Sluneční vítr

Vědci zjistili, že kosmické počasí může zapříčinit například výpadky navigací na Zemi. Pomalé kmitání takzvaného slunečního větru se podle nich šíří právě až ke sto tisíc kilometrů vzdálené Zemi, kde ovlivňuje její geomagnetické pole. Na mezinárodním výzkumu, který vyšel v odborném časopis Nature Physics, se podílel také Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV).

Podobně jako není kouře bez ohně, nemůže se na Měsíci vyskytovat voda, aniž by tam byl hydroxyl. A čínští vědci teď právě tuto molekulu nejen našli, ale i určili její původ.

Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. V polárních oblastech jsou celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách, na jakých leží Česko, je ale jejich výskyt vzácnější. Objevují se jen výjimečně – například během posledního říjnového víkendu se přes slibné podmínky nakonec na nebi neobjevily. Přesto je ale možné je na území Česka očekávat.

Zdroje různých proudů slunečního větru sledoval mezinárodní tým z Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Havajské univerzity. Využil při tom snímky sluneční koróny pořizované během let po celém světě při zatměních Slunce. Nové poznatky vědci shrnuli v článku pro časopis Astrophysical Journal Letters. Článku si na svém webu všímá také americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

První snímky pořízené sondou Solar Orbiter, společnou misí ESA a NASA, odhalily poblíž slunečního povrchu všudypřítomné miniaturní erupce, jimž vědci podílející se na misi začali říkat „táborové ohně“. Pozorování jevů, které dosud nebylo možné sledovat takto podrobně, podle vědců svědčí o obrovském potenciálu sondy Solar Orbiter.