Willem-Alexander z bouřliváka vyrostl, korunu ovšem nosit nebude

Amsterodam - Královna Beatrix po 33 letech přenechává vládu svému nejstaršímu synovi princi Willemu-Alexanderovi. Ten tak přeruší více jak 120 let dlouhou éru žen na trůnu. „Neodcházím proto, že by moje role byla příliš obtížná, ale kvůli svému přesvědčení, že zodpovědnost za naši zemi by měla spočívat v rukou nové generace,“ řekla královna ke své abdikaci. Na trůn tak po ní nastupuje 46letý Willem-Alexander, který se stane nejmladším monarchou v Evropě. Nový král může jen doufat, že ho budou Nizozemci milovat tak jako jeho matku.

Královna Beatrix se za 33 let své vlády stala pro většinu Nizozemců skutečným symbolem země. Na královně oceňovali její umělecké sklony, občas lehce výstřední klobouky a život nenarušovaný skandály. „Máme ji rádi, protože je stejná jako my,“ říkali. Odpustili jí dokonce i to, že vede nejnákladnější monarchii v Evropě, která jen loni stála 39,4 milionu eur (miliarda korun). Teď oblíbenou „Trix“ nahrazuje její nejstarší syn. 

Willem-Alexander bude prvním nizozemským králem od roku 1890. Posledních 123 let totiž v zemi vládly ženy. Na rozdíl od jeho předchůdců králů Viléma I., Viléma II. a Viléma III. nebude pokračovat dál v tradici tohoto jména. Rozhodl se ponechat si jako král své jméno. „Jmenuji se Willem-Alexander. Jsem Willem-Alexander už celý život, skoro 46 let. Přijde mi divné se toho jména vzdát jen proto, že jsem král,“ řekl v jednom z rozhovorů. 

Nizozemská panovnická dynastie

Královna Wilhelmina – vládla v letech 1890-1948
Královna Juliana – vládla v letech 1948-1980
Královna Beatrix – vládla v letech 1980-2013
Král Willem-Alexandr – vládne od roku 2013

Díky bouřlivému mládí, které si užíval především za studií, si vysloužil pověst večírkového krále. Po skončení školy v roce 1993 ale postupně začal Nizozemce přesvědčovat o tom, že dokáže být zodpovědným panovníkem. Na převzetí trůnu se připravoval přebíráním stále většího množství pravomocí své matky. Ke své nadcházející roli nedávno prohlásil, že chce být „tradičním králem“, nikoliv ale „otrokem protokolu“. 

Jeho manželka Máxima ponese titul královna choť. Oba by pak měli být formálně oslovování jako veličenstva. Sám budoucí panovník ale nedávno řekl, že „lidé mu mohou říkat, jak si přejí, aby se cítili uvolněně“.

Abdikace je už skoro tradicí

Ještě před nástupem nového krále musí jeho matka královna Beatrix formálně rezignovat. V dějinách Nizozemska přitom není taková abdikace ničím výjimečným. Udělaly to tak i Beatrixina matka i babička. Královna se dnes v Královském paláci na Dam Square v Amsterodamu podpisem na abdikační listině vzdá úřadu. Poté princ Willem-Alexander podepíše listinu, že se stane novým králem. Následuje přesun do amsterodamského chrámu Nieuwe Kerk (Nový kostel), kde se z prince stane oficiálně panovník. 

Investitura, a ne korunovace

Panovníci se v Nizozemsku neujímají královského trůnu korunovací, nýbrž takzvanou investiturou. Zatímco korunovace, tradiční v jiných zemích, je církevní obřad, investitura je čistě sekulární. Podle tradice se ale koná v amsterodamském kostele Nieuwe Kerk. Právě tady už se po staletí nizozemští panovníci ujímají vlády.

Během oficiálního ceremoniálu král na svou hlavu bere korunu, ovšem ne fyzicky, nýbrž jen symbolicky. „U ceremoniálu bude koruna, ale na stole před králem. On jí slíbí věrnost, ale nikdy ji nebude nosit,“ vysvětluje ředitelka Nieuwe Kerk Cathelijne Broersová. Následně mu členové parlamentu, jako zástupci lidu, slibují věrnost. Sám panovník pak přísahá, že bude věrný ústavě.  

Slavnostního ceremoniálu se kromě vlády a členů parlamentu zúčastní i řada členů z jiných královských rodin. Z Británie dorazí princ Charles a jeho manželka Camilla. Do Amsterodamu přijedou i členové španělské královské rodiny, členové japonské císařské rodiny nebo třeba lucemburský dědičný velkovévoda. 

Vedle monarchií bude zastoupena i Evropská unie, přijede šéf komise José Manuel Barroso a prezident unie Herman van Rompuy. Dorazí i předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge, protože nový nizozemský král se angažuje v olympijském hnutí.

Premiér Mark Rutte:

"Věřím, že nizozemská královská rodina představuje kontinuitu. Oranžská dynastie je s nizozemskou společností spjatá víc než 500 let - i když jsme byli republikou, její členové zastávali nejvyšší funkce ve státě."

Amsterodam se na událost patřičně připravil. V obchodech jsou k mání suvenýry, na slavnostní událost jsou připravená i náměstí. Na bezpečnost v Amsterodamu dohlíží 10 tisíc policistů. Starosta metropole Eberhard Van Der Laan předpokládá, že do města přijede přes milion lidí. „Je to samozřejmě velká událost. Pro Holanďany je to důležité, protože řekneme sbohem naší staré královně a přivítáme nového krále. Je to důležitý den a my ho budeme oslavovat,“ říká.

Vedle slavnostních ceremonií bude po Amsterodamu řada slavností a koncertů, na kterých se očekávají statisíce lidí v tradičních oranžových barvách. Masovou akcí pak bude královský ples, který se koná večer na prostranství před Rijksmuseem. Nový královský pár se večer také zúčastní přehlídky lodí na kanálu v centru města.

Stávající královně se dostává mezi Nizozemci velké popularity, podle průzkumů její obliba přesahuje 80 procent. Beatrix byla navíc možná posledním evropským monarchou, který není jen reprezentativní figurou. Od loňska totiž už monarcha nemá pravomoc podílet se na vytváření nizozemské vlády.

Výměna na nizozemském trůnu na ČT24

Střídání královny Beatrix a krále Willema-Alexandera na nizozemském trůnu přinese ČT24 i portál ČT24 živě. Abdikaci a investituru ve studiu okomentují například ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt.

Královská abdikace
10:00 – 11:00
Přímý přenos z Královského paláce v Amsterodamu včetně projevu odstupující hlavy státu, projevů nového krále a jeho choti.

Královský slib
13:30 - 15:30
Přímý přenos z amsterdamského Nového kostela včetně příjezdu hostů, příchodu krále, složení slibu a symbolického převzetí úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...