Berlín - Ruští motorkáři navštívili někdejší nacistický koncentrační tábor v Dachau nedaleko Mnichova. Informoval o tom bulvární deník Bild na svém webu. Už od rána před památníkem v Dachau hlídkovali policisté. Nyní mají motorkáři v plánu návštěvu mnichovského muzea automobilky BMW.
Noční vlci dorazili do Dachau
Asi deset jezdců překročilo hranice z Rakouska do Německa v neděli večer. Na dálnici asi 50 kilometrů od Mnichova zastavila Noční vlky policie, která jim zkontrolovala doklady. Podle Šapovalova trvala kontrola asi dvě hodiny a provedlo ji na třicet policistů se psy. „Nechali je jít, ale sledovali je. Nyní policie dohlíží na hotel, kde se Noční vlci ubytovali,“ uvedli nad ránem ruští motorkáři na blogu, který citovala agentura TASS.
Německá policie uvedla, že skupinu tvoří deset lidí a že žádný z nich není plnoprávným členem Nočních vlků.
Jde prý o jejich rodinné příslušníky včetně dvou dětí a sympatizanty, mimo jiné jednoho Rakušana. Jedním z členů skupiny je podle portálu oberpfalznetz.de žena, která v neděli přiletěla do Mnichova, aby se k motorkářům připojila. Podle německých a rakouských médií překročili motorkáři hranice do Německa na jednom motocyklu a v jednom autě.
„Celé to působí tak, že si Německo nechce zadat s Ruskem, nechce ani prozradit jména motorkářů, kterým zrušilo schengenské vízum, ale na druhou stranu nechce ani dopustit to, co už dopředu avizovalo – tedy spanilý průjezd Berlínem na důkaz toho, že Rusko je teď veliké,“ konstatoval David Šťáhlavský, redaktor Českého rozhlasu Plus.
Šťáhlavský z ČRo Plus: Podpora Nočních vlků je mizivá (zdroj: ČT24)
Podle bulvárního listu Bild už jsou Noční vlci v Dachau:
Předpokládá se, že vedle Dachau chtějí Noční vlci navštívit mimo jiné i Norimberk, který je úzce spjat se vzestupem nacistického hnutí. Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) pod vedením Adolfa Hitlera tu od roku 1927 pořádala říšské stranické sněmy.
Podle původních plánů by měli motorkáři z Bavorska pokračovat přes Prahu do saského Torgau, kde se 25. dubna 1945 na Labi setkala americká a sovětská armáda. Cesta Nočních vlků Evropou by měla skončit 9. května v Berlíně. Motorkáři tu chtějí údajně oslavit konec druhé světové války a porážku nacistického Německa.
David Šťáhlavský, redaktor Českého rozhlasu Plus
„Podpora Nočních vlků není nijak masivní - naopak je mizivá. Ze Slovenska údajně projel jeden motorkář na jejich podporu, z Rakouska do Německa zase jeden Rakušan. Je tam ale velký doprovod zajištění, včetně diplomatického sboru a konzula přímo z Vídně.“
V sobotu motorkáři projeli přes Česko a Slovensko, kde položili věnce v areálu památníku Slavín v Bratislavě. Do Vídně podle rakouské policie doprovodilo ruské bikery několik jejich kolegů ze Slovenska, Maďarska i Rakouska. Dva členové Nočních vlků zde položili věnec u pomníku padlým sovětským vojákům na Schwarzenberském náměstí, kde na ně čekalo asi 500 lidí včetně místního ruského velvyslance.
Noční vlci vyrazili z Moskvy do Berlína
Slovenský politolog Grigorij Mesežnikov podle deníku Sme uvedl, že na základě jeho informací motorkáři, kteří přijeli o víkendu na Slovensko a hlásili se k Nočním vlkům, byli občany pobaltských států, tedy zemí EU. V Pobaltí žije početná ruská menšina.
Ruští motorkáři se chystají na západ Ukrajiny
Noční vlci chtějí zorganizovat výpravu na západní Ukrajinu, aby obnovili válečné pomníky „poničené nebo zneuctěné banderovci“. Vůdce motorkářů Alexandr „Chirurg“ Zaldostanov to sdělil agentuře TASS. Kdy se cesta uskuteční, neprozradil. „Ve Lvově rozhodně budeme, ať o tom nikdo nepochybuje. Budou tam viset svatojiřské stuhy, obnovíme všechny symboly vítězství,“ prohlásil šéf motorkářů. Ruská svatojiřská (v sovětské éře gardová) stuha, vyvedená v černé a oranžové barvě, je od 18. století v zemi znakem válečné cti. Od loňska se v Rusku stala i symbolem snah o připojení takzvaného Nového Ruska, tedy východních regionů Ukrajiny.
- Noční vlci patří k nejstarším, nejznámějším a největším motorkářským klubům v Rusku. Klub vznikl v roce 1989 a původně sdružoval ctitele rockové hudby a tehdejšího prezidenta Gorbačova.
Podle ruských liberálních médií jde o gang radikálních nacionalistů a násilníků vyznávajících agresivní formy pravoslavné víry. Předloni byli členové klubu zapleteni do přestřelky se znepřáteleným motorkářským gangem Tři cesty, která se neobešla bez obětí na životech.
Pro pětitisícový klub s přísným režimem je dnes zásadní podpora politiky Vladimira Putina. Kvůli napomáhání ruské okupaci Krymu se vůdcové klubu dokonce ocitli na sankčním seznamu USA. Putin jim udělil státní vyznamenání – jejich šéfovi Alexandru Zaldostanovi konkrétně za „aktivní práci při vlastenecké výchově mládeže“.