Londýn - Soudní výbor Státní rady britské královny, který je poslední soudní instancí některých bývalých britských kolonií, dnes rozhodl, že finančník českého původu Viktor Kožený nemusí být vydán z Baham do USA. Výbor zamítl americké odvolání proti verdiktu bahamských soudů, podle nichž se Kožený nedopustil zločinů umožňujících vydání. Zdůvodnil to tím, že odvolání nespadá do jeho jurisdikce. Proti dnešnímu rozsudku se už USA nemohou odvolat. Kožený je s verdiktem velmi spokojen - prý to povede k očištění jeho jména. V rozhovoru pro ČT také řekl, že by se jednou rád vrátil do České republiky.
Americké úřady podezírají Koženého, že uplácel při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. V roce 2005 ho kvůli tomu dokonce zatkla bahamská policie a rok a půl strávil ve vazbě. Pak byl propuštěn na kauci a od té doby se vydání do Spojených států úspěšně bránil u bahamských soudů.
Z rozhodnutí londýnského soudu:
„Předsednictvu nepřísluší posuzovat detaily případu, aby se k němu mohlo blíže vyjádřit. Soud nemá pravomoci vyhovět žádosti. Jejímu Veličenstvu doporučí, aby žádost o vydání zamítla.“
Londýnský soud byl pro Američany poslední nadějí, jak zvrátit rozhodnutí bahamské justice a soudit Koženého ve Spojených státech. Kožený nepopírá, že uplácel, tvrdí ale, že se na něj jako na cizince americké protikorupční zákony nevztahovaly. Na Bahamách žije od poloviny 90. let. Tamní premiér teď čelí nařčení opozice, že podnikatele kryje výměnou za peníze na volební kampaň.
Viktor Kožený:
„Doufám, že dnešní mladí lidé nebudou muset čelit tomu, čemu jsem čelil já.“
Kožený je s verdiktem velmi spokojen
„Jsem velmi spokojen. Věřím, že toto rozhodnutí udělá jednou provždy tečku za touto kauzou,“ řekl Kožený v rozhovoru pro ČTK k verdiktu londýnského soudu. „Je to definitivní potvrzení toho, že jsem postupoval v rámci právních norem a neporušil jsem žádný zákon. Je to konec této věci a znamená to totální očištění mého jména.“ Dodal, že nemohl očekávat lepší výsledek, nicméně zalitoval, že ho celá kauza stála hodně námahy a peněz. Věří také, že jeho kauza by měla „být výstrahou pro budoucí generace“. „Doufám, že dnešní mladí lidé nebudou muset čelit tomu, čemu jsem čelil já,“ prohlásil.
„Jsem zvědavý na (britské) odůvodnění. Musím říci, že mě to překvapilo. Měl jsem za to, že vliv Spojených států bude natolik výrazný a důvody byly natolik významné, že jsem čekal, že dotyčný bude vydán,“ okomentoval dnešní verdikt ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). „Optimismus do žil nám to nenalévá. Důvody pro vydání do České republiky jsou ale jiné.“
Finančník, který doma zbohatl během kuponové privatizace, žije na Bahamách od roku 1995. O jeho vydání zatím marně usilují i české úřady, které ho stíhají pro podvody. Bahamská policie Koženého zatkla v říjnu 2005 kvůli americké žádosti o extradici. Po devatenácti měsících ve vazbě v bahamské věznici byl finančník propuštěn na kauci 300 000 dolarů. V roce 2007 bahamský soud rozhodl, že se Kožený nedopustil zločinů umožňujících vydání. Americká vláda podle soudu také zatajila některé informace v Koženého prospěch, a její žádost tak prý zneužila soudní procedury. Bahamský odvolací soud předloni v lednu toto stanovisko podpořil.
Do ázerbájdžánské operace, která měla získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar, vložili američtí investoři prostřednictvím Koženého 350 milionů dolarů (asi 6,8 miliardy korun). Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu. Američané o vydání finančníka velmi stáli, podle některých informací nechtěli vynést rozsudek u jiných obviněných v případu, dokud nebude znám výsledek žádosti týkající se Koženého. Trest zatím zná jen americký podnikatel Frederic Bourke, kterého americké soudy kromě jiného uznaly vinným z toho, že o korupci v zahraničí věděl. Bourke se rozsudek snaží zvrátit.
Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks vyplývá, že už v roce 2007 kvůli vydání Koženého naléhala americká vláda na bahamskou. Tamní premiér slíbil, že Američanům vyhoví, zároveň si ale postěžoval na vysoké náklady spojené s případem, Koženého tým právníků totiž prý zcela zahltil bahamské ministerstvo spravedlnosti.
