Vědci hlásí nález nové subatomární částice, je to Higgsův boson?

Melbourne - Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) objevili novou subatomární částici, mohlo by se jednat o Higgsův boson. V australském Melbourne na odborné konferenci tyto výsledky představili vědici z evropské laboratoře CERN. Higgsův boson by podle vědců měl vysvětlovat, jak získaly ostatní částice hmotnost. Český fyzik z Ústavu částicové a jaderné fyziky Rupert Leitner se domnívá, že by existence Higgsova bosonu měla být potvrzena do konce tohoto roku.

„Mohu potvrdit, že byla objevena částice, která odpovídá teorii Higgsova bosonu,“ řekl britský fyzik John Womersley. Mluvčí jednoho ze dvou týmů, které po částici pátrají, dnes na konferenci o vysokoenergetické fyzice prohlásil, že jde o předběžné výsledky, o nichž je ale přesvědčen, že jsou velmi solidní. „Pokud by to skutečně byl Higgsův boson, znamenalo by to velký úspěch teoretické předpovědi prakticky 48 let staré. (…) Nasměrovalo by to další vývoj v experimentální i teoretické částicové fyzice,“ dodal Leitner.

Existenci částice předpověděl v roce 1964 britský fyzik Peter Higgs, který teorii rozpracoval s Philipem Andersonem. Od té doby tuto částici hledala v urychlovačích celá řada experimentů. „Vzniká například na urychlovači LHC v současných experimentech v interakcích protonů s protony,“ dodal Leitner. Připomíná zároveň, že Higgsův boson existuje velmi krátkou dobu a okamžitě se rozpadá. Na stopu mu tak vědci mohou přijít tím, že budou zkoumat produkty jeho rozpadu.

Bez existence Higgsova bosonu by podle vědců částice létaly vesmírem rychlostí světla a nikdy by nevznikly atomy, hvězdy a planety. „Higgs je poslední částicí standardního modelu, kterou se ještě nepodařilo najít, a nebo taky první částicí úplně nového modelu. Je něco jako svatý grál,“ uvedl vědec z laboratoře CERN Albert De Roeck. Vědci z CERNu dodávají, že zatím jde o předběžné výsledky. Na potvrzení si svět musí ještě počkat.

„Domnívám se, že otázka existence či neexistence Higgsova bosonu bude vyřešena v poměrně krátké době, pravděpodobně do konce tohoto roku, nejpozději začátkem příštího roku,“ dodal Leitner. Sám ale podotýká, že i když se to v dnešní době zdá být nepravděpodobné, tak Higgsův boson třeba neexistuje a částice získávají hmotnost jiným způsobem. Bylo by pak třeba vypracovat nový model, který by hmotnost elementárních částic vysvětloval.

Podle vědců není vyloučeno, že se při experimentu namísto Higgsova bosonu podařilo objevit jinou, mnohem exotičtější částici. Představitelé jednoho výzkumného týmu totiž uvedli, že se v několika případech objevená částice rozpadla jiným způsobem, než jaký standardní model fyziky předpovídá pro Higgsův boson. Podle vědeckých teorií tvoří hmota, kterou vidíme, pouze čtyři procenta vesmíru. Pokud by objevená částice byla něco exotičtějšího než Higgsův boson, podle serveru by mohla otevřít cestu k pochopení povahy temné hmoty a temné energie, které podle teorií tvoří 96 procent vesmíru.

Přední fyzik Stephen Hawking prohlásil, že výsledky experimentu mají velký dopad a že na jejich základě by měl Peter Higgs, který teorii bosonu vytvořil, získat Nobelovu cenu. „Na druhou stranu je trochu škoda (že se podařilo částici objevit), protože velké pokroky ve fyzice vzešly z pokusů, které přinesly neočekávané výsledky,“ řekl Hawking. Podotkl také, že kvůli práci fyziků v CERN prohrál v sázce s kolegy 100 dolarů, protože nevěřil, že se za jeho života podaří Higgsův boson objevit.

Výzkumný tým CMS částici našel v energetické hladině těsně nad 125 gigaelektronvolty (GeV). Je tedy asi 133krát těžší než proton. Kombinací dat získali vědci výsledek na úrovni 4,9 sigma. Ta ukazuje pravděpodobnost náhodné fluktuace pozadí, tedy chyby, v poměru jedna ku dvěma milionům. O objevu přitom částicoví fyzikové mluví v případě, že výsledek přesáhne úroveň 5 sigma, tedy když je pravděpodobnost chyby menší než jedna ku 3,5 milionu. K podobným závěrům dospěl i druhý výzkumný tým ATLAS, jehož data ukazují na novou částici na hladině okolo 126 gigaelektronvoltů. Výsledek je přitom na úrovni 5 sigma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest mrtvých po ruských útocích v Sumské oblasti, zasažena byla i americká továrna

Rusko v sobotu podniklo několik útoků v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Při dvou úderech na civilní automobily přišlo o život celkem šest lidí. Čtyři osoby, včetně nezletilého chlapce, zemřely v sanitce, kterou zasáhl dron. Při raketovém útoku byla posléze poškozena továrna patřící americké společnosti. Informovaly o tom ukrajinské úřady.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

Pákistán hlásí úder proti ozbrojencům, Kábul ho viní z bombardování civilistů

Pákistán podnikl údery podél hranice s Afghánistánem, jejichž cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na pákistánském území. Podle agentury AP to v noci na neděli oznámil Islámábád; podrobnosti k úderům nesdělil. Mluvčí afghánské vlády Zabíhulláh Mudžáhid podle agentury AFP obvinil Pákistán z bombardování civilistů v provinciích Nangarhár a Paktika, při kterém podle něj zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen i dětí.
01:17Aktualizovánopřed 39 mminutami

Lvovem otřásly výbuchy, starosta je označil za teroristický útok

Centrem ukrajinského Lvova v noci na neděli otřásly výbuchy, které podle starosty Andrije Sadového připravily o život policistku. Dalších čtrnáct lidí skončilo v nemocnici. V době explozí nebyl v regionu poplach varující před ruskými vzdušnými útoky, upozornil server RBK-Ukrajina. Sadovyj výbuchy označil za teroristický čin.
před 1 hhodinou

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům, z nichž 80 již propustily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na představitele venezuelského parlamentu. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických, ve čtvrtek parlament schválil zákon o amnestii. Přijetí normy vláda přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího vládce Nicoláse Madura, připomněla AFP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina ve večerní reakci vzkázala, že ultimáta odmítá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina útočila do hloubi Ruska. Hlásí zásah závodu na výrobu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Ukrajinská armáda později sdělila, že střelami domácí výroby Flamingo zasáhla v tomto ruském regionu závod na výrobu raket. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...