Bratislava – Zákaz vydání knihy o největší politické korupci na Slovensku, o kterém předběžným opatřením rozhodl minulý týden bratislavský soud, vyvolal v zemi vlnu kritiky. Mezinárodní tiskový institut i někteří politici označili verdikt soudu za omezování svobody slova. Autor chystané knihy, novinář kanadského původu Tom Nicholson, chce navzdory soudnímu příkazu hledat možnosti, jak by se jeho příběh mohl dostat na veřejnost.
Slovensko zuří kvůli zákazu vydání knihy o kauze Gorila
Kniha by prý ovlivnila předčasné volby
Připravovaná Nicholsonova kniha vychází z údajného spisu tajné služby (SIS) pod názvem Gorila, který popisuje mimo jiné uplácení politiků a vysokých úředníků finanční skupinou Penta v letech 2005 a 2006. Právě na návrh spolumajitele Penty Jaroslava Haščáka soud zakázal Nicholsonovi i vydavatelství Petit Press knížku publikovat. Kromě hrozícího neoprávněného zásahu do Haščákova soukromí by kniha obsahující nepotvrzené informace
podle soudce také mohla nepřiměřeným způsobem ovlivnit kampaň před březnovými předčasnými parlamentními volbami.
Pravost spisu tajné služby, který se mezitím objevil také na internetu, dosud nikdo oficiálně nepotvrdil. Ministr vnitra Daniel Lipšic nebo bývalí vyšetřovatelé ale uvedli, že minimálně část spisu je hodnověrná. „Když jsem připravoval tuto knihu, zaměřoval jsem se spíše na kontext než na samotný spis Gorila. Jak vznikl, jakou roli sehráli politici a policie,“ uvedl Nicholson pro list Nový čas. Už dříve přitom prohlásil, že bude hledat způsob, jak knihu vydat i navzdory soudnímu zákazu. Soud mu rovněž přikázal odevzdat také rukopis knihy. „Nejsem si jist, zda takový rukopis ještě mám v rukou,“ reagoval novinář.
Demonstrace proti Gorile
Nicholsona se zastal Mezinárodní tiskový institut a někteří politici
„Tímto rozhodnutím se soud dopustil cenzury, kterou ústava výslovně zakazuje,“ uvedl šéf slovenské pobočky Mezinárodního tiskového institutu Pavol Múdry. Za nepřiměřený označili verdikt ministři vnitra a kultury, tisk zase píše o absurdním soudním rozhodnutí. Listy poukazují i na to, že sporný zákaz vydal soudce, který v minulosti přikázal exprezidentovi Michalu Kováčovi omluvit se bývalému řediteli tajné služby Ivanu Lexovi za výroky o účasti SIS na únosu jeho syna. Vyšetření únosu z 90. let brání amnestie, které parlament naposledy minulý týden odmítl zrušit.
Nicholson se ke spisu, jenž obsahuje zejména přepisy údajných odposlechů rozhovorů Haščáka s politiky a s vysokými úředníky, dostal už před lety. Noviny ale informace o korupci vysokých úředníků a politiků z koaličního i opozičního tábora tehdy nezveřejnily. Rozhodly se tak prý z obavy, že bez důkazů by jejich vydavatelé čelili žalobám. Také politici podle Nicholsona nejprve nejevili o informace ze spisu zájem; podezření z politické korupce
už v minulosti prověřovala policie, prokuratura ale vyšetřování zastavila.
Kauza Gorila
Situace se ale změnila, když spis popisující mimo jiné silný vliv Penty například na privatizaci výměnou za úplatky někdo koncem loňského roku zveřejnil na internetu. Politická korupce se rázem stala jedním z hlavních témat předvolební kampaně, případem se znovu začala zabývat policie. Proti údajně zkorumpovaným politikům protestovaly minulý pátek v ulicích několika slovenských měst tisíce lidí.
Soud k zákazu vydání knihy rovněž uvedl, že veřejnost je v současnosti o aféře Gorila dostatečně informovaná. Zveřejnění knihy by tak prý mohlo ještě více zasáhnout do Haščákova soukromí. Finančník nedávno pod hrozbou žaloby zase vybídl provozovatele internetových portálů, aby údajný spis Gorila ze svých webů stáhli.
Reportáž Olgy Bakové (zdroj: ČT24)