ČSFR

Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před 30 lety schválilo Federální shromáždění zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky, podle kterého měla existence Československa skončit 31. prosince 1992. Co dalšího s sebou tento zákon nesl? A co bylo s mandáty poslanců?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ihned po návratu československé delegace z londýnského summitu, kde byla nastíněna otázka potřebné úpravy asociační dohody s Evropským společenstvím v důsledku rozdělení ČSFR, podepsali český a slovenský premiér 16 dohod o budoucí spolupráci mezi Českem a Slovenskem. Podle Václava Klause byly vytvořeny základní podmínky pro plodnou spolupráci po 1. lednu 1993.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V budově Úřadu vlády ČSFR se sešla Rada obrany státu, aby projednala rozdělení armády po předpokládaném rozpadu federace. Podle českého premiéra Václava Klause vznesla slovenská strana námitky k navrhovanému principu dělení armádního majetku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S případným rozpadem Československa souvisel před 30 lety také osud budovy Federálního shromáždění, kde se poslanci scházeli od května roku 1946. Polemizovalo se o návratu k Peněžní burze, ale také o vybudování rakouského hotelu. Podívejte se, jaká byla podoba a historie samotné budovy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S rozdělením Československa souvisely před 30 lety také přípravy na přemístění Nejvyššího soudu ČSFR z Prahy do Brna. Svou činnost by měl v Burešově ulici v Brně zahájit 1. ledna 1993, tedy v den vzniku České a Slovenské republiky. V čem konkrétně bylo stěhování komplikované?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

I po třiceti letech od osudového léta 1992 se zdá, že po tehdejších červnových volbách nebylo cesty zpět. Soužití České a Slovenské Federativní republiky (ČSFR) se pomalu, ale jistě chýlilo ke konci. Václav Klaus a Vladimír Mečiar, dva hlavní strůjci poklidného rozdělení federace, našli v napjaté době při stupňujících se problémech společnou řeč. S dalšími politickými aktéry doby vzpomínali na atmosféru a další okolnosti posledních měsíců rozpadajícího se státu v pořadu Události, komentáře.

Dvacet čtyři let po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa se ve výroční den ve zpravodajství Československé televize neobjevila jediná reportáž připomínající tuto události. Média i politici se zato hojně věnovali aktuálnímu tématu – slovenskému návrhu na vznik Česko-Slovenské unie. Předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar ale popřel, že by návrh vzešel od jeho HZDS.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V létě 1992 Československo směřovalo k rozdělení na dva samostatné státy. O tom, co všechno to bude obnášet, se v parlamentu bavili poslanci vládnoucí ODS se svými opozičními kolegy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před 30 lety se Československo připravovalo na rozdělení na dva samostatné státy. Jaké byly prognózy v ekonomice? Jaké byly výhody a nevýhody pro obě území? Studii pro Českou a Slovenskou konfederaci odborových svazů vypracoval její útvar makroekonomických analýz a prognóz.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V roce 1992 již řadu měsíců čeští a slovenští politici jednali o budoucí podobě Československa. Již nějakou dobu sílily tendence k osamostatnění Slovenska. Značná část veřejnosti i řada politiků si rozpad státu nepřály. Snahy o záchranu společného státu však pohřbila společná jednání vítězných stran parlamentních voleb: české ODS a slovenské HZDS. Nejen jejich předsedové Václav Klaus a Vladimír Mečiar se právě před 30 lety shodli, že společný stát už nemá budoucnost. Československo zaniklo posledním dnem téhož roku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Prezident Václav Havel před 30 lety všechny překvapil svým televizním projevem. Dva týdny poté, co jej poslanci nezvolili prezidentem na další funkční období, oznámil, že na úřad prezidenta republiky abdikuje. Mandát mu přitom měl vypršet až za tři měsíce. Svůj projev navíc pronesl v den, kdy Slovenská národní rada přijala dokument o svrchovanosti Slovenska.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V roce 1992 měl skončit prezidentský mandát Václava Havla. Na podporu jeho další kandidatury i demokracie a poklidného rozpadu ČSFR se v Praze sešli zástupci České iniciativy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jedenáct dní po volbách do Federálního shromáždění, konaných 5. a 6. června 1992, se lídři vítězných stran, Václav Klaus za ODS a Vladimír Mečiar za slovenskou HZDS, dohodli na společné vládě. Novinářům poté objasnili, jak si nové nastavení představují. Jejich postoj ke způsobu rozhodnutí o rozdělení Československa se však stále lišil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Na základě asociační dohody mezi Československem a Evropským společenstvím došlo na začátku března 1992 k zavedení nových celních předpisů. Zboží dovážené ze zemí ES bylo nově rozděleno do tří kategorií. Nechráněné zboží bylo zcela osvobozeno od cla, u silně chráněných produktů zůstala výše poplatků zachována. A u ostatního zboží došlo k snížení sazeb na 80 procent původní výše. Právě do poslední kategorie spadaly například osobní automobily či spotřebiče vyrobené v zemích Evropského společenství.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Otevřením Domu obuvi na Václavském náměstí se firma Baťa definitivně vrátila do Československa. Jednalo se o největší obchodní dům této společnosti a zároveň třetí největší obchod s obuví na světě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Papež Jan Pavel II. přijal ve Vatikánu předsedu československé federální vlády Mariána Čalfu. Ten poté prozradil, o čem jednali. Kromě jiného uvedl, jaký názor má Svatý otec na otázku soudržnosti Československa jako jednoho státu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Poslední ze čtveřice Picassových obrazů ukradených před 30 lety v pražské Národní galerii se znovu vrací na své místo. Obraz s názvem Absint a karta byl po půl roce od odcizení uložen v budově generální prokuratury v Bamberku a odtud po potvrzení pravosti převezen zpět do Prahy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Dva roky a pět dní po 17. listopadu 1989 Československo udělalo další důležitý krok na své cestě do Evropy. Zástupci ČSFR v Bruselu parafovali dohodu o přistoupení k Evropskému společenství, předchůdci Evropské unie. Jak reportáž vysvětluje, nešlo o podpis samotné dohody, ale o souhlas s jejím textem. Ten kromě členských zemí ještě musely schválit vlády, federální parlament a podepsat prezident.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V roce 1991 sílily tendence snahy o samostatnost Slovenska. Na to 20. září 1991 reagovala řada osobností kulturního a veřejného života. Veřejně se postavili za zachování federativního státu. Ten se podle nich snažili rozbít někteří politici zákulisními triky proti vůli většiny obyvatel. Společně také vyzvali zákonodárce k uspořádání referenda, jež by o osudu Československa rozhodlo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Československo se po sametové revoluci snažilo o takzvaný návrat do Evropy. Jeden z milníků této snahy se odehrál 21. února 1991, kdy se ČSFR oficiálně stala 25. členem Rady Evropy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Poslanci Federálního shromáždění hned nadvakrát odhlasovali přijetí zákona o změně názvu republiky. Poslechněte si ohlasy na složitý průběh hlasování, mimo jiné z úst předsedy Federálního shromáždění Josefa Luxe.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

„Ať žije Kocourkov!“ skandovalo se v roce 1990 před budovou Federálního shromáždění. A důvod? Pomlčka v názvu Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.