Venezuelané probírají odpadky, distribuce jídla podle nich nefunguje

Socialistický venezuelský režim oznámil, že má zásoby tisíce tun základních potravin, které začal prostřednictvím obecních rad distribuovat lidem domů. Zemi sužuje vleklá ekonomická krize, obyvatelé mají nedostatek jídla, léků i toaletního papíru. Po odpadcích už sahají nejen chudí, ale i studenti nebo krachující drobní podnikatelé.

Podle opozice i řady analytiků může za současnou krizi socialistická vláda, přiživil ji také pokles cen ropy, na jejímž vývozu je ekonomika země závislá.

Kvůli nedostatku základního zboží probíhají každý den protesty a dochází i k rabování. Lidé čekají před obchody v dlouhých frontách a mnohdy pak stejně odejdou s prázdnou.

Prezident Nicolas Maduro obvinil soukromé potravinářské firmy a supermarkety, že si dělají zásoby, které mají připraveny ke spekulacím.

Nahrávám video

Vláda tvrdí, že má k dispozici 115 tisíc tun základního zboží včetně rýže, cukru, kukuřice a fazolí. Sedmdesát procent potravin mají přerozdělit tisíce obecních rad, které chodí dům od domu a rozdávají sáčky.

Venezuelská opozice ale varuje, že nový systém situaci naopak zhorší, protože základního zboží tak na pultech ještě ubude a navíc může docházet k diskriminaci. Generální tajemník opoziční koalice (MUD) minulý týden varoval, že se vláda „snaží vytvořit absolutní monopol na distribuci potravin“ a „vydírá lidi přes jejich žaludky“.

Samotní občané tvrdí, že systém, který nápadně připomíná rozdělování jídla na Kubě, nefunguje. „Chceme říct prezidentu Madurovi, že tohle je fraška. Ti lidé nám měli přinést jídlo. Mluvím o mléku, rýži, kukuřičné mouce, těstovinách, kuřecím a hovězím masu, ale dnes nám přinesli jen mýdlo a jeden pytlík těstovin a kukuřičné mouky. Nic jiného,“ podotkl pouliční prodavač Carlos Sanchez.

Ekonomická krize změnila taky život Venezuelanů žijících při hranicích. Zatímco dřív se pašovalo levné, státem dotované jídlo do Kolumbie, teď se vozí základní potraviny a zboží druhým směrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 1 hhodinou

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 4 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 7 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 9 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 9 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.