Uhelné elektrárny strana 2 z 2

Debata o budoucnosti energetiky je vzhledem ke změnám klimatu v plném proudu. Oddělit racionální argumenty od lobbistických tlaků nebo nereálného snění může pomoci pohled na vhodně zvolenou mapu.

Vláda schválila vznik komise, která se bude zabývat útlumem těžby uhlí. Měla by také pomoci stanovit, jak se v budoucnu v Česku bude vyrábět elektřina. Podle vládního rozhodnutí má mít uhelná komise devatenáct členů a společně jí budou předsedat dva ministři – šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Německo by mohlo zavést daň z CO2. Má se týkat skleníkového plynu vyprodukovaného při vytápění a v dopravě. Jde o součást klimatické strategie, která počítá také s uzavřením všech uhelných elektráren do roku 2038. Kvůli tomuto plánu si v uhelném regionu nedaleko českých hranic budou v budoucnu novou práci hledat tisíce lidí.

Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech by mohla reálně vyjít na 160 až 200 miliard korun, odhadla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Úvahy, že překročí 300 miliard, považuje za přehnané. Předpokládá ovšem, že stavba bude dobře organizována a řízena, včetně dobře napsané smlouvy s dodavatelem. Pokud by blok nevznikl, muselo by se Česko obrátit k plynu a být závislé na vývoji jeho ceny.