Radikální islám představuje nebezpečí pro západní demokracii. O tom, jak se šíří nejen na sociálních sítích, tak debatovali hosté konference pořádané Člověkem v tísni a Akademií věd. Jedním z nich byl Kaan Orhon, islamolog a vedoucí poradny HAYAT v německém Bonnu, která se snaží dostávat mladé lidi z vlivu islamistických sítí. Podle něho, jak uvedl v pořadu Události, komentáře na ČT24, je jedním z impulsů k radikalizaci odcizení od komunity a rodiny a hledání něčeho, co jim nabídne sílu, ochranu a ideály, které nenacházejí ve společnosti, odkud pocházejí.
Orhon: Snažíme se ukázat mladým lidem, že nepotřebují radikální islám
Orhon: Snažíme se ukázat mladým lidem, že nepotřebují radikální islám (zdroj: ČT24)
Na základě vaší zkušenosti, jaká je hlavní motivace, hlavní impetus pro mladé lidi v Německu, aby se radikalizovali?
Jsou to různé příběhy. Obecně lze říci, že je to určitý typ odcizení, kdy se odcizí od komunity, od rodiny a hledají něco jiného, co jim nabízí ochranu, sílu, ideály, které nenacházejí ve společnosti a v rodinách, odkud pocházejí.
Vy jste zmínil také sílu jako jeden z motivů či zdrojů těchto trendů. Mohli bychom to vidět tak, že by psychologická pomoc tomu zabránila? Je to možná skeptická otázka, ale zdá se mi, že atrakci silou nelze tak jednoduše odstranit.
Ano, ale možná s pomocí rodiny ano. A my právě proto cílíme na rodiny, společně s mešitami, s muslimskými lídry, se sociálními pracovníky. Chceme ukázat mladým lidem, že nepotřebují skupiny, pomocí kterých by se museli definovat. Mají individuální sílu, mají potenciál sami, jako osoby, a to jim pomůže skoncovat s extremistickým okolím, které jim něco říká, a tím jim k tomu pomáháme.
Kdybych měl použít historický stereotyp, vy jste nyní v zemi, v České republice, která je známa jakožto taková subverzivní země, která má subverzivní mentalitu vůči velkým ideologiím. Český humor byl destruktivní vůči spoustě ideologií. Je možné zničit radikální islám tím, že bychom ho zesměšňovali, tím, že bychom mu dali nový náhled, že už to není něco tak hrozného, ale že je to prostě něco, čemu se můžeme smát?
Ano, možná ano. To se děje v arabských zemích s komoditními programy, kde lidé vytvářejí satiru o těchto předmětech. Například v Iráku. A tím právě zlo činí méně silným a mocným. A může to být v Německu, v České republice a, jak jsem již řekl, v arabských zemích, můžeme to udělat. Je těžké překonat strach z teroristických akcí, ale může to být určitě učiněno.
Ilustrační foto
Předpokládám, že to není to, co děláte zrovna vy. Mohl byste nám říct, co tedy je předmětem vaší práce, jaká je vaše každodenní rutina s touto deradikalizací mladých?
To závisí na tom, zda radíme rodině, která prožívá konflikty doma. Jakmile se děti radikalizují, tak mají tendenci vytvářet vlastní diktátorství, kde používají náboženské argumenty a rodina se tomu musí přizpůsobovat. Oni říkají otcům a starším, že se špatně modlí, že mají špatné názory ohledně náboženství, poučují své sourozence o tom, co poslouchají, jaké mají plakáty na stěně. My jim pomáháme, aby dokázali argumentovat se svými dětmi, aby dokázali akceptovat náboženskou víru, ale dokázali konfrontovat extremismus.
A pomáháme také lidem, kteří chtějí vystoupit z těchto skupin. Radíme jim, jak se dokážou reintegrovat do společnosti. Jsou to také lidé, kteří se vracejí z Iráku a ze Sýrie, včetně těch, kteří byli ve vězení. My je navštěvujeme ve vězení. Snažíme se, aby hovořili o tom, co tam viděli, co zažili, a aby si vytvořili kritický náhled na vlastní ideologii a na vlastní činy v minulosti, což jim pomůže se znovu asimilovat ve společnosti.
Jsou tito jednotlivci potenciálními nebo skutečnými cíli například pro radikální sousedy? A vy sám cítil jste někdy, že váš život je v ohrožení kvůli vaší práci?
Existuje určité riziko samozřejmě pro toho, kdo se pohybuje v této oblasti. Ale musím říci, protože spousta lidí si to nemyslí, že my máme dva projekty, které se oba týkají náboženského extremismu typu Islámského státu a al-Káidy, ale také souvisí s pravicovým extremismem v Německu, tedy s neonacismem, a kolegové, kteří pracují v tomto pravicovém extremismu, tak dostávají mnohem více výhrůžek na osobní úrovni než my. Ale my naštěstí jsme nebyli tímto způsobem ohroženi přímo.
A co se týče lidí, kteří odcházejí z těchto skupin, tak ano, oni se mohou stát skutečně cílem těchto provokatérů, a je potřeba je někdy přemístit, aby se přesunuli do jiných geografických souřadnic, aby našli práci v jiných místech, aby vytvořili nová prostředí známých a znovu zrekonstruovali život fyzicky i v jejich okolí.
Jsem si jistý, že asi nemůžete říci přesná čísla, ale mohl byste nám říct nějaký odhad, jaké je procento muslimské populace Německa, které by mohlo být takto rizikové, inklinovat k extrémní verzi islámu?
Tuto inklinaci je těžké změřit. My máme určitá přesná čísla lidí, kteří se aktivně účastní těchto skupin, to je možná 15 tisíc, ze kterých přibližně 10 tisíc patří k takzvaným salafistům, džihádistické skupině a zbytek je různě v dalších hnutích. Máme tedy skoro 15 tisíc lidí aktivně účastnících se těchto skupin a z těch víme, že 950 až 970 opustilo Německo, aby se účastnilo bojů v Iráku a v Sýrii. A z muslimské populace 4,5 milionu.