Islámské soudy v Británii se vymkly kontrole

Londýn - Ve Velké Británii už čtyři roky oficiálně působí soudy rozhodující na základě islámského práva. Muslimové jim mohou dobrovolně předkládat své civilní spory, rozhodnutí pak nesmějí být v rozporu s britským právem. Soudy šaría se ale vymkly kontrole: Po celé zemi jich přibývá a úřady nezvládají rozsudky prověřovat. Navíc v roli soudců působí i lidé s velmi radikálními názory.

Podle dva roky staré studie vypracované britskými univerzitami funguje po celé zemi 85 tribunálů rozhodujících rozepře na základě islámského práva šaría; celkový počet ale zřejmě bude mnohem vyšší. Nepodléhají žádné registraci ani kontrole a jejich rozsudky nemají v britském právním řádu žádnou platnost. Soudci je vynášejí bez právnického vzdělání a bez oficiálního jmenování v systému britského soudnictví. Zdejší muslimové se na soudy obracejí s otázkami, týkajícími se třeba rozvodu nebo rozdělení dědictví. Leckdy ale o existenci těchto soudů ani nevědí. 

Islámský soudce Andžem Choudary:

„Lidé, kteří se řídí zákonem šaría, chtějí vědět především to, jak si stojí v božích očích.“

Británie hledá cestu, jak dát svým muslimům možnost řešit spory sice v hranicích vymezených britskými zákony, ale i v souladu s jejich vírou. Třeba Židé mají v Británii podobnou možnost už 100 let. Země oficiálně registruje pět islámských soudů, které od roku 2007 provozuje organizace zvaná Muslimský arbitrážní tribunál na základě zákona o arbitrážích. Pokud k takovému soudu přijdou všechny strany dobrovolně a všechny dobrovolně přijmou jeho rozhodnutí, které není v rozporu se zákony, pak je podle úřadů vše v pořádku. Nevládní organizace sledující dodržování lidských práv ale bijí na poplach - neoficiálních soudů šaría přibývá a stanovená pravidla nikdo nekontroluje. Nikdo soudy nesleduje, nikdo neví, co se u nich děje, neexistují žádné veřejné záznamy jejich rozhodnutí. Britská vláda se nedávno pokusila příslušné informace získat, ale soudy s ní odmítají spolupracovat.

Islámské právo ve Velké Británii
Zdroj: ČT24

Podle organizace Jedno právo pro všechny (One Law For All) je v britských muslimských komunitách běžné, že radikální vyznavači islámu pohrůžkami nutí méně horlivé souvěrce, aby uposlechli rozhodnutí islámského soudu. Obětí jsou obvykle ženy, kterým soud například zakázal provdat se za nemuslima, po občanském rozvodu jim zabránil stýkat se s vlastními dětmi nebo přiřkl dcerám menší podíl dědictví po zemřelých rodičích než synům - a ony rozhodnutí přijaly. „Mnoho žen čelí výhrůžkám, pokud se chtějí obrátit na normální soud, a některé ani nevědí, že tu možnost mají - pro ně je zákon právě tohle,“ říká aktivistka Anne Marie Watersová z organizace „Jedno právo pro všechny“.

Londýnská mešita
Zdroj: ČT24

Může být ale ještě hůř. Samozvaný islámský soudce a muslimský radikál Andžem Choudary například považuje kamenování nebo usekávání rukou za správné tresty a chtěl by, aby platily i ve Velké Británii. „Dá-li bůh, budou jednou platit na celém světě,“ říká. Dříve vedl organizaci Muslimové proti křižákům, kterou úřady zakázaly a 24 jejich členů skončilo před soudem kvůli teroristickým aktivitám. Přesto někdejší vůdce působí dál - kromě souzení organizuje i radikální kampaně. Jejich názvy mluví samy za sebe - například „Prohnilá Británie“. Jeho konečným cílem je udělat ze Spojeného království muslimskou zemi.

Andžem Choudary
Zdroj: ČT24

Na otázku, zda by neměl přijmout britské zákony, když žije v Británii, Choudary odpovídá: „Proč? Když se narodím ve stáji, nemusím se přece chovat jako kůň. Podle mě není třeba dodržovat zákony nějaké společnosti, jen proto, že jste se tam narodil.“ Choudaryho radikální názory jsou ale mezi britskými muslimy v menšině - podle průzkumů jich zhruba tři čtvrtiny právo šaría v Británii odmítají.

5 minut
Šaría v Londýně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 3 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...