Washington - Paleontologové hlásí jeden z nejvýznamnějších objevů poslední doby. V jižní Africe nalezli kostry dosud neznámého druhu vymřelých lidoopů z období přechodu od opice k současnějším předchůdcům člověka. Takřka dva miliony let staré fosilie nesou znaky obou a patřily živočichovi, který byl zřejmě přivyklý životu na stromech i na zemi. Fosilie vědci pojmenovali Australopithecus sediba, přičemž sediba znamená v jazyce sotho pramen. Zdůrazňuje se tak vztah k lidoopům i k vyspělejšímu předchůdci člověka. Nález popisuje Bergerův tým v prestižním vědeckém časopise Science.
Nově objevený australopitek může být vzdáleným předchůdcem člověka
„Tyto fosilie nám poskytují neuvěřitelně detailní pohled na novou kapitolu evoluce člověka a pootevírají dveře k zásadnímu období, kdy hominidé definitivně vyměnili svou závislost na životě na stromech za život na zemi,“ řekl Lee Berger z univerzity Witwatersrand v jihoafrickém Johannesburgu. „Zdá se, že Australopithecus sediba představuje mozaiku znaků živočicha zvyklého na oba světy,“ dodal.
Dva exempláře nově objeveného druhu hominida, dospělou asi dvacetiletou ženu a zhruba desetiletého chlapce, našli vědci v jámě, která byla kdysi jeskyní. Žili před 1,95 až 1,78 milionu let a byli asi 1,27 metru vysocí. Žena vážila asi 23 kilogramů a chlapec asi o čtyři kilogramy více. Měli vyvinutou pánevní kost a dlouhé nohy, díky kterým mohli chodit jako člověk, ale i dlouhé paže a mohutné ruce jako lidoopi.
Rozhovor s paleontologem Josefem Pšeničkou (zdroj: ČT24)
Není to chybějící článek ve vývoji lidského druhu
Nově nalezení představitelé podle Bergera mají více společných rysů s rodem Homo než jakýkoli známý druh australopiteka. Jsou to například dlouhé nohy umožňující pravděpodobně i lidský běh, pánev anatomicky podobná té moderní a malé zuby. Australopitékové druhu sediba by tak mohli představovat předchůdce člověka nebo skupinu příbuznou s jeho blízkým předchůdcem, která existovala nějakou dobu před nástupem rodu Homo.
Nejde však o rod Homo, protože nemá celou řadu znaků. Vědci fosilie nazvali konzervativně jako australopitek kvůli tvaru horní poloviny těla a velikosti mozku. Ten byl malý, moderní člověk má mozek třikrát až čtyřikrát objemnější, ale jeho tvar byl vyvinutější než u australopiteka.
Moderní předek člověka známý jako rod Homo se vyvíjel miliony let z dřívějších skupin lidoopů, například z rodu Australopithecus, jehož nejznámějším zástupcem je fosilie Lucy, nalezená v roce 1974 v Etiopii. Žila asi milion let před nově objeveným Australopithekem sediba.
Nazývat nález „chybějícím článkem“ ve vývoji lidského druhu podle vědců není přesné. „Koncept chybějícího článku by dával smysl, kdybychom mohli vzít starší a novější fosilie a seřadit je do řady. Pak by to bylo snadné,“ řekl paleontolog Richard Potts z washingtonského muzea historie přírody organizace Smithsonian Institution. Podle vědců je však zřejmé, že evoluce člověka je spíš strom života s mnoha různými větvemi než jedna hladká linie.