Zubov: Moderní dějiny Ruska by neměly být pohádkou, ale poctivou pravdou

Praha – Moderní dějiny Ruska jsou i ve 21. století předmětem bouřlivých diskusí. Jedna taková se uskuteční v zasedacím sále Národní knihovny v Klementinu v úterý 16. března od 16.30. Diskuse se zúčastní přední ruský historik Andrej Zubov, který je hlavním redaktorem knihy Dějiny Ruska. 20. století. Ta má podle autora popsat ruskou historii ne jako pohádku nebo mýtus, ale jako poctivou pravdu.

Účast na diskusi v Národní knihovně přislíbili mimo jiné Jan Petránek, Libor Dvořák a Alexej Kelin. Diskuse bude vycházet z obsahu rozsáhlé knihy Istorija Rossii, XX vek (Dějiny Ruska, 20. století), jejímž je A. B. Zubov hlavním redaktorem. Původně byl redaktorem knihy Alexandr I. Solženicyn, s ohledem na jeho zhoršující se zdravotní stav byl ale poté dokončením pověřen A. B. Zubov. 

Dějiny Ruska, 20. století je rozsáhlý přehled historie ruské společnosti v letech 1894–2007. Dílo zaznamenává revoluci let 1905 a 1917, občanskou válku, období stalinského teroru, snahu vyrovnat se s kultem osobnosti, studenou válku, zánik Sovětského svazu, následné demokratizační snahy i současnou částečnou restauraci někdejšího autoritářského státu. 

Kniha by podle hlavního redaktora měla být nejen přehlednými dějinami ruského státu, ale především ruských lidí. „Je to první kniha napsaná na nikoli sovětské nebo komunistické tradici historické vědy. Snažili jsme se klást si za zásadní princip ne stát, jak se to dělalo dříve, ale člověka,“ říká Zubov.

O knihu je obrovský zájem především proto, že spíš než oslavným formulacím se věnuje prostým historickým faktům. „Bylo třeba poskytnout poctivé dějiny, ne mýtus, ne pohádky, ne sladké vyprávění, že všechno bylo za všech režimů krásné, nýbrž povědět pravdu, jakkoli je těžká nebo bolestivá,“ říká Zubov. Autoři například nahrazují až ideologicko-romantický pojem Velká vlastenecká válka prostým historickým označením sovětsko-nacistická válka. 

  • (*1952 v Moskvě), politolog, historik, publicista
  • absolvent Moskevské státní vysoké
  • školy mezinárodních vztahů (MGIMO), roku 1989 obhájil disertační práci na téma Parlamentní demokracie a politická tradice východu
  • řadu let pracoval v Ústavu orientalistiky Ruské akademie věd
  • nyní se zabývá religionistikou a dějinami Ruska
  • je vedoucím katedry historie náboženství Ruské pravoslavné univerzity a generálním ředitelem centra „Církev a mezinárodní vztahy“ na MGIMO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 mminutou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 44 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 5 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami
Načítání...