Čokoládový král Porošenko zřejmě zvítězil už v 1. kole, chce jednat s Ruskem

Kyjev – Bývalý šéf ukrajinské diplomacie, poslanec a oligarcha přezdívaný „čokoládový král“. To je pravděpodobný vítěz ukrajinských prezidentských voleb Petro Porošenko. Podle předběžného průzkumu u hlasovacích místností získal v prvním kole 55,9 procenta hlasů. Podnikatel Porošenko je považován za muže kompromisu. Vysoké posty zastával během působení prozápadní i proruské vlády. Ve vztahu k Rusku má jasno – chce zpět Krym a podporuje ekonomické sankce vůči Kremlu. Do prezidentských voleb šel Porošenko jako nezávislý. Už dříve avizoval, že pokud vyhraje, své firmy prodá. „Oligarcha by v žádném případě neměl být prezidentem,“ uvedl.

Porošenko poblahopřál spoluobčanům k úspěšným prezidentským volbám, poděkoval voličům a označil se za novou hlavu státu. „Volby skončily v prvním kole a země má nového prezidenta,“ prohlásil oligarcha na tiskové konferenci v Kyjevě bezprostředně po oznámení neoficiálních odhadů výsledků. Porošenko podle nich získal nadpoloviční většinu hlasů a vyhrál hned v prvním kole. Většina Ukrajinců mu prý dala mandát k tomu, aby pokračoval v integraci s Evropou.

Předpokládaný nový prezident se vyslovil proti federalizaci Ukrajiny a pro unitární stát. „Ukrajina bude jednotná, unitární, federativním státem nebude,“ řekl. „Je to stěžejní bod mého volebního programu,“ dodal. Porošenko rovněž uvedl, že pro letošní rok počítá i s mimořádnými parlamentními volbami. Řádný termín voleb připadá na rok 2017. 

Porošenko je připraven vést jednání s Ruskem s využitím prostředníků z USA a Evropské unie. Vztahy s Moskvou jsou „nejsložitější za posledních 200 let“, ale jednání lze navázat prostřednictvím Washingtonu a Bruselu i s využitím „jiných možností“, uvedl na tiskové konferenci v Kyjevě.
  
KDO JE PETRO POROŠENKO?

Miliardář, jehož čokoládu milují i Rusové

Bonbóny, karamelky a další sladkosti. Devětačtyřicetiletý podnikatel a politik je v současné době známý hlavně jako „čokoládový král“. Obchodovat s kakaovými boby začal už v 90. letech, poté ovládl několik cukrářských závodů a čokoládoven. Nyní vlastní holding Roshen, který je jednou z největších potravinářských firem v zemi. Jeho sladkosti slaví úspěch na Ukrajině, ale i v Rusku.

V roce 2012 ho magazín Forbes zařadil na šesté místo v žebříčku nejbohatších Ukrajinců. Jeho majetek odhadl na jednu až dvě miliardy dolarů. K bohatství mu pomohly i jím ovládané automobilové závody, výrobce autobusů nebo lodí a celoplošný televizní Kanál 5.

Politická kariéra ve jménu střídání stran

Porošenko má ale bohaté zkušenosti také jako politik. Už v roce 1998 byl zvolen do parlamentu za Sjednocenou sociálnědemokratickou stranu Ukrajiny (OSDPU), později si založil vlastní stranu Solidarita. Pomáhal také zakládat Janukovyčovu Stranu regionů, posléze ale přešel na stranu prozápadní strany Naše Ukrajina vedené Viktorem Juščenkem. Za jeho vládnutí byl po oranžové revoluci šéfem vlivné prezidentské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO).

Porošenko byl v nedávné době blízkým spolupracovníkem Julije Tymošenkové. V její vládě působil mezi lety 2009 až 2010 jako ministr zahraničí. Za vlády Viktora Janukovyče pak v roce 2012 zastával post ministra hospodářství. Nyní kandidoval na prezidentský post jako nezávislý. Podpořil ho mimo jiné Vitalij Kličko, který se kvůli němu vzdal vlastní kandidatury.

Jednotná Ukrajina a tvrdě proti Rusku

Miliardář jako jediný z ukrajinských oligarchů otevřeně podporoval protestní hnutí v Kyjevě. Jeho hlavní heslo je jednotná Ukrajina. „Společně bojujeme za mír, klid a bezpečnost, za zlepšení ekonomiky, absenci korupce a úplnou mezinárodní solidaritu s Ukrajinou, díky které nejen vytvoříme pořádek na východě, ale brzy získáme zpět i Krym,“ myslí si miliardář. 

O vstup Ukrajiny do NATO usilovat nehodlá, v neposlední řadě i proto, že členské státy Aliance nemají na ukrajinské členství jednotný názor. „Ve funkci prezidenta bych ale chtěl s našimi sousedy jednat o vytvoření nových spojenectví či o možnostech společné obrany,“ dodal.

Ve vztahu k Rusku je Porošenko nekompromisní. Anexi Krymu neuznává a Západu doporučuje vyhlásit proti Rusku ekonomické sankce. „Německo by mělo zablokovat nákup ruského plynu, dokud se Moskva Krymu nevzdá,“ prohlásil.

Osobní život

Rodák z jihoukrajinského Bolhradu (narozen 26. září 1965), který leží v Oděské oblasti. Vyrůstal ve městě Vinnycja. V roce 1989 vystudoval ekonomii na Fakultě mezinárodních vztahů a mezinárodního práva na Kyjevské státní univerzitě, kde také působil jako asistent. Porošenko je kandidátem věd a autorem několika knih. S manželkou Marinou, vystudovanou lékařkou, mají dva syny a dvě dcery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...