V dubnu 1961 se dostal autor plánu vyhladit evropské židy Adolf Eichmann před spravedlnost. Jeruzalémský tribunál se tehdy konal za mimořádné pozornosti světa a ukázal na nové detaily holocaustu. Pro Eichmanna skončil soud popravou. Dodnes je to jediný trest smrti vykonaný v Izraeli civilním soudem.
Soud s nacistou Eichmannem před 55 lety odhalil neznámé kapitoly holocaustu
Soud začal přesně před 55 lety v budově jeruzalémského kulturního centra. Za mimořádných bezpečnostních opatření a zájmu světových médií vyslechl 112 svědků, převážně Židů, kteří měli štěstí, že nacistický holocaust přežili.
Stejně jako norimberský tribunál o mnoho let dřív posloužil i proces v Jeruzalémě k odhalení rozsahu nacistických zvěrstev. Každý den svědci vypovídali o plynových komorách, hromadném střílení i spalování mrtvol.
„Hlavním odkazem Eichmannova soudu, a ten trvá až do dnešních dnů, bylo rozhodnutí vypátrat všechny nacisty a kolaboranty a potrestat je,“ poznamenal česko-izraelský expert na holocaust Jehuda Bauer. Celosvětovou pozornost si tak Izrael zajistil už únosem Adolfa Eichmanna z argentinského úkrytu, který provedli agenti Mossadu. Eichmann se po druhé světové válce dokázal skrývat 15 let.
V průběhu procesu hlídal Eichmanna v přísně střežené Ajalonské věznici Šalom Nagar. Když byl vynesen verdikt, který nacistického funkcionáře odsuzoval za zločiny proti lidskosti, stal se Šalom Nagar zároveň rukou spravedlnosti i odvety. „Řekl jsem mu, že si podle zákona musí nasadit kuklu přes obličej. On to ale odmítl,“ připomněl Nagar. Eichmannovo tělo bylo po popravě spáleno a popel rozptýlili v mezinárodních vodách Středozemního moře.
O milost požádal, ale nedočkal se jí
Až do své smrti neprojevil Eichmann lítost nad svými zločiny. O milost ale požádal, ručně psaný dopis v němčině byl datován dva dny před Eichmannovou popravou. V žádosti se hájil tím, že při budování vražedné mašinérie takzvaného konečného řešení pouze následoval rozkazy. Izraelský soud podle něj zveličil jeho roli.
Mezi dalšími nedávno zveřejněnými dokumenty jsou i žádosti o milost, které zaslala Eichmannova manželka Vera a jeho pět bratrů. Prezidentský úřad rovněž zveřejnil dopis bývalého izraelského prezidenta Jicchaka ben Zviho, který adresoval tehdejšímu ministru spravedlnosti a ve kterém tyto žádosti odmítá.
Významná role při přípravě konference ve Wannsee
Eichmann se narodil 19. března 1906 v Solingenu v Porýní. Členem Hitlerovy NSDAP se stal v roce 1932, „židovskou otázkou“ se v rámci SS začal zabývat o dva roky později. Po obsazení Rakouska v roce 1938 byl poslán do Vídně, kde založil ústřednu pro židovské vystěhovalectví, o rok později stál u založení podobné ústředny v Praze.
Eichmann začal organizovat zatýkání a postupně i přesuny Židů do koncentračních táborů. Po rozpoutání války stoupl výrazně jeho vliv, když byl jmenován do čela přesídlovacího referátu Gestapa.
Významnou roli hrál při přípravě konference ve Wannsee v lednu 1942, jejímž hlavním cílem bylo koordinovat „konečné řešení“ židovské otázky. Vrcholem činnosti tohoto „organizačního génia“ byla v roce 1944 deportace 440 tisíc maďarských Židů do Osvětimi.