Lidové milice

Ve Státním ústředním archivu se podařilo odhalit dosud nezveřejněné materiály o činnosti bývalých Lidových milicí. Dvě zapečetěné obálky obsahovaly nejen kompletní seznam členů milicí, ale například i požadavky na zvýšení počtu zbraní a munice pro léta 1988 až 1990, a to až o 150 procent. Poslanec a člen branně bezpečnostního výboru Michal Malý k objevu řekl: „Nevyvolalo to ve mně pocit, že by tím chtěli bránit závody.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před 68 lety komunisti v Prostějově strhli sochu T. G. Masaryka. Následovala největší demonstrace proti totalitnímu režimu od roku 1948, o které se ale dodnes příliš neví. Do ulic vyšly tisíce lidí a rozzuřený dav obsadil přízemí radnice. Komunistům se město za pomoci Lidových milic a Veřejné bezpečnosti podařilo zpátky ovládnout až pozdě večer. Začalo zatýkání, vyhazovy ze škol, z práce a řada demonstrantů skončila v kriminále. Natáčeli o tom Reportéři ČT.

Každý rok veřejným prostorem v srpnu dominuje debata nad tím, zda mladá generace dostatečně vnímá události roku 1968, kdy do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy. Při prvním výročí této invaze se po celé zemi uskutečnily pokojné protesty, které tehdejší vláda násilně potlačila. Podle dostupných ověřených informací zemřelo tehdy minimálně sedm lidí. Současní představitelé státu by se měli omluvit a odškodnit pozůstalé, říká historik Lukáš Cvrček, který se svým spolkem oběti připomíná. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) by eventuální odškodnění podpořil.

Byli to studenti, kteří po zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989 vyhlásili stávku a postavili se proti komunistické straně. V pořadu Interview ČT24 to zdůraznil bývalý studentský vůdce a politik Martin Mejstřík. Zároveň kritizuje ty, kteří násilí na studentské demonstraci bagatelizují. „To opravdu nebyl žádný samet,“ říká. „A my jsme nechtěli žádný samet,“ dodává s tím, že komunistická strana měla být zakázána.

Třetí lednový týden roku 1989 otřásl komunistickým režimem v Československu. Násilné potlačení pietní akce, která měla připomenout 20. výročí úmrtí Jana Palacha, totiž vyústilo v sérii protirežimních demonstrací. Zapojily se do nich tisíce lidí, a protože trvaly sedm dní, dostaly označení Palachův týden. Síla protestů překvapila nejen vládnoucí komunisty, ale i opozici. Události předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.