Tři vědecké experimenty na vánoční svátky: faraonův had, hvězda s vůní acetonu a reznutí před očima

Vánoce si člověk úplně s vědou nespojuje. Přitom je to ideální doba na to, vyzkoušet si s dětmi díky dostatku volného času spoustu zajímavých experimentů.

Had stoupající z popela, blikající vánoční hvězda a drátěnka zapálená dotykem obyčejné baterie. Tři pokusy, které se s trochou opatrnosti dají zvládnout s tím, co je doma. Všechny tyto vědecké experimenty by měly být prováděny venku, ideálně na volnějším prostranství. A určitě by je děti neměly zkoušet bez dohledu rodičů.

Faraonův had

Pomůcky:

  • porcelánová miska
  • nehořlavý materiál (písek nebo popel z ohniště)
  • kávová lžička
  • papír
  • zápalky
  • špejle
  • cukr (= sacharóza)
  • jedlá soda (= hydrogenuhličitan sodný)
  • etanol (= líh)


Postup:
Do porcelánové misky se nasype nehořlavý sypký materiál (písek nebo popel z ohniště) a udělá se v něm důlek. Na papíru promíchejte 9 lžiček cukru a 1 lžičku jedlé sody. Směs nasypejte do důlku. Nehořlavý materiál kolem směsi v misce rovnoměrně ovlhčete asi 5 ml etanolu a směs hořící špejlí zapalte.

Co se při pokusu děje?
Při hoření cukru vzniká uhlík, který tvoří tělo hada. A oxidem uhličitým vznikajícím tepelným rozkladem jedlé sody se uhlík nadouvá, proto had tak výrazně roste.

Vánoční hvězda s vůní acetonu

Pomůcky:

  • 1 polévková lžíce acetonu
  • měděná fólie nebo tenký plech, případně měděný drátek silný kolem půl milimetru
  • kleště nebo nůžky vhodné na zpracování mědi
  • půllitrová zavařovací sklenice s víčkem nebo jiná nádoba z varného skla
  • plynový hořák nebo výkonný zapalovač
  • kovová pinzeta
  • nehořlavá podložka

Postup:

Pokud nahřejeme měděnou spirálku, drátek nebo fólii nad plamenem a poté je vnoříme do sklenice s malým množstvím acetonu na dně, můžeme pozorovat červené žhnutí tohoto kovu – vypadá to, jako by se tavil. Nejlépe je to viditelné, když se zhasne.

Co se při pokusu děje?
Kovová měď má za vysoké teploty katalytické účinky. Je tak schopna například umožňovat reakci par běžného rozpouštědla – acetonu se vzdušným kyslíkem. Červené žhnutí je vyvolané uvolňovaným teplem.

Reznutí před očima: místo staletí 10 sekund

Pomůcky:

  • jemná ocelová vata
  • devítivoltová baterie
  • dlouhá pinzeta

Postup:

Kousek jemné ocelové vaty, která se dá koupit běžně třeba v železářství, natáhněte, aby se k němu dobře dostal vzduch. Přiložením baterie k vatě se reakce odstartuje. Pozor, je lepší držet vatu pinzetou.

Co se při pokusu děje:
Jemná drátěnka sloužící k broušení či leštění předmětů je tvořena drobounkými ocelovými vlákny s velkým povrchem. Díky tomu je daleko reaktivnější než běžná ocel. Během kontaktu s baterií dojde k zahřátí drátěnky a následnému rozžhavení do červena díky rychlé oxidaci. Drátěnka tak „zrezne“ neboli zoxiduje před očima a uvolní velké množství tepla, které je schopno například i rozdělat ohýnek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 1 hhodinou

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 3 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 5 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...