Noc dlouhých nožů upevnila moc Hitlera a armády

Berlín – Své blízké spolupracovníky se rozhodla po nástupu k moci zlikvidovat řada diktátorů, ale žádná obdobná akce není tak známá jako tzv. noc dlouhých nožů. Při ní Adolf Hitler rok poté, co obsadil kancléřské křeslo, prakticky zničil sbor SA (Sturmabteilung – Úderné oddíly). Ten sehrál důležitou roli ve vzestupu nacionálních socialistů z takřka bezvýznamné skupinky v nejmocnější politickou stranu Německa, ale poté už se nacistům nehodil – ani jako spolek rabiátů, ani jako síla, která by mohla ovládnout NSDAP i německou armádu. Na oslabení SA naléhali němečtí vojenští velitelé i Hitlerovi nejbližší spolupracovníci, pro které představoval velitel SA Ernst Röhm vážnou konkurenci. Röhm se nakonec stal jednou z obětí noci dlouhých nožů, spolu s ním nacisté zavraždili i další vysoce postavené členy SA, ale i některé další Hitlerovy politické oponenty, kteří neměli s oddíly nic společného.

Röhm byl trnem v oku armádě i nacistickým špičkám

Když na Adolfa Hitlera začal jeho ministr války a vrchní velitel německé branné moci Werner von Blomberg naléhat s požadavkem na oslabení SA, kancléř váhal. Ve funkci byl rok a oddíly vedené Ernstem Röhmem mu do ní výrazně pomohly. Blombergovi však vadily Röhmovy ambice – chtěl se stát ministrem říšské obrany, aby mohl vybudovat novou armádu z jednotek SA a stanout v jejím čele – a poukazoval i na to, že skupina kolem Röhma začíná Hitlerovi významně oponovat v rámci NSDAP.

Tlak na Röhmovo oslabení nepřišel jenom od armádních velitelů, kteří slibovali Hitlerovi armádní podporu při chystané kandidatuře na prezidenta, ale i od dalších Hitlerových blízkých spolupracovníků – Heinricha Himmlera, Hermanna Göringa a Josepha Goebbelse. Šlo o další směřování strany, s nadsázkou o to, zda bude více „nacionální“ nebo „socialistická“. „Röhm a lidé okolo něj kritizovali, že se Hitler vzdaluje kořenům, na kterých nacismus vznikl – uzavírá dohody s představiteli německé buržoazie, generály Reichswehru, kteří jim byli trnem v oku. Někteří dokonce volali po tzv. druhé revoluci,“ poukázal historik z Vojenského historického ústavu Ivo Pejčoch.

Kvůli ideovým sporům v NSDAP také neustávaly nepokoje podněcované SA – původně členové oddílů vyvolávali rvačky a zabíjeli proto, aby tak pomohli k moci své straně, nyní se jejich terčem stali stoupenci konzervativního křídla strany. Ukončení násilností potom požadoval i říšský prezident Paul von Hindenburg. I proto Hitler nakonec souhlasil s tím, že je potřeba se SA – tedy skupiny, která spíše než jako vojsko vznikla jako jednotka vyvolávající pouliční nepokoje a vraždící politické konkurenty – zbavit.

Adolf Hilter a Ernst Röhm
Zdroj: ČT24/ČTK

Probuzeni a zastřeleni

Noc dlouhých nožů připadla na poslední červnový den roku 1934. Šlo o zcela náhlou a překvapivou akci. Jinak to ani být nemohlo, SA měla totiž v té době téměř 2,5 milionu členů, kteří byli oddáni svému veliteli Ernstu Röhmovi. Nové Hitlerovy oddíly SS (Schutzstaffel – Ochranné oddíly) měly v té době pouze 300 tisíc členů. Osudný den ráno se proto objevili u velitelů SA vojáci SS, vytahovali je z postelí – vzápětí likvidovali. „V mnoha případech nebyli popravováni na základě řádných soudů, ale byli popraveni ad hoc,“ upozornil Ivo Pejčoch. Mnozí netušili, o co v čistce jde, a umírali s výkřikem „Heil Hitler!“

Nejvyšší šarže „mohly“ spáchat sebevraždu, ostatní byli gestapem eskortováni do vězení. Röhma „zatkl“ osobně Adolf Hitler. Když moci zbavený velitel SA odmítl spáchat sebevraždu, zastřelil ho voják SS.

Oficiálně zemřelo 77 lidí, ve skutečnosti až stovky

Hitlerovi lidé zdůvodnili noc dlouhých nožů údajným pokusem o převrat. „Joseph Goebbels hlásal, že byl připraven puč, který měl uvrhnout Německo do občanské války, zavraždit vedení NSDAP,“ shrnul Ivo Pejčoch. Počet obětí noci dlouhých nožů dodnes není zcela jasný. Oficiální číslo bylo 77 mrtvých, nejčastěji se však uvádí 85 zabitých, podle některých zdrojů mohlo zemřít až několik set osob. Kromě představitelů SA nechal Hitler zavraždit i některé další své politické konkurenty včetně předchozího kancléře Kurta von Schleichera.

Noc dlouhých nožů v Německu upevnila moc armády a SS. Protože jedním z bodů dohody Hitlera s armádními představiteli bylo i zbrojení, lze 30. červen 1934 označit i za první krok k válce. Samotné SA existovaly i nadále, zanikly až v roce 1945. Jejich význam však byl ve srovnání s původní rolí mizivý. Po Röhmově smrti se stal novým velitelem SA Viktor Lutze, pod kterým se oddíly podílely na křišťálové noci – ovšem tehdejší i podzdější jejich činnost zůstala ve stínu SS, s nimiž Hitler neměl žádné potíže; věrně vykonávaly i nejzrůdnější rozkazy až do konečného zničení tzv. třetí říše.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 3 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 5 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 6 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

NATO je připraveno ochránit své členy, řekl Rutte po incidentu v Polsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte přiletěl do Varšavy. Polský premiér Donald Tusk jeho návštěvu oznámil poté, co se na jihovýchodě země v pátek zřítily tři ruské vzdušné objekty. Podle Tuska šlo o úmyslnou provokaci. Rutte v Polsku zdůraznil, že Aliance je vždy připravena zakročit na ochranu svých členů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruské hybridní hrozby přestávají být hybridní, varovala šéfka Komise

Ruské hybridní hrozby v EU přestávají být hybridní a jsou stále reálnější, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Jde o reakci na oznámení Dánska, že Moskva před časem plánovala atentát na americko-ukrajinského rappera na předměstí Kodaně. Komise brzy představí novou bezpečnostní strategii.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruský útok na Kryvyj Rih zabil dítě a zdravotnici, zraněných jsou desítky

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela dvacetiletá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, včetně šesti dětí, oznámil ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul. Rusové v noci udeřili také na Kyjev, Charkov či Záporoží. Moskva pak informovala o ukrajinských dronových útocích v několika ruských regionech, jež si vyžádaly zraněné.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.