Tři vědecké experimenty na vánoční svátky: faraonův had, hvězda s vůní acetonu a reznutí před očima

Vánoce si člověk úplně s vědou nespojuje. Přitom je to ideální doba na to, vyzkoušet si s dětmi díky dostatku volného času spoustu zajímavých experimentů.

Had stoupající z popela, blikající vánoční hvězda a drátěnka zapálená dotykem obyčejné baterie. Tři pokusy, které se s trochou opatrnosti dají zvládnout s tím, co je doma. Všechny tyto vědecké experimenty by měly být prováděny venku, ideálně na volnějším prostranství. A určitě by je děti neměly zkoušet bez dohledu rodičů.

Faraonův had

Pomůcky:

  • porcelánová miska
  • nehořlavý materiál (písek nebo popel z ohniště)
  • kávová lžička
  • papír
  • zápalky
  • špejle
  • cukr (= sacharóza)
  • jedlá soda (= hydrogenuhličitan sodný)
  • etanol (= líh)


Postup:
Do porcelánové misky se nasype nehořlavý sypký materiál (písek nebo popel z ohniště) a udělá se v něm důlek. Na papíru promíchejte 9 lžiček cukru a 1 lžičku jedlé sody. Směs nasypejte do důlku. Nehořlavý materiál kolem směsi v misce rovnoměrně ovlhčete asi 5 ml etanolu a směs hořící špejlí zapalte.

Co se při pokusu děje?
Při hoření cukru vzniká uhlík, který tvoří tělo hada. A oxidem uhličitým vznikajícím tepelným rozkladem jedlé sody se uhlík nadouvá, proto had tak výrazně roste.

Vánoční hvězda s vůní acetonu

Pomůcky:

  • 1 polévková lžíce acetonu
  • měděná fólie nebo tenký plech, případně měděný drátek silný kolem půl milimetru
  • kleště nebo nůžky vhodné na zpracování mědi
  • půllitrová zavařovací sklenice s víčkem nebo jiná nádoba z varného skla
  • plynový hořák nebo výkonný zapalovač
  • kovová pinzeta
  • nehořlavá podložka

Postup:

Pokud nahřejeme měděnou spirálku, drátek nebo fólii nad plamenem a poté je vnoříme do sklenice s malým množstvím acetonu na dně, můžeme pozorovat červené žhnutí tohoto kovu – vypadá to, jako by se tavil. Nejlépe je to viditelné, když se zhasne.

Co se při pokusu děje?
Kovová měď má za vysoké teploty katalytické účinky. Je tak schopna například umožňovat reakci par běžného rozpouštědla – acetonu se vzdušným kyslíkem. Červené žhnutí je vyvolané uvolňovaným teplem.

Reznutí před očima: místo staletí 10 sekund

Pomůcky:

  • jemná ocelová vata
  • devítivoltová baterie
  • dlouhá pinzeta

Postup:

Kousek jemné ocelové vaty, která se dá koupit běžně třeba v železářství, natáhněte, aby se k němu dobře dostal vzduch. Přiložením baterie k vatě se reakce odstartuje. Pozor, je lepší držet vatu pinzetou.

Co se při pokusu děje:
Jemná drátěnka sloužící k broušení či leštění předmětů je tvořena drobounkými ocelovými vlákny s velkým povrchem. Díky tomu je daleko reaktivnější než běžná ocel. Během kontaktu s baterií dojde k zahřátí drátěnky a následnému rozžhavení do červena díky rychlé oxidaci. Drátěnka tak „zrezne“ neboli zoxiduje před očima a uvolní velké množství tepla, které je schopno například i rozdělat ohýnek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 14 hhodinami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
před 18 hhodinami

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
před 20 hhodinami

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 23 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
22. 6. 2026

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
22. 6. 2026

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
22. 6. 2026

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026
Načítání...