Brusel – Má v Evropské unii smysl dvakrát ročně měnit čas na letní a zase zpátky? Na to bude muset s velkou pravděpodobností odpovědět Evropská komise, na niž se s ústním dotazem hodlá obrátit lidovecký europoslanec a předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda. Kvůli problematice dnes zorganizoval veřejné jednání tří výborů europarlamentu, kde se k přínosům i záporům konceptu letního času vyjadřují odborníci z různých oborů.
Má letní čas smysl? chce od Evropské komise slyšet český europoslanec
Podle Svobody negativa převažují nad pozitivy a je patrně více důvodů pro zrušení změn času než pro jeho zachování. Mezi negativa přitom počítá například vyšší úrazovost, stoupající počet infarktů či zvýšený počet depresivních poruch. Téma se podle europoslance vrací do centra zájmu veřejnosti vždy při změně času, fakticky se ale zatím nikam neposunuje.
Europoslanec se už loni na Evropskou komisi obrátil písemně. Dostal prý odpověď v tom smyslu, že „nikdo si na nic nestěžuje“. Ústně se na komisi při jednání pléna europarlamentu obrátí v případě, že se odborníci nyní pro změnu stávající úpravy vysloví.
Správnou cestou je přitom podle Svobody změna stávající směrnice, která každoroční posun času v EU upravuje. Její prosté zrušení by podle Svobody znamenalo „návrat do stavu mírné anarchie“, kdy by o věci rozhodovala každá členská země samostatně. „Já bych ji chtěl doplnit o ustavení, které by říkalo, že od toho a toho data se čas nemění,“ vysvětlil.
Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během dvou světových válek. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.