Willem-Alexander z bouřliváka vyrostl, korunu ovšem nosit nebude

• Radka Rainová

30. 4. 201330. 4. 2013|Zdroj: ČT24

Princ Willem-Alexander a královna Beatrix

Zdroj: ISIFA/ICTURE PRESS EUROPE/SIPA

Amsterodam - Královna Beatrix po 33 letech přenechává vládu svému nejstaršímu synovi princi Willemu-Alexanderovi. Ten tak přeruší více jak 120 let dlouhou éru žen na trůnu. „Neodcházím proto, že by moje role byla příliš obtížná, ale kvůli svému přesvědčení, že zodpovědnost za naši zemi by měla spočívat v rukou nové generace,“ řekla královna ke své abdikaci. Na trůn tak po ní nastupuje 46letý Willem-Alexander, který se stane nejmladším monarchou v Evropě. Nový král může jen doufat, že ho budou Nizozemci milovat tak jako jeho matku.

Královna Beatrix se za 33 let své vlády stala pro většinu Nizozemců skutečným symbolem země. Na královně oceňovali její umělecké sklony, občas lehce výstřední klobouky a život nenarušovaný skandály. „Máme ji rádi, protože je stejná jako my,“ říkali. Odpustili jí dokonce i to, že vede nejnákladnější monarchii v Evropě, která jen loni stála 39,4 milionu eur (miliarda korun). Teď oblíbenou „Trix“ nahrazuje její nejstarší syn. 

Willem-Alexander bude prvním nizozemským králem od roku 1890. Posledních 123 let totiž v zemi vládly ženy. Na rozdíl od jeho předchůdců králů Viléma I., Viléma II. a Viléma III. nebude pokračovat dál v tradici tohoto jména. Rozhodl se ponechat si jako král své jméno. „Jmenuji se Willem-Alexander. Jsem Willem-Alexander už celý život, skoro 46 let. Přijde mi divné se toho jména vzdát jen proto, že jsem král,“ řekl v jednom z rozhovorů. 

Nizozemská panovnická dynastie

Královna Wilhelmina – vládla v letech 1890-1948
Královna Juliana – vládla v letech 1948-1980
Královna Beatrix – vládla v letech 1980-2013
Král Willem-Alexandr – vládne od roku 2013

Díky bouřlivému mládí, které si užíval především za studií, si vysloužil pověst večírkového krále. Po skončení školy v roce 1993 ale postupně začal Nizozemce přesvědčovat o tom, že dokáže být zodpovědným panovníkem. Na převzetí trůnu se připravoval přebíráním stále většího množství pravomocí své matky. Ke své nadcházející roli nedávno prohlásil, že chce být „tradičním králem“, nikoliv ale „otrokem protokolu“. 

Jeho manželka Máxima ponese titul královna choť. Oba by pak měli být formálně oslovování jako veličenstva. Sám budoucí panovník ale nedávno řekl, že „lidé mu mohou říkat, jak si přejí, aby se cítili uvolněně“.

Abdikace je už skoro tradicí

Ještě před nástupem nového krále musí jeho matka královna Beatrix formálně rezignovat. V dějinách Nizozemska přitom není taková abdikace ničím výjimečným. Udělaly to tak i Beatrixina matka i babička. Královna se dnes v Královském paláci na Dam Square v Amsterodamu podpisem na abdikační listině vzdá úřadu. Poté princ Willem-Alexander podepíše listinu, že se stane novým králem. Následuje přesun do amsterodamského chrámu Nieuwe Kerk (Nový kostel), kde se z prince stane oficiálně panovník. 

Investitura, a ne korunovace

Panovníci se v Nizozemsku neujímají královského trůnu korunovací, nýbrž takzvanou investiturou. Zatímco korunovace, tradiční v jiných zemích, je církevní obřad, investitura je čistě sekulární. Podle tradice se ale koná v amsterodamském kostele Nieuwe Kerk. Právě tady už se po staletí nizozemští panovníci ujímají vlády.

Během oficiálního ceremoniálu král na svou hlavu bere korunu, ovšem ne fyzicky, nýbrž jen symbolicky. „U ceremoniálu bude koruna, ale na stole před králem. On jí slíbí věrnost, ale nikdy ji nebude nosit,“ vysvětluje ředitelka Nieuwe Kerk Cathelijne Broersová. Následně mu členové parlamentu, jako zástupci lidu, slibují věrnost. Sám panovník pak přísahá, že bude věrný ústavě.  

Slavnostního ceremoniálu se kromě vlády a členů parlamentu zúčastní i řada členů z jiných královských rodin. Z Británie dorazí princ Charles a jeho manželka Camilla. Do Amsterodamu přijedou i členové španělské královské rodiny, členové japonské císařské rodiny nebo třeba lucemburský dědičný velkovévoda. 

Vedle monarchií bude zastoupena i Evropská unie, přijede šéf komise José Manuel Barroso a prezident unie Herman van Rompuy. Dorazí i předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge, protože nový nizozemský král se angažuje v olympijském hnutí.

Premiér Mark Rutte:

"Věřím, že nizozemská královská rodina představuje kontinuitu. Oranžská dynastie je s nizozemskou společností spjatá víc než 500 let - i když jsme byli republikou, její členové zastávali nejvyšší funkce ve státě."

Amsterodam se na událost patřičně připravil. V obchodech jsou k mání suvenýry, na slavnostní událost jsou připravená i náměstí. Na bezpečnost v Amsterodamu dohlíží 10 tisíc policistů. Starosta metropole Eberhard Van Der Laan předpokládá, že do města přijede přes milion lidí. „Je to samozřejmě velká událost. Pro Holanďany je to důležité, protože řekneme sbohem naší staré královně a přivítáme nového krále. Je to důležitý den a my ho budeme oslavovat,“ říká.

Vedle slavnostních ceremonií bude po Amsterodamu řada slavností a koncertů, na kterých se očekávají statisíce lidí v tradičních oranžových barvách. Masovou akcí pak bude královský ples, který se koná večer na prostranství před Rijksmuseem. Nový královský pár se večer také zúčastní přehlídky lodí na kanálu v centru města.

Stávající královně se dostává mezi Nizozemci velké popularity, podle průzkumů její obliba přesahuje 80 procent. Beatrix byla navíc možná posledním evropským monarchou, který není jen reprezentativní figurou. Od loňska totiž už monarcha nemá pravomoc podílet se na vytváření nizozemské vlády.

Výměna na nizozemském trůnu na ČT24

Střídání královny Beatrix a krále Willema-Alexandera na nizozemském trůnu přinese ČT24 i portál ČT24 živě. Abdikaci a investituru ve studiu okomentují například ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt.

Královská abdikace
10:00 – 11:00
Přímý přenos z Královského paláce v Amsterodamu včetně projevu odstupující hlavy státu, projevů nového krále a jeho choti.

Královský slib
13:30 - 15:30
Přímý přenos z amsterdamského Nového kostela včetně příjezdu hostů, příchodu krále, složení slibu a symbolického převzetí úřadu.