Velkou mší pod širým nebem za účasti desítek tisíc věřících začaly v úterý vpodvečer poblíž centra jihopolského Krakova Světové dny mládeže. Mezi účastníky šestidenní akce, která vyvrcholí nedělní mší, zavítá ve středu papež František. Pořadatelé očekávají, že setkání mladých katolíků se zúčastní až půldruhého milionu lidí z celého světa. Podle agentury DPA odhodlání přijet předem oznámilo kolem půl milionu poutníků ze 187 států. Z Česka se jich do Krakova vypravilo na 6000.
Podruhé v historii hostí Polsko Světové dny mládeže. Zúčastní se jich i papež František
Pro Polsko je to podruhé, co tuto významnou církevní akci pořádá, poprvé to bylo v roce 1991 v Čenstochové. Světové dny mládeže vycházejí z iniciativy někdejšího papeže Jana Pavla II., ve které jeho nástupci Benedikt XVI. i nynější hlava katolické církve František pokračují.
Letošní událost se koná pod heslem „Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství“. Jejím vrcholem bude nedělní mše, na které pořadatelé očekávají až 1,5 milionu lidí.
Přísná bezpečnostní opatření se nevyhnula ani této akci
Jednu z nejvýznamnějších církevních událostí tohoto léta budou doprovázet přísná bezpečnostní opatření. Na pouť bude dohlížet 20 000 policistů a kolem Krakova vznikne několikakilometrová přísně střežená zóna. Kontroly, i když namátkové, poutníky čekají i na polských hranicích.
GALERIE
Stovky tisíc věřících dorazily do Polska na Světové dny mládeže
Země na počátku července na měsíc obnovila na vnitřních hranicích schengenského prostoru kontroly. Varšava se k tomu rozhodla kvůli pořádání summitu NATO a také kvůli Světovým dnům mládeže a účasti papeže.
Světové dny mládeže jsou setkáním, které organizuje katolická církev a které spojuje katolíky i křesťany jiných vyznání z celého světa. Vznikly v roce 1984 na Květnou neděli a konají se každé tři roky. Papež Jan Pavel II., z jehož iniciativy se konají, tehdy daroval mladým lidem jednoduchý dřevěný kříž, aby ho nesli jako symbol lásky Ježíše Krista.
Ikony události - osobní maskot, obraz papeže nebo Ježíše, mobilní telefon nebo kamera.
Od té doby doprovází všechna tato setkání. Vždy rok před světovým setkáním putuje po farnostech hostitelské země a mladí lidé se u něj shromažďují k modlitbě.
Jak přijmou Poláci papeže Františka?
Portrét papeže Františka je ve varšavské katedrále Božského Spasitele vedle dalšího, mnohem většího portrétu bývalého polského papeže Jana Pavla II. Když se v Polsku řekne papež, myslí se tím stále především Karol Wojtyla, napsala agentura AFP.
Odborníci říkají, že František si bude při své první návštěvě Polska v rámci Světových dnů mládeže jen velmi těžce získávat srdce a mysli místních věřících. Tato návštěva bude součástí týden trvajících Světových dnů mládeže v Krakově.
Zatímco Polsko se uprostřed nejhorší evropské migrační krize od dob druhé světové války uprchlíků straní kvůli údajným bezpečnostním rizikům, František přesvědčuje o nutnosti politiky otevřených dveří a milosrdenství vůči uprchlíkům před válečným konfliktem - nezávisle na jejich víře.
Papež s běženci na Lesbu
V etnicky homogenním konzervativním Polsku se ozvala hlasitá kritika - i nenávistné projevy, když katoličtí věřící viděli Františka, jak myje nohy třem muslimským uchazečům o azyl.
Poláci tak úplně neznají Františka. Stejně tak tento argentinský papež nezná Poláky. A na tom, že je Jan Pavel II. tak populární, není nic překvapivého. Je to polský svatý.
Tento hluboce křesťanský počin odkazující na gesto Ježíše myjícího nohy svým učedníkům spustil na internetu nevídanou vlnu nadávek na adresu papeže, říká Ignacy Dudkiewicz, šéfredaktor varšavského časopisu Kontakt zaměřeného na progresivní mladé katolíky ve Varšavě. „Františka vláčejí bahnem kvůli jeho postoji k uprchlíkům,“ všimnul si Dudkiewicz s tím, že „hodně lidí tady si myslí, že papežovo poselství o soucitu vůči uprchlíkům a chudým je přehnané“.
A vypadá to, že ani polští biskupové nejsou Františkovi velcí fanoušci - v dopise adresovaném věřícím v rámci Světového dne mládeže připomněli papeže Jana Pavla II. třikrát, zatímco o současném papeži se sotva zmínili.
„Církvi se příliš nelíbí Františkův návrat k 'církvi chudých', jak tomu bylo v prvních stoletích křesťanství - bez kardinálských rouch, limuzín a luxusních bytů,“ říká náboženský sociolog Paweł Boryszewski. „Polská hierarchie má opravdové obavy. Biskup na kole a v sandálech, to nevypadá dobře.“