experimenty by měly být prováděny venku, ideálně na volnějším prostranství. A určitě by je děti neměly zkoušet bez dohledu rodičů.

Faraonův had

Pomůcky:

  • porcelánová miska
  • nehořlavý materiál (písek nebo popel z ohniště)
  • kávová lžička
  • papír
  • zápalky
  • špejle
  • cukr (= sacharóza)
  • jedlá soda (= hydrogenuhličitan sodný)
  • etanol (= líh)


Postup:
Do porcelánové misky se nasype nehořlavý sypký materiál (písek nebo popel z ohniště) a udělá se v něm důlek. Na papíru promíchejte 9 lžiček cukru a 1 lžičku jedlé sody. Směs nasypejte do důlku. Nehořlavý materiál kolem směsi v misce rovnoměrně ovlhčete asi 5 ml etanolu a směs hořící špejlí zapalte.

Co se při pokusu děje?
Při hoření cukru vzniká uhlík, který tvoří tělo hada. A oxidem uhličitým vznikajícím tepelným rozkladem jedlé sody se uhlík nadouvá, proto had tak výrazně roste.

Vánoční hvězda s vůní acetonu

Pomůcky:

  • 1 polévková lžíce acetonu
  • měděná fólie nebo tenký plech, případně měděný drátek silný kolem půl milimetru
  • kleště nebo nůžky vhodné na zpracování mědi
  • půllitrová zavařovací sklenice s víčkem nebo jiná nádoba z varného skla
  • plynový hořák nebo výkonný zapalovač
  • kovová pinzeta
  • nehořlavá podložka

Postup:

Pokud nahřejeme měděnou spirálku, drátek nebo fólii nad plamenem a poté je vnoříme do sklenice s malým množstvím acetonu na dně, můžeme pozorovat červené žhnutí tohoto kovu – vypadá to, jako by se tavil. Nejlépe je to viditelné, když se zhasne.

Co se při pokusu děje?
Kovová měď má za vysoké teploty katalytické účinky. Je tak schopna například umožňovat reakci par běžného rozpouštědla – acetonu se vzdušným kyslíkem. Červené žhnutí je vyvolané uvolňovaným teplem.

Reznutí před očima: místo staletí 10 sekund

Pomůcky:

  • jemná ocelová vata
  • devítivoltová baterie
  • dlouhá pinzeta

Postup:

Kousek jemné ocelové vaty, která se dá koupit běžně třeba v železářství, natáhněte, aby se k němu dobře dostal vzduch. Přiložením baterie k vatě se reakce odstartuje. Pozor, je lepší držet vatu pinzetou.

Co se při pokusu děje:
Jemná drátěnka sloužící k broušení či leštění předmětů je tvořena drobounkými ocelovými vlákny s velkým povrchem. Díky tomu je daleko reaktivnější než běžná ocel. Během kontaktu s baterií dojde k zahřátí drátěnky a následnému rozžhavení do červena díky rychlé oxidaci. Drátěnka tak „zrezne“ neboli zoxiduje před očima a uvolní velké množství tepla, které je schopno například i rozdělat ohýnek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 1 hhodinou

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 3 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 4 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...