Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku loni dosáhly rekordních 90,4 miliardy korun. Meziročně vzrostly o 10,3 miliardy, tedy o 12,8 procenta. Podíl výdajů na vědu na hrubém domácím produktu byl ale menší než v letech 2013 až 2015, kdy se ČR blížila průměru Evropské unie. Uvedli to Martin Mana a Marek Štampach z Českého statistického úřadu.
Většinu peněz na vědu dává v Česku soukromý sektor, loni to bylo šedesát procent
Většina zdrojů financování výzkumu a vývoje v ČR pochází z podnikatelského sektoru, v roce 2017 to bylo 53,8 miliardy korun. „V roce 2009 byly soukromé výdaje na úrovni vládních, od té doby ale vzrostly zhruba dvakrát, kdežto vládní o jednu třetinu,“ řekl Mana. Na celkových výdajích na výzkum a vývoj se tak soukromé podniky loni podílely ze 60 procent.
Z jakých zdrojů je výzkum a vývoj v ČR financován
Výdaje z veřejných tuzemských zdrojů činily 31,2 miliardy korun (35 procent), což byla částka o desetinu větší než v letech 2015 a 2016. Největší část byla vynaložena na výzkum a vývoj na veřejných vysokých školách (14 miliard korun) a v ústavech Akademie věd ČR (8,8 miliardy korun). Výrazně ubylo „evropských peněz“, na něž si čeští vědci za minulé roky zvykli. Zatímco v letech 2012 až 2015 šlo ze zdrojů Evropské unie na vědu a výzkum v ČR vždy více než deset miliard korun, loni to byla už ani ne polovina, tedy pouze 4,3 miliardy.
Kam tečou finance
Podniky loni z domácích i zahraničních veřejných zdrojů obdržely celkem 5,3 miliardy korun. Ze 60 procent byly podpořeny soukromé domácí firmy, ze čtvrtiny veřejné podniky a z 15 procent soukromé podniky pod zahraniční kontrolou.
Výdaje na výzkum a vývoj vzrostly v podnikatelském sektoru meziročně o 16 procent a dosáhly 56,8 miliardy korun. „Jedna pětina pak připadá na vrub vysokoškolského sektoru, 17 procent patří vládnímu sektoru, kde dominantní roli hrají ústavy Akademie věd ČR,“ doplnil Mana.
Výdaje na výzkum a vývoj - mezinárodní srovnání
Na mzdy šlo dvakrát víc peněz než před osmi roky
Výrazně rostou zejména výdaje na mzdy. Běžné výdaje – mzdové, ale i další režijní náklady – v podnikatelském sektoru činily v roce 2010 zhruba 25 miliard korun, zatímco loni 51,6 miliardy. Vládní a vysokoškolské náklady byly v roce 2010 přibližně na deseti miliardách korun. „U vysokoškolského sektoru se zvýšily do roku 2017 zhruba o 75 procent na 17,2 miliardy, u vládního o čtvrtinu na 12,9 miliardy korun,“ uvedl Mana s tím, že trend je stejný jako v západních zemích.
Celkové výdaje na výzkum a vývoj v krajích ČR
Z regionálního pohledu dominuje vědě a vývoji Praha, kde jsou vysoké školy, ústavy, ale i silný podnikatelský sektor. Loni bylo v Praze vynaloženo více než 30 miliard korun, dalším v pořadí byl Jihomoravský kraj s více než 15 miliardami, kde podobnou roli jako Praha hraje Brno s několika důležitými univerzitami a mezinárodními výzkumnými institucemi. Do Středočeského kraje pak šlo přes 14 miliard. „Před deseti lety ale byla dominance Prahy výraznější. Tehdy vynaložila 45 procent celkových výdajů v celé ČR, v roce 2017 to bylo 35 procent,“ dodal Mana.