Rozpad federace

Česká národní rada přijala první Ústavu České republiky. Ta se po rozpadu federace stala základním právním dokumentem českého státu. Vládní návrh ústavy ve znění společné zprávy výborů ČNR a schválených pozměňovacích návrhů podpořili poslanci ODS, KDS, ODA, KDU-ČSL, ČSSD, nezávislí poslanci a většina poslanců Levého bloku a Liberálně sociální unie. Proti byli poslanci SPR-RSČ, a návrh ústavy nepodpořila ani většina poslanců za HSD-SMS. Pro přijetí ústavy hlasovalo 172 zákonodárců, šestnáct jich bylo proti, deset poslanců se hlasování zdrželo. (Uvedená reportáž byla odvysílána ještě před přijetím ústavy ve 21:44.)Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jak to bude po rozpadu federace se státní příslušností Slováků žijících v České republice, a naopak? Od nového roku mělo stačit prohlášení, pro který stát se občan rozhodl. Mnozí Čechoslováci v té době ale ani s jistotou nevěděli, pod jakým občanstvím byli v matrikách dosud vedeni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nová ústava České republiky počítala s dvoukomorovým parlamentem a jednou ze zvažovaných variant bylo, že nově vzniklý Senát obsadí čeští poslanci zanikajícího Federálního shromáždění. Občané oslovení v anketě ČST se k této možnosti stavěli značně skepticky.