Viktor Kožený v rozhovoru pro Českou televizi:
„Já doufám že jednoho dne se do České republiky vrátím a budu moci nějakým významným způsobem dále přispět k rozvoji České republiky.“
Kožený: Kauza HPH je čistě politická
Pražský vrchní soud na podzim projedná odvolání proti verdiktu, podle něhož byl Kožený před dvěma lety odsouzen k deseti letům vězení za miliardové podvody. „To je čistě politická kauza, politická objednávka proti mé osobě. Je to smyšlenka, která nemá právní základ a je otázka času, než to zkolabuje,“ řekl Kožený. V rozhovoru pro Českou televizi také vyjádřil naději, že se jednou do České republiky vrátí.
- Viktor Kožený jako zakladatel Harvardských investičních fondů nabízel v rámci první vlny kuponové privatizace na počátku 90. let občanům desetinásobek vložené sumy. Za tisíc korun, které stála kuponová knížka, slíbil do roka 10 000 korun. V roce 1993 si slíbený desetinásobek vyzvedlo skoro 300 000 akcionářů. Propagací fondů Kožený přispěl k masovější účasti veřejnosti na privatizačním experimentu.
Harvardský průmyslový holding (HPH), který vznikl z jeho fondů, skončil ale v roce 1997 v likvidaci. Podle policie Kožený v letech 1995 až 1997 spolu s bývalým šéfem představenstva HPH Borisem Vostrým převáděli majetek z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice, čímž holding poškodili. Škoda podle státního zástupce činí 16 miliard korun.
Policie zveřejnila záměr obvinit Koženého, který má irské občanství a žije na Bahamách, a Vostrého (přijal občanství středoamerického státu Belize, kde také žije) již v září 2001, trestně stíhaní jsou však až od července 2003. Policie se jim marně pokoušela doručit obvinění a začala je tedy stíhat jako uprchlé. Soud na oba vydal mezinárodní zatykač v říjnu 2003. V září 2005 policie vyšetřování Koženého a Vostrého ukončila.
V únoru 2008 v kauze začalo hlavní líčení u pražského městského soudu. V červenci 2010 rozhodl pražský městský soud, že Kožený a Vostrý mají jít za miliardové podvody každý na deset let do vězení s ostrahou a že mají nahradit šestnáctimiliardovou škodu. Jejich advokáti se proti nepravomocnému rozsudku na místě odvolali. Odvolací soud se bude konat v říjnu. České úřady se zatím marně domáhají vydání Koženého z Baham. - V roce 1997 se Kožený rozhodl investovat v kuponové privatizaci v ropném průmyslu Ázerbájdžánu. Zejména od amerických investorů si vypůjčil až 450 milionů dolarů a jejich část investoval prostřednictvím společností Oily Rock Group a Minaret Group do kuponů v ázerbájdžánském ropném průmyslu, zejména do státní ropné společnosti SOCAR. Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu. Mezi investory, kteří tak přišli o peníze, byla například Columbijská univerzita, pojišťovací gigant AIG nebo někteří významní senátoři a bankéři.
V roce 1999 začaly soudy ve světě Koženému kvůli investici v Ázerbájdžánu obstavovat majetek a v roce 2003 byl Kožený obviněn u manhattanského soudu ze zpronevěry 180 milionů dolarů z investičních fondů společnosti Omega Advisors. Investoři navíc vinili Koženého, že nakupoval kupony firmy Socar za 40 centů, ale jim je účtoval za 25 dolarů. Takto si prý přišel na více než 100 milionů dolarů. Ohledně této částky dosáhl Kožený v lednu 2009 s firmou Omega Advisors urovnání a docílil odblokování části majetku.
Počátkem října 2005 byl Kožený na základě amerického zatykače na Bahamách zadržen a poté byl spolu s bývalým představitelem AIG Davidem Pinkertonem a dalším Američanem, investorem Frederikem Bourkem, u newyorského soudu obžalován z úplatkářství velkého rozsahu v Ázerbájdžánu. Podle obžaloby se Kožený a spol. pokusili podplatit vysoce postavené činitele v Ázerbájdžánu, aby jejich společnosti získaly přednost při privatizaci. Pinkerton byl později osvobozen, Bourkeho naopak newyorský soud loni v listopadu odsoudil k ročnímu vězení. Kožený byl v dubnu 2007 propuštěn z bahamského vězení na kauci. Bahamský odvolací soud jej v lednu 2010 odmítl vydat do USA. Američanům se tak nepodařilo zvrátit předchozí verdikt bahamského vrchního soudu z roku 2007. Jejich další odvolání dnes zamítl soudní výbor Státní rady britské královny, který je poslední soudní instancí pro některé bývalé britské kolonie.
(ČTK)
