Haag - Bývalý politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić se obhajuje před soudem v Haagu. Prohlásil, že udělal vše pro to, aby válce v Bosně zabránil, a že by si místo soudu zasloužil vyznamenání. Karadžić čelí obvinění z válečných zločinů a genocidy. Týká se mimo jiné podílu na etnických čistkách i masakru ve Srebrenici v roce 1995, kde bosenskosrbské jednotky povraždily 8 tisíc muslimských mužů a chlapců. Karadžić všechna obvinění popírá, před tribunálem se obhajuje sám. Soud pro obhajobu vyhradil 300 hodin, ačkoli obžalovaný původně požadoval dvojnásobek.
Karadžić u soudu: Zasloužil bych si vyznamenání
Jediným Karadžičovým cílem je zproštění obžaloby, jak naznačoval už na začátku procesu. Dnes před soudem zahájil svou obhajobu, předkládá důkazy o své nevině. „Udělal jsem vše pro to, abych válce zabránil,“ prohlásil Karadžić. „Místo toho, abych tu stál jako obžalovaný, bych měl být vyznamenaný,“ zaznělo také z jeho úst.
Ve Srebrenici v létě 1995 bosensko-srbské jednotky povraždily okolo 8 000 muslimských mužů a chlapců. „Nikdy jsem neměl nic proti muslimům,“ tvrdí přitom Karadžić. Místo agresivního stylu byl Karadžičův proslov klidný. Před soudem se označil za mírného a tolerantního muže schopného porozumět ostatním.
Obhajoba Radovana Karadžiče:
„Vyhlásil jsem několik jednostranných příměří a mnohokrát jsem zastavil naši armádu, i když byli jen kousek od vítězství.“
Srebrenický masakr, který je hlavním bodem obžaloby, se již dostal i k Evropskému soudu pro lidská práva. Na něj se obrátili pozůstalí a přeživší, jejichž žaloba na OSN neuspěla v Nizozemsku. Organizaci spojených národů vytýkají, že zabíjení nezabránila. OSN město vyhlásila za bezpečnou oblast, malý a špatně vyzbrojený nizozemský kontingent dal Karadžićovým mužům volnou ruku.
GALERIE
videogallery_274906
Ve prospěch Karadžiče svědčil ruský plukovník
Od dubna 1992 do listopadu 1995 také Karadžić spolu s dalšími osobami údajně stál za ostřelováním Sarajeva, jehož cílem bylo zabít, zranit a zastrašit civilní obyvatelstvo. V důsledku toho byly zraněny či přišly o život tisíce osob, včetně dětí a starých lidí.
Karadžić 44měsíční bombardování bosenské metropole vysvětlil tím, že zde bylo „více než 2000 muslimských vojenských cílů“. Také řekl, že mezinárodní společenství neučinilo nic pro to, aby se Sarajevo stalo demilitarizovaným městem.
Jako prvního svědka povolal Karadžić ruského plukovníka Andreje Demurenka, který pro OSN vyšetřoval útok na sarajevské tržiště v roce 1995, kde zahynulo 37 lidí. Podle Demurenkova názoru za to byla Srbům přičítána odpovědnost neoprávněně. Také vypověděl, že muslimští odstřelovači záměrně stříleli své vlastní lidi.
Souzen bude i Goran Hadžić
„Věříme ve spravedlnost, proto tu dnes jsme. Žádáme spravedlnost ne kvůli nám, matkám, ne kvůli našim mrtvým, ale kvůli našim dětem, které po nás zůstanou, a kvůli Evropě a celému světu, aby děti, které ztratily otce, mohly věřit v zákon a spravedlnost,“ řekla předsedkyně hnutí Srebrenické matky Munira Subasićová.
Proces začal v říjnu 2009 poté, co byl Karadžić o rok dříve po téměř 13 letech na útěku dopaden v Srbsku a vydán do Haagu. Soud spadá do závěrečné fáze hledání spravedlnosti kvůli zločinům během jugoslávské občanské války. Šlo o největší krveprolití v Evropě od skončení druhé světové války. Před zvláštní tribunál, který je vyšetřuje, dnes předstoupil i poslední ze 161 podezřelých, vůdce srbské republiky v Chorvatsku Goran Hadžić.
Zodpovídá se z údajného vraždění, mučení a nucených deportací Chorvatů a dalších nesrbských obyvatel z takzvané Republiky srbská Krajina (RSK). Tu vyhlásili v roce 1991 chorvatští Srbové v reakci na odtržení Chorvatska od někdejší Jugoslávie a Hadžić byl v letech 1992 až 1994 jejím prezidentem.
Goran Hadžić