Čokoládový král Porošenko zřejmě zvítězil už v 1. kole, chce jednat s Ruskem

Kyjev – Bývalý šéf ukrajinské diplomacie, poslanec a oligarcha přezdívaný „čokoládový král“. To je pravděpodobný vítěz ukrajinských prezidentských voleb Petro Porošenko. Podle předběžného průzkumu u hlasovacích místností získal v prvním kole 55,9 procenta hlasů. Podnikatel Porošenko je považován za muže kompromisu. Vysoké posty zastával během působení prozápadní i proruské vlády. Ve vztahu k Rusku má jasno – chce zpět Krym a podporuje ekonomické sankce vůči Kremlu. Do prezidentských voleb šel Porošenko jako nezávislý. Už dříve avizoval, že pokud vyhraje, své firmy prodá. „Oligarcha by v žádném případě neměl být prezidentem,“ uvedl.

Porošenko poblahopřál spoluobčanům k úspěšným prezidentským volbám, poděkoval voličům a označil se za novou hlavu státu. „Volby skončily v prvním kole a země má nového prezidenta,“ prohlásil oligarcha na tiskové konferenci v Kyjevě bezprostředně po oznámení neoficiálních odhadů výsledků. Porošenko podle nich získal nadpoloviční většinu hlasů a vyhrál hned v prvním kole. Většina Ukrajinců mu prý dala mandát k tomu, aby pokračoval v integraci s Evropou.

Předpokládaný nový prezident se vyslovil proti federalizaci Ukrajiny a pro unitární stát. „Ukrajina bude jednotná, unitární, federativním státem nebude,“ řekl. „Je to stěžejní bod mého volebního programu,“ dodal. Porošenko rovněž uvedl, že pro letošní rok počítá i s mimořádnými parlamentními volbami. Řádný termín voleb připadá na rok 2017. 

Porošenko je připraven vést jednání s Ruskem s využitím prostředníků z USA a Evropské unie. Vztahy s Moskvou jsou „nejsložitější za posledních 200 let“, ale jednání lze navázat prostřednictvím Washingtonu a Bruselu i s využitím „jiných možností“, uvedl na tiskové konferenci v Kyjevě.
  
KDO JE PETRO POROŠENKO?

Miliardář, jehož čokoládu milují i Rusové

Bonbóny, karamelky a další sladkosti. Devětačtyřicetiletý podnikatel a politik je v současné době známý hlavně jako „čokoládový král“. Obchodovat s kakaovými boby začal už v 90. letech, poté ovládl několik cukrářských závodů a čokoládoven. Nyní vlastní holding Roshen, který je jednou z největších potravinářských firem v zemi. Jeho sladkosti slaví úspěch na Ukrajině, ale i v Rusku.

V roce 2012 ho magazín Forbes zařadil na šesté místo v žebříčku nejbohatších Ukrajinců. Jeho majetek odhadl na jednu až dvě miliardy dolarů. K bohatství mu pomohly i jím ovládané automobilové závody, výrobce autobusů nebo lodí a celoplošný televizní Kanál 5.

Politická kariéra ve jménu střídání stran

Porošenko má ale bohaté zkušenosti také jako politik. Už v roce 1998 byl zvolen do parlamentu za Sjednocenou sociálnědemokratickou stranu Ukrajiny (OSDPU), později si založil vlastní stranu Solidarita. Pomáhal také zakládat Janukovyčovu Stranu regionů, posléze ale přešel na stranu prozápadní strany Naše Ukrajina vedené Viktorem Juščenkem. Za jeho vládnutí byl po oranžové revoluci šéfem vlivné prezidentské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO).

Porošenko byl v nedávné době blízkým spolupracovníkem Julije Tymošenkové. V její vládě působil mezi lety 2009 až 2010 jako ministr zahraničí. Za vlády Viktora Janukovyče pak v roce 2012 zastával post ministra hospodářství. Nyní kandidoval na prezidentský post jako nezávislý. Podpořil ho mimo jiné Vitalij Kličko, který se kvůli němu vzdal vlastní kandidatury.

Jednotná Ukrajina a tvrdě proti Rusku

Miliardář jako jediný z ukrajinských oligarchů otevřeně podporoval protestní hnutí v Kyjevě. Jeho hlavní heslo je jednotná Ukrajina. „Společně bojujeme za mír, klid a bezpečnost, za zlepšení ekonomiky, absenci korupce a úplnou mezinárodní solidaritu s Ukrajinou, díky které nejen vytvoříme pořádek na východě, ale brzy získáme zpět i Krym,“ myslí si miliardář. 

O vstup Ukrajiny do NATO usilovat nehodlá, v neposlední řadě i proto, že členské státy Aliance nemají na ukrajinské členství jednotný názor. „Ve funkci prezidenta bych ale chtěl s našimi sousedy jednat o vytvoření nových spojenectví či o možnostech společné obrany,“ dodal.

Ve vztahu k Rusku je Porošenko nekompromisní. Anexi Krymu neuznává a Západu doporučuje vyhlásit proti Rusku ekonomické sankce. „Německo by mělo zablokovat nákup ruského plynu, dokud se Moskva Krymu nevzdá,“ prohlásil.

Osobní život

Rodák z jihoukrajinského Bolhradu (narozen 26. září 1965), který leží v Oděské oblasti. Vyrůstal ve městě Vinnycja. V roce 1989 vystudoval ekonomii na Fakultě mezinárodních vztahů a mezinárodního práva na Kyjevské státní univerzitě, kde také působil jako asistent. Porošenko je kandidátem věd a autorem několika knih. S manželkou Marinou, vystudovanou lékařkou, mají dva syny a dvě dcery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 41 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 53 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...