TÉMA

Protichemická jednotka

Ukrajina dostane od Česka dělostřeleckou munici. „Je důležité ukázat, že Ukrajina má spojence,“ řekl Fiala

Dar čtyř tisíc dělostřeleckých granátů Ukrajině schválila vláda. Oznámil to Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která návrh kabinetu předložila, považuje dar za důležité gesto solidarity. Věří, že se tímto darem podaří posílit obranyschopnost Ukrajiny.
26. 1. 2022Aktualizováno26. 1. 2022|

    „Nebe nad Bagdádem září.“ Před 30 lety vypukla operace Pouštní bouře. Saddám měl čtvrtou největší armádu světa, přesto byly spojenecké ztráty minimální

    „Každá válka je jiná, zároveň je ale každá stejná.“ Parafráze věty veterána z války v Perském zálivu Anthonyho Swofforda zprvu příliš neříká, přesto konflikt na Blízkém východě velmi vystihuje. V každé válce umírají lidé, trpí civilisté. Operace Pouštní bouře ale přinesla jisté změny. Ofenziva koaličních vojsk proti irácké armádě Saddáma Husajna se vedla výhradně ze vzduchu a za velkého zájmu médií. Věta reportéra CNN Petera Arnetta „Nebe nad Bagdádem září“ vstoupila do historie. Poslední fáze „války v přímém přenosu“ odstartovala prvními spojeneckými nálety 17. ledna 1991.
    17. 1. 2021Aktualizováno17. 1. 2021|
      20 let v NATO

      Česká armáda působila na Balkáně, v Perském zálivu i v Afghánistánu. Během zahraničních misí 29 vojáků padlo

      Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.
      11. 3. 2019|