Islámské soudy v Británii se vymkly kontrole

Londýn - Ve Velké Británii už čtyři roky oficiálně působí soudy rozhodující na základě islámského práva. Muslimové jim mohou dobrovolně předkládat své civilní spory, rozhodnutí pak nesmějí být v rozporu s britským právem. Soudy šaría se ale vymkly kontrole: Po celé zemi jich přibývá a úřady nezvládají rozsudky prověřovat. Navíc v roli soudců působí i lidé s velmi radikálními názory.

Podle dva roky staré studie vypracované britskými univerzitami funguje po celé zemi 85 tribunálů rozhodujících rozepře na základě islámského práva šaría; celkový počet ale zřejmě bude mnohem vyšší. Nepodléhají žádné registraci ani kontrole a jejich rozsudky nemají v britském právním řádu žádnou platnost. Soudci je vynášejí bez právnického vzdělání a bez oficiálního jmenování v systému britského soudnictví. Zdejší muslimové se na soudy obracejí s otázkami, týkajícími se třeba rozvodu nebo rozdělení dědictví. Leckdy ale o existenci těchto soudů ani nevědí. 

Islámský soudce Andžem Choudary:

„Lidé, kteří se řídí zákonem šaría, chtějí vědět především to, jak si stojí v božích očích.“

Británie hledá cestu, jak dát svým muslimům možnost řešit spory sice v hranicích vymezených britskými zákony, ale i v souladu s jejich vírou. Třeba Židé mají v Británii podobnou možnost už 100 let. Země oficiálně registruje pět islámských soudů, které od roku 2007 provozuje organizace zvaná Muslimský arbitrážní tribunál na základě zákona o arbitrážích. Pokud k takovému soudu přijdou všechny strany dobrovolně a všechny dobrovolně přijmou jeho rozhodnutí, které není v rozporu se zákony, pak je podle úřadů vše v pořádku. Nevládní organizace sledující dodržování lidských práv ale bijí na poplach - neoficiálních soudů šaría přibývá a stanovená pravidla nikdo nekontroluje. Nikdo soudy nesleduje, nikdo neví, co se u nich děje, neexistují žádné veřejné záznamy jejich rozhodnutí. Britská vláda se nedávno pokusila příslušné informace získat, ale soudy s ní odmítají spolupracovat.

Islámské právo ve Velké Británii
Zdroj: ČT24

Podle organizace Jedno právo pro všechny (One Law For All) je v britských muslimských komunitách běžné, že radikální vyznavači islámu pohrůžkami nutí méně horlivé souvěrce, aby uposlechli rozhodnutí islámského soudu. Obětí jsou obvykle ženy, kterým soud například zakázal provdat se za nemuslima, po občanském rozvodu jim zabránil stýkat se s vlastními dětmi nebo přiřkl dcerám menší podíl dědictví po zemřelých rodičích než synům - a ony rozhodnutí přijaly. „Mnoho žen čelí výhrůžkám, pokud se chtějí obrátit na normální soud, a některé ani nevědí, že tu možnost mají - pro ně je zákon právě tohle,“ říká aktivistka Anne Marie Watersová z organizace „Jedno právo pro všechny“.

Londýnská mešita
Zdroj: ČT24

Může být ale ještě hůř. Samozvaný islámský soudce a muslimský radikál Andžem Choudary například považuje kamenování nebo usekávání rukou za správné tresty a chtěl by, aby platily i ve Velké Británii. „Dá-li bůh, budou jednou platit na celém světě,“ říká. Dříve vedl organizaci Muslimové proti křižákům, kterou úřady zakázaly a 24 jejich členů skončilo před soudem kvůli teroristickým aktivitám. Přesto někdejší vůdce působí dál - kromě souzení organizuje i radikální kampaně. Jejich názvy mluví samy za sebe - například „Prohnilá Británie“. Jeho konečným cílem je udělat ze Spojeného království muslimskou zemi.

Andžem Choudary
Zdroj: ČT24

Na otázku, zda by neměl přijmout britské zákony, když žije v Británii, Choudary odpovídá: „Proč? Když se narodím ve stáji, nemusím se přece chovat jako kůň. Podle mě není třeba dodržovat zákony nějaké společnosti, jen proto, že jste se tam narodil.“ Choudaryho radikální názory jsou ale mezi britskými muslimy v menšině - podle průzkumů jich zhruba tři čtvrtiny právo šaría v Británii odmítají.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
12:20Aktualizovánopřed 36 mminutami

Ukrajina zadržela podezřelého z bombových výhrůžek školám, informoval Eurojust

Člověka podezřelého z bombových výhrůžek školám v Česku, na Slovensku a v Lotyšsku zadrželi v září ukrajinští kriminalisté. V tiskové zprávě o tom informoval Úřad evropské justiční spolupráce Eurojust. Muž byl dopaden již v minulosti, vyšetřovatelé ho ale propustili a později uprchl do Běloruska. Nyní byl na Ukrajině obviněn. Jako uprchlého ho stíhá i česká policie, a to z vyhrožování teroristickým trestným činem.
před 1 hhodinou

Německý svaz novinářů žádá, aby se Merz při setkání s Babišem vyjádřil k situaci kolem ČT a ČRo

Německý svaz novinářů (DJV) vyzval ve středu kancléře Friedricha Merze, aby se vyjádřil k protestům proti změně financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Učinit by tak měl podle výzvy ve čtvrtek, kdy se v Berlíně při jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, setká s českým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Svaz zároveň vyzval českou vládu, aby zachovala redakční nezávislost veřejnoprávních médií a zajistila jejich dostatečné financování.
před 1 hhodinou

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
před 6 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 6 hhodinami

Výpadky, které postihly USA, mezi sebou nesouvisí, uvedl Rubio

Výpadky, které postihly v USA letectví či banky, mezi sebou nesouvisí, uvedl v noci na středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj technické problémy nebyly vyvolány záměrně aktéry se zlými úmysly. Podle agentury AP administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice, že skrývá informace o výpadcích, které zasáhly některé důležité sektory americké ekonomiky. Naposledy americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) uvedla, že její síť postihl výpadek v době běžné údržby.
před 7 hhodinami

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Sia a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit.
před 7 hhodinami

V Senátu USA budou mít demokraté 56 mandátů, podle odhadů získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltolaová získala senátorský mandát na Aljašce, uvedly v noci na středu agentura AP a stanice CNN na základě svých odhadů. Pro demokraty to znamená, že budou po volbách v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů, republikáni pak budou mít 44 křesel. Aljaška byl poslední senátorský obvod, kde se čekalo na výsledek.
05:59Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.