Benátky - Drtivá většina obyvatel Benátek a blízkého okolí se vyslovila v neoficiálním referendu pro odtržení oblasti od zbytku Itálie a pro vyhlášení nezávislosti. Pětidenního internetového hlasování, jehož výsledek není pro úřady a vládu v Římě nijak závazný, se zúčastnily skoro tři čtvrtiny z 3,8 milionu voličů. Z nich se pro opuštění Itálie vyslovilo 89 procent. O výsledku informovali organizátoři akce z hnutí Plebiscito.eu. Do regionu Veneto, kromě Benátek patří i historická města jako Treviso, Vicenza či Verona.
V Itálii být nechceme, shodli se Benátčané v hlasování
Aktivisté považují dnešní výsledek za velké vítězství, na jehož základě mohou zahájit kroky k vyhlášení skutečného referenda. „Oni to oficiálně označují za sondáž. Podle italské ústavy je území Itálie nedělitelné,“ poznamenal redaktor RAI Josef Kašpar. Do online hlasování se přesto podle organizátorů zapojila nejméně třetina ze 4 milionů oprávněných voličů.
V tomto ohledu už ale budou moci jen stěží předpokládat, že se jim od úřadů dostane pozitivní odezvy. Iniciativu by musela odsouhlasit regionální rada, pak italský parlament a nakonec i vláda. Ve všech těchto orgánech by se ale zřejmě našlo příliš odpůrců.
Obyvatel máme dost, argumentují zastánci
Organizátoři referenda argumentují tím, že mocná Benátská republika má se samostatností bohaté zkušenosti. Založena byla na přelomu 7. a 8. století, přežila tisíc let existence a sloužila jako významné centrum námořního obchodu. Nezávislost regionu utnul Napoleon v roce 1797, kdy bylo město přičleněno k Habsburské říši.
Součástí Itálie se Benátky staly při vytváření státu v roce 1866. Nostalgie po této době ale úplně nevymizela. Mnoho firem opouští region, aby se usadily v Rakousku, kde je podle nich výrazně nižší korupce a lépe fungující hospodářský systém.
Zákon o uspořádání referenda schválily místní úřady v roce 2006. „Máme právo na sebeurčení, jak ho uznává OSN (..) Sedm z deseti nových členů Evopské unie má menší populaci než Veneto. Jestliže Estonsko, Lotyšsko a Litva mohou mít místo v Evropském parlamentu, proč ne my?“ ptá se organizátor referenda Gianluca Busato.
Za vším hledej peníze
Je pravda, že Veneto stejně jako mnoho dalších italských regionů, má vlastní dialekt, tradice a historii. Hlavní důvody ke snaze o oddělení jsou ale spíše ekonomického rázu. Celý region Veneto s Benátkami v čele je nejbohatší italskou oblastí, do níž miliony eur pumpuje kvetoucí turismus i silný průmysl.
„My, Benátčané, máme pocit, že jsme tu jen od toho, abychom platili daně,“ zdůvodnil vzdorný postoj vůči Římu Luca Zaia, guvernér regionu Veneto, ve kterém se Benátky nacházejí. Podle něj italská vláda vysává z regionu na daních 71 miliard eur (skoro dva biliony Kč), přičemž v něm investuje o 21 miliard méně.
Již po desetiletí je na severu Itálie cítit hluboká nespokojenost s hospodářskou převahou nad chudým jihem. V případě úspěchu tak chtějí stoupenci nezávislosti prosadit, aby se vybírané daně nepřeváděly do Říma. Aby potvrdili, že to myslí vážně, při oddělení by chtěli zaplatit i svoji část státního dluhu. „Řím si pořád myslí, že je v čele nějaké říše, a nás považuje za její periferii,“ rýpnul si ještě do vlády guvernér Zaia.
Russia Today: Západ o referendu záměrně mlčí
Benátského referenda si všimla i ruská satelitní televize Russia Today, která v rámci své protizápadní propagandy přirovnává separatistické snahy Benátčanů k siutaci na Krymu. Západní média obviňuje, že o italském hlasování úmyslně mlčí. V Evropě o referendu podle Kremlem placeného zpravodajství ví jen hrstka lidí.
„Pokud se region osamostatní od Itálie, mohlo by to pro Evropu znamenat zásadní, historický vývoj,“ prohlašovala ve vysílání moderátorka Irana Galuškortová. Srovnání s krymským hlasováním ale pokulhává. Po Benátsku na rozdíl od Krymu nepochodují vojska cizího státu a lidé hlasují o samostatnosti, nikoliv o připojení k jinému státu.
Hrozí znovurozdrobení Itálie, varují odpůrci
Přesto existují velké pochybnosti o tom, zda by Veneto mohlo ustát jako republika sama o sobě. „Jestliže celá země se poslední dobou snaží bojovat s ekonomickou krizí, co by se stalo nezávislému regionu? Je to rozpor,“ domnívá se odpůrce referenda Pietro Piccinetti. Stejně jako jiní se ale obává hlavně toho, že pokud by Benátky opravdu samostatnost získaly, další regiony by je následovaly a 150 let trvající celistvost Itálie by tak byla ohrožena. „Chceme změnu, ale v rámci silnější Itálie,“ dodal.
Josef Kašpar, redaktor RAI:
„V tuto chvíli se jedná spíše o projev hluboké nedůvěry k politickým stranám a velké nespokojenosti s byrokracií a administrativou, která je v Itálii skutečně velice špatná.“
Propagátoři referenda se inspirovali především ve Skotsku, kde se hlasování o oddělení od zbytku Británie bude konat v září. Hlasy o odtržení dalších regionů rezonují i ve Španělsku, kde vidí svou budoucnost v samostatnosti Katalánci a Baskové.