Nový vůdce hnutí Taliban Muhammad Mansúr ve svém prvním poselství vyzval své bojovníky k jednotě a slíbil, že bude pokračovat v povstání proti afghánské vládě. Svatá válka má podle něj pokračovat, dokud v zemi nebude nastoleno islámské právo šaría. V hnutí zároveň znějí hlasy, které nesouhlasí s Mansúrovým nástupnictvím po smrti zakladatele a vůdce Talibanu mully Muhammada Umara.
"Musíme všichni pracovat na zachování naší jednoty. Rozdělení našich řad poslouží jen našim nepřátelům a poškodí nás," řekl Mansúr v poselství, jehož zvukový záznam novinářům rozeslal mluvčí Talibanu. Mansúr se zmiňuje také o mírových rozhovorech s afghánskou vládou, avšak podle agentury AP není jasné, zda jednání podporuje, anebo je proti nim.
Taliban se může rozdělit
Taliban ve čtvrtek potvrdil Umarovu smrt a ohlásil, že nástupcem byl zvolen Mansúr. Jmenování však proběhlo, aniž by ho projednala nejvyšší rada hnutí, a někteří členové se teď bouří. Podle jejích zdrojů bylo proti Mansúrově jmenování vůdcem hnutí několik členů vedení hnutí, včetně tří zakládajících. "Naši mudžahedíni dlouho prolévali krev a mulla Mansúr se na tom příliš nepodílel. Musíme jmenovat někoho, kdo dbá na šaríu a naše afghánské hodnoty," uvedl člen nejvyšší rady Talibanu mulla Abdul Manan Niazi.
Zprávy o rozkolu v hnutí Mansúr popřel jako nepřátelskou propagandu. Odsoudil také zabíjení civilistů jako odporující islámu, ačkoliv právě islamisté podle zprávy OSN mají na svědomí tři čtvrtiny zabitých civilistů v loňském roce. Mansúr pochází z Kandaháru, je mu kolem padesáti let a studoval v náboženské škole v Pákistánu. Jeho rychlé jmenování ale může podle analytiků zkomplikovat mírová jednání.
"Proces jednání to zasáhne, protože Taliban se rozdělí na dvě, tři nebo možná více skupin, každá s jinou představou," uvedl politický analytik Abudulláh Ahmadi. Již dříve Pákistán ohlásil, že se odkládá druhé kolo mírových rozhovorů mezi afghánskou vládou a představiteli Talibanu. Rozhovory mají ukončit 14 let trvající válku.
Taliban vládl Afghánistánu od roku 1996, než byl jeho režim svržen v roce 2001 během invaze vedené Spojenými státy. První kolo mírových rozhovorů se konalo 7. července v pákistánské metropoli Islámábádu za přítomnosti amerických a čínských vyjednávačů. Afghánský prezident Ašraf Ghaní stanovil mírový dialog s Talibanem za svou prioritu.
Spekuluje se o smrti Džaláluddína Hakkáního
Další otázky budí zpráva o smrti Džaláluddína Hakkáního, šéfa mocného klanu, který bojoval už za sovětské okupace. Tehdy spolupracoval s Američany, pak se obrátil proti nim. Později Hakkání vybudoval síť povstalců, která pravděpodobně stála třeba za útoky na indické velvyslanectví a další cíle v afghánské metropoli.
Džalaluddín Hakkání, který založil obávanou síť Hakkání, zemřel nejméně před rokem, sdělily zpravodajskému serveru BBC News zdroje blízké této skupině. Zmíněný radikál prý podlehl dlouhé nemoci a byl pohřben v Afghánistánu.
Členové rodiny to však jeho smrt popřeli. "Džaláluddín Hakkání je už v letech a trpí různými nemocemi, ale díky Alláhovi je živ a v bezpečí," uvedl člen rodiny. Hakkání byl ale v poslední době spíš symbolickým vůdcem, analytikové jsou přesvědčeni, že síť Hakkání již několik let vede Džalaluddínův syn Siradžuddín Hakkání. Ten byl také po smrti mully Umara jmenován zástupcem nového vůdce Talibanu Muhammada Mansúra.
