Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové oslabila v nedělních volbách ve všech třech spolkových zemích. Podle výsledků sice vyhrála v Sasku-Anhaltsku a skončila druhá v Bádensku-Württembersku i v Porýní-Falci, nikde ale neobhájila volební zisk z roku 2011. Naopak výrazný úspěch zaznamenala pravicově populistická, protiimigrantská AfD a slaví také Zelení, kteří vůbec poprvé v zemských volbách vyhráli. K urnám zamířil velký počet lidí – hlavním tématem se totiž stala migrační krize.
Nedělní zemské volby byly první možností, kdy se němečtí voliči mohli vyjádřit k uprchlické krizi, která začala v zemi dělat problémy koncem loňského léta. Za celý loňský rok přijelo do Německa 1,1 milionu běženců, za první dva měsíce letošního roku pak nejméně dalších 150 tisíc lidí. Kancléřka Merkelová dávala od počátku najevo vstřícnost k migrantům, kladně se k jejich příchodu stavěli i zástupci SPD a Zelených.
A právě menší koaliční partner Merkelové ve spolkové vládě se rovněž potýká se ztrátami. V Porýní-Falci sice podle odhadů dokázala SPD zvítězit a posílit o dva procentní body, v Bádensku-Württembersku ale oslabila o deset procentních bodů a její podpora se pohybuje na úrovni AfD. V Sasku-Anhaltsku pak strana ztratila devět procentních bodů a skončila až na čtvrtém místě.
AfD sbírala protestní hlasy
Kdo naopak u uprchlické krize těží, je strana AfD, která od počátku odmítá tvrzení Merkelové, že je Německo dostatečně silné, aby příchod uprchlíků zvládlo. AfD naopak razantně žádala omezení počtu imigrantů. Popularitě strany pomohly i silvestrovské útoky na ženy v Kolíně nad Rýnem a dalších městech, jejichž pachatelé byli z podstatné části běženci. Naopak pobouření vyvolaly výroky některých představitelů AfD o možné střelbě uprchlíků na hranicích.
Průzkum ZDF mezi voliči nicméně ukázal, že jen čtvrtina lidí dala hlas AfD kvůli jejímu programu. Tři čtvrtiny lidí, kteří dali svůj hlas populistům, to udělali kvůli tomu, aby vyjádřili nesouhlas s postojem zavedených stran.
V Sasku-Anhaltsku volby vyhrála CDU s 29,8 procenta hlasů, o 2,8 procenta méně než v minulých volbách. Druhá AfD získala 24,2 procenta. Postkomunistická Levice je třetí s 16,3 procenta a sociální demokracie (SPD) získala 10,6 procenta, tedy polovinu hlasů proti roku 2011. Těsně pod pětiprocentní hranicí pro vstup do zemského sněmu jsou Zelení a liberální FDP a vše naznačuje tomu, že bude velmi obtížné sestavit vládu umírněných stran.
V Porýní-Falci je jasným vítězem SPD, která získala 36,2 procenta. Druhou CDU podpořilo 31,8 procenta voličů, což bylo o 3,4 procenta méně než před pěti lety. Ještě počátkem roku přitom strana kancléřky Merkelové v průzkumech vedla o pět procent – jenže náskok se začal snižovat po silvestrovských útocích na ženy z několika německých měst, na kterých se podle policie z velké části podíleli běženci. Třetí skončila v Porýní-Falci AfD s 12,6 procenta hlasů. Do zemského sněmu se dostali ještě FDP s 6,2 procenta a Zelení s 5,3 procenta hlasů.
V Bádensku-Württembersku poprvé v německé historii vyhráli zemské volby Zelení, hlas jim odevzdalo 30,3 procenta voličů. Druhá CDU má podporu 27 procent voličů, proti minulým volbám ztratila třetinu hlasů. Třetí AfD získala 15,1 procenta a čtvrtá SPD 12,7 procenta hlasů, což pro ni znamená propad o 10,4 procentního bodu. Do zemského sněmu se dostala ještě FDP s 8,3 procenta hlasů.
Merkelová zatím výsledek voleb nekomentovala
Kancléřka Merkelová se k výsledkům zatím nevyjádřila. Generální tajemník strany Peter Tauber však vyzval voliče, aby měli s kancléřčinou politikou trpělivost. „Dobrá řešení vyžadují čas. Jednoduchá řešení neexistují,“ řekl. Podle něj je třeba, aby demokratické strany ukázaly, že jejich návrhy na řešení uprchlické krize fungují, a získaly díky tomu zpět ty voliče, kteří nyní přešli k AfD.
Šéf SPD a vicekancléř Sigmar Gabriel k výsledkům voleb uvedl, že protestní hlasy pro AfD rozdělují společnost a SPD se bude snažit získat zpět ty voliče, kteří podpořili extremisty. „Nedopustíme, aby ti, kdo věci zjednodušují, ohrozili nebo zpochybnili základy a směřování německé politiky,“ prohlásil Gabriel.
Naopak předsedkyně AfD Frauke Petryová vyjádřila s výsledkem voleb spokojenost. „Voliči se ve velké míře odvracejí od zavedených stran. Od nás očekávají, že konečně vytvoříme opozici, která zjevně neexistuje ve Spolkovém sněmu ani v zemských sněmech,“ řekla s tím, že díky výrazným volebním ziskům může AfD nabízet silnou alternativu k politice Merkelové.
CDU obhajovala jen jednoho zemského premiéra
Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Merkelové sice obhajovala úřad zemského premiéra v Sasku-Anhaltsku, chtěla ale převzít vládu i ve zbývajících dvou spolkových zemích, kde nyní tvoří vládní koalice sociální demokracie (SPD) a Zelení.
Průzkumy v posledních dvou měsících ale ukázaly výrazný pokles popularity CDU, první místo jasně držela pouze v Sasku-Anhaltsku. V Porýní-Falci byla pozice CDU a SPD vyrovnaná, v Bádensku-Württembersku pak zaostávali konzervativci za Zelenými. Průzkumy se nemýlily ani v tom, když předpovídaly výrazný úspěch pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD).
Německé ulice zažívají vlnu protestů
Berlínská policie musela v neděli dopoledne uzavřít prostor kolem budovy v městské části Lichtenberg, v níž strana AfD připravuje svůj program pro podzimní volby do berlínského zastupitelstva, které se uskuteční 18. září.
Proti straně tam demonstrovalo asi 150 levicových aktivistů s transparenty, v nichž odsuzovali postoj AfD k uprchlické krizi. Už v sobotu večer na tom samém místě neznámí pachatelé rozbili osm oken budovy. Nikdo přitom nebyl zraněn a policie incident vyšetřuje.
Asi tři tisíce pravicových aktivistů se v sobotu vydaly centrem Berlína na průvod proti migrační politice kancléřky Merkelové. Proti jejich akci přišlo protestovat přes tisíc lidí.