Průzkum veřejného mínění ukázal postoje Čechů a Slováků vůči národnostním menšinám žijícím na území společného státu. Znepokojivým trendem byl zhoršující se vztah většinové společnosti k Romům, Němcům, Polákům či Maďarům. Vzájemný vztah Čechů a Slováků se naopak ani přes blížící se rozpad federace nezhoršil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Guvernér SBČS Josef Tošovský uvedl, že zákon o České národní bance je připraven a může být odeslán k projednání vládě a výborům České národní rady. Podle jeho slov se návrh v podstatě nelišil od zákona o SBČS. Po jeho schválení by měla být jmenována bankovní rada a guvernér ČNB. Na tiskové konferenci byly zároveň představeny návrhy nových českých bankovek a mincí. Ty vycházely z připravované československé řady, přičemž slovenské náměty byly změněny na české. Novinkou bylo i emitování bankovek v nominální hodnotě 200, 2000 a 5000 korun.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S blížícím se koncem federace se blížil i zánik Československé televize. Česká televize se tím dočasně stala monopolním provozovatelem televizního vysílání v České republice. Generální ředitel Ivo Mathé uvedl, že v tomto, byť dočasném, postavení je televize proti své vůli. A požádal předsedu Rady pro televizní a rozhlasové vysílání Daniela Korteho, aby zahájil licenční řízení na třetí vysílací okruh. Na základě udělené licence měly vedle veřejnoprávní České televize začít vysílat i komerční soukromé stanice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V listopadu 1992 se debatovalo o způsobu volby prezidenta budoucí samostatné České republiky. Když se Václav Havel vyjádřil v tom smyslu, že by se občanským demokratům nelíbilo, kdyby budoucí prezident od občanů v přímé volbě získal silnější mandát než oni, probleskla v médiích zpráva, že ODS Havlovu kandidaturu na prezidenta nepodpoří. Předseda strany Václav Klaus tuto zprávu vzápětí dementoval: „Já to prohlašuji za největší ránu pod pás, která se udála v oblasti sdělovacích prostředků od 17. listopadu. Považuji to za natolik destabilizující zprávu, rovnající se na politickém nebi tomu, jako by byla zpráva, že vypukl požár v jaderné elektrárně.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vláda Slovenské republiky pověřila svého předsedu Vladimíra Mečiara některými pravomocemi prezidenta. Mimo jiné dojednáváním a ratifikováním mezinárodních smluv, přijímáním a pověřováním vyslanců, zapůjčováním vyznamenání, udělováním amnestie, odpouštěním, zmírňováním a zahlazováním trestů uložených trestními soudy a podobně. Premiér Stráský, který v některých funkcích zastupoval prezidenta ČSFR, vyslovil překvapení nad tímto krokem. Překvapený byl i předseda české vlády Václav Klaus.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Rozpadu Československa se podle prvního náměstka federálního ministra zahraničního obchodu mohli pokusit zneužít někteří zahraniční dlužníci při jednání o splácení pohledávek. I to mohlo být jedním z důvodů, proč Česká republika chtěla převzít veškeré zahraniční pohledávky zanikající federace. A získané prostředky pak rozdělit mezi obě nástupnické republiky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jednání mezi českou a slovenskou vládou o rozdělení federace pokračovala na zámku v Kolodějích. Rozruch ještě před zahájením schůzky vzbudil materiál slovenského ministerstva zahraničí. Český premiér Václav Klaus o návrhu uvedl, že „je to pokus, když ne o unii s velkým U, tak alespoň o unii s polovelkým U.“ Podle Vladimíra Mečiara se jednalo o materiál, který nebyl schválen slovenskou vládou a za jeho zaslání se omluvil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S návrhem na možnost vytvoření konfederace přišel ve Federálním shromáždění tehdejší sociálně-demokratický poslanec Miloš Zeman. Většina českých politických stran však tuto myšlenku rezolutně odmítla, a to včetně předsednictva Zemanovy ČSSD.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vzájemná důvěra koaličních partnerů ODS a HZDS byla výrazně otřesena. Ve Federálním parlamentu neprošel společný návrh zákona o zániku federace a část poslanců HZDS následně zvedla ruku pro návrh zcela protichůdný, jenž měl místo ke vzniku dvou samostatných států vést k možné transformaci federace v unii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Proces směřující k rozdělení státu, spuštěný špičkami ODS a HZDS v létě 1992, se na začátku října téhož roku poněkud zadrhl ve Federálním shromáždění. Když vládou předložený návrh zákona o zániku federace neprošel hlasováním, využil tehdejší poslanec opoziční ČSSD Miloš Zeman situace k prosazení návrhu na ustavení komise k vybudování česko-slovenské unie.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Federální ministr obrany Imrich Andrejčák se vyslovil pro existenci společné armády i během přechodného období po rozpadu federace. Tím by podle něj byla zajištěna obrana obou nástupnických republik mezi rozpadem federace a vznikem národních armád. Jednoznačně proti ovšem byla ODS, včetně českého premiéra Václava Klause. A podobně se posléze vyjádřil i slovenský premiér Vladimír Mečiar.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V souladu se svým programovým prohlášením se federální vláda zavázala připravit podmínky pro fungování dvou svrchovaných států s mezinárodní právní subjektivitou. Federálnímu shromáždění předložila návrh ústavního zákona o způsobu zániku federace, který předpokládal čtyři varianty rozpadu společného státu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Napjaté vztahy uvnitř federace se v létě 1992 projevily i na atraktivitě Československa pro zahraniční turisty. Výrazný pokles zájmu o navštívení Československa, či přímo rušení zájezdů, zaznamenaly cestovní kanceláře u turistů z Itálie, Francie, Německa, Spojených států amerických, ale i Japonska. Na názory samotných turistů se ptala pražská redakce ČST.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Poslední cestou k zachování společného státu bylo podle představitelů Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS) jednání o spolkovém uspořádání. Československo mělo být podle tohoto návrhu státem s nedělenou mezinárodněprávní subjektivitou, složeným ze tří rovnoprávných a historických zemí, z Čech, Moravy se Slezskem, a ze Slovenska. Na to, jaká byla podpora HSD-SMS a dalších stran prosazujících spolkové uspořádání federace, se podíval Deník ČST.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vladimír Mečiar v projevu k Slovenské národní radě představil program nové vlády. Programovým cílem ve státoprávní oblasti bylo dosažení nového vztahu k České republice a získání mezinárodněprávní subjektivity Slovenské republiky. Stejně jako nabytí politické a ekonomické svrchovanosti. K učinění těchto korků dostala vláda, podle Mečiara, mandát v demokratických volbách.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Na vrchu Velká Javorina, ležícím těsně na slovenské straně hranice mezi Moravou a Slovenskem, se konaly Slavnosti bratrství Čechů a Slováků. I přes nepřízeň počasí se tradiční akce zúčastnilo na tisíc lidí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Slovenský premiér Vladimír Mečiar vyzval českou vládu ke zveřejnění přísně tajné zprávy o rozpadu Československa. Ta podle něj měla obsahovat časově rozpracovaná opatření pro případný rozpad federace. O den později se k „tajné zprávě“ vyjádřil bývalý český premiér Petr Pithart.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

U vojenského velitelství Střed v Olomouci proběhlo cvičení zaměřené ochranu a obranu teritoria Moravy. Cvičení se zúčastnil i náčelník generálního štábu československé armády generálporučík Karel Pezl. Ten byl během tiskové konference dotázán, zda má armáda katastrofický scénář pro případ rozpadu federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Delegace slovenské HZDS v čele s Vladimírem Mečiarem představila prezidentu Václavu Havlovi své názory na státoprávní uspořádání Československa. Krátce před půlnocí předstoupili postupně oba politici před čekající novináře a informovali je o výsledcích jednání.

Hlavním tématem po volbách do Federálního shromáždění byl bezesporu další osud federace. Co si o vývoji situace myslí, se českých občanů ptali redaktoři ČST.

Ani druhé kolo rozhovorů mezi reprezentanty ODS a HZDS nic nezměnilo na výchozích pozicích obou politických subjektů. Novinářům to řekl předseda ODS Václav Klaus. Jednání se zastavila na otázce mezinárodní subjektivity a požadavku HZDS na vlastní členství Slovenska v mezinárodních organizacích typu OSN.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.