Tokio - Japonský premiér Šinzó Abe chce podpořit bezpečnostní opatření na ochranu japonských občanů v zahraničí a rozšíří svou podporu zemím bojujícím proti Islámskému státu. Reagoval tak na video zachycující stětí japonského novináře Kendžiho Gota. Abe také znovu vyzval k posílení role japonské armády.
Japonsko podpoří boj proti džihádistům, zvažuje posílení role armády
Japonsko podpoří boj proti terorismu (zdroj: ČT24)
Po zavraždění druhého japonského rukojmího Islámským státem (IS) chce Abe ve své zemi zahájit debatu o možnosti japonských ozbrojených složek zachraňovat japonské občany v zahraničí. Abe v parlamentu hájil také svou protiteroristickou politiku, včetně nedávného oznámení vyčlenění 200 milionů dolarů na podporu boje proti IS. Krátce po ohlášení této pomoci vystoupili únosci s požadavkem zaplacení stejné částky jako výkupného za dvojici japonských rukojmích. Ty později sťali.
Vraždu zkušeného válečného reportéra Kendžiho Gota zveřejnili extremisté z organizace Islámský stát v internetové videonahrávce v sobotu. O týden dřív zabili radikálové jiného japonského rukojmího Harunu Jukawu.
Šinzó Abe:
„Budeme úzce spolupracovat s mezinárodní komunitou, abychom vybudovali silný základ pro zajištění bezpečnosti našich občanů. Je to jediný způsob, jak se zbavit terorismu.“
Abe islámské radikály znovu odsoudil a řekl, že Japonsko je pevně odhodláno plnit svou odpovědnost jako člena mezinárodního společenství v boji proti terorismu. Prohlásil také, že je potřeba, aby země byla schopna bránit své občany. „Je odpovědností japonské vlády chránit bezpečnost japonských státních příslušníků, a největší odpovědnost za to nesu já,“ uvedl Abe v parlamentním výboru. Dodal přitom, že chce zahájit diskusi o možnostech zachraňování Japonců, kteří se ocitnou v cizině v nebezpečí.
Poválečná pacifistická ústava Japonsku zakazuje používat armádu při řešení konfliktů s výjimkou sebeobrany země. Ústava vznikla jako důsledek druhé světové války, v níž bylo Japonsko spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie. Stávající předseda japonské vlády Abe je ale hlasitým propagátorem rozšíření role japonské armády a změny nynější ústavy. Ještě letos chce položit právní základ pro možnost „kolektivní sebeobrany“, což by dovolilo vládě nasadit vojsko i k obraně napadených spojenců. Předem ale vyloučil, že by se japonské letectvo podílelo například na leteckých útocích proti Islámskému státu nebo pro ně poskytovalo logistickou podporu.
Kritici Abemu vyčítají, že tragédie rukojmích zneužívá k prosazení svých cílů. Poukazují také na to, že japonská armáda nemá kapacitu záchranné mise provádět, a že vyslání japonských vojáků do zahraničí by jen zvýšilo rizika pro japonské občany.
Některé hlasy Abemu vyčítají i nedávné razantní vystoupení během návštěvy Blízkého východu, kdy oznámil japonskou pomoc ve výši 200 milionů dolarů. Premiér dnes uvedl, že si přál zdůraznit japonský příspěvek na boj proti extremismu, a odmítl, že měl postupovat opatrněji a nezmiňovat konkrétně Islámský stát. Řekl také, že v okamžiku oznámení pomoci si byl vědom situace rukojmích.
Podle Abeho v současnosti nejsou Japonci ve větším nebezpečí než dřív, vláda nicméně zpřísnila bezpečnostní opatření na letištích a v další veřejné dopravě i na zahraničních ambasádách a školách. Kabinet rovněž vyzval japonské novináře a další osoby v Sýrii, aby vzhledem k hrozbě únosů a jiných násilností odcestovali.