Trhavina

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Americké námořnictvo zveřejnilo záběry ze zkušební exploze více než 18 100 kilogramů trhaviny umístěné nedaleko své nejmodernější letadlové lodi USS Gerald Ford. Cílem testu bylo prověřit, jak dokáže obří plavidlo a jeho vybavení vzdorovat rázové vlně, jež je podobná zátěži, které může být plavidlo vystavené v bojových podmínkách.

Írán uvedl, že inspektorka Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nebyla minulý týden vpuštěna do jaderného zařízení v Natanzu, jelikož se u ní našly stopy trhaviny. MAAE v oficiálním prohlášení tvrzení rozporovala, zatímco americká zástupkyně v agentuře Jackie Wolcottová počínání Íránu označila za šokující provokaci. Znepokojení vyjádřila také Evropská unie. MAAE dohlíží na íránské jaderné provozy. Inspektorka nebyla vpuštěna do zařízení 28. října.