CHARKOV: Drolí se Ukrajina? Východ se odvrací od Kyjeva

Charkov – Sjezd proruských poslanců v Charkově převzal odpovědnost za ústavní pořádek na jihovýchodě země a zpochybnil legitimitu kyjevského parlamentu, jehož opoziční poslanci sesadili prezidenta Janukovyče. Jedná se již o několikátý náznak separatismu, o odtržení od Ukrajiny chce jednat silně proruský Krym.

„Rozhodnutí přijatá v ovzduší teroru a výhrůžek smrtí ukrajinským parlamentem vyvolávají pochybnosti o jeho legitimitě a legalitě,“ stojí v rezoluci, jež vzešla ze setkání 300 proruských poslanců, které dnes východoukrajinský Charkov hostí. Rozhodnutí sněmovny přijatá v takových podmínkách „vyvolávají pochyby o tom, že byla učiněna dobrovolně a zákonnou cestou“ a podle delegátů destabilizují situaci v zemi.

„Ústřední orgány jsou paralyzovány. Dokud nebude obnoven ústavní pořádek a vláda práva, rozhodli jsme se převzít odpovědnost za ochranu ústavního pořádku, stejně jako práv a bezpečnosti občanů na našem území,“ stojí v rezoluci, která obviňuje opozici z toho, že nesplnila včerejší dohodu s prezidentem Janukovyčem (více zde) a neodevzdala zbraně, naopak „dál vraždí pokojné obyvatelstvo“.

Účastníci sjezdu proto vyzvali k vytváření ozbrojených oddílů domobrany. „V Kyjevě nepřevzali moc, ale pouze budovy. Připomínám, že ve svých časech vojevůdce Kutuzov prohrál Moskvu, ale pak došel až do Paříže,“ prohlásil jeden z delegátů.

Charkovský gubernátor: Nepřipravujeme se na rozpad země

Ani distanc od Kyjeva ale podle charkovského gubernátora Michaila Dobkina neznačí známky separatismu. Přítomným poslancům prý jde o zachování jednotné Ukrajiny. „Nepřipravujeme se na rozpad Ukrajiny. Naopak ji chceme udržet.“ Jednání zastupitelů z ruskojazyčných oblastí jihu a východu Ukrajiny podle televize Espresso přihlížela početná skupina ruských politiků v čele s šéfem zahraničního výboru Státní dumy Alexejem Puškovem. V delegaci byli i čtyři gubernátoři ruských oblastí, které s Ukrajinou sousedí.

V Charkově se nachází i prezident Viktor Janukovyč, jehož dnes z prezidentského křesla sesadil silou opozice parlament. V televizním rozhovoru ovšem opuštění úřadu do předčasných voleb odmítl a rozhodnutí parlamentu označil za nezákonné (více zde). Ulicemi města zněla na jeho podporu ruská hymna.

/*json*/{"map":{"lat":49.765237643372856,"lng":33.77559378749993,"zoom":6,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{"0":{"lat":50.00773901463687,"lng":36.24114990234375,"type":"","description":"Charkov"}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

ANALYTICI: ROZPAD JE MOŽNÝ, SCÉNÁŘŮ HNED NĚKOLIK


Podle analytika Emila Sulejmanova, který byl hostem vysílání ČT24, dnešní rozhodnutí charkovského sjezdu potvrzuje, že východní a tradičně prorusky orientované části Ukrajiny mají k separatismu potenciál; jedním z hlavních advokátů federalizace Ukrajiny je charkovský starosta Gennadij Kernes. „Potenciál separace je na východě obrovský, nespíš nejvyšší v dějinách postsovětské Ukrajiny,“ prohlásil analytik Sulejmanov. „Charkov možná bude usilovat o nějaký projekt federalizované Ukrajiny. U Krymu si myslím, že to vzhledem k Rusku může jít ještě dál.“

Právě v černomořském autonomním regionu žije vůbec největší počet rusky hovořících obyvatel země. V Sevastopoli dnes zavlály ruské vlajky, lidé vítali bezpečnostní síly vracící se z Kyjeva květinami.

Šéf krymského parlamentu Konstantinov se také už ve čtvrtek nechal slyšet, že v případě rozpadu země budou krymští zákonodárci anulovat šedesát let staré rozhodnutí Nikity Chruščova, že Krym patří k Ukrajině – jako svazové republice SSSR jí ho Chruščov věnoval darem v roce 1954 (více čtěte zde). Ukrajina tehdy slavila 300 let od Perejaslavské rady, čili kozáckého shromáždění, které rozhodlo o připojení levobřežní části země k carskému Rusku. Průmyslové oblasti Charkova a Doněcku tak mají s Ruskem společnou historii už od poloviny 17. století.

Jak upozorňuje někdejší konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek, Moskvě by se případné rozdělení země nemuselo příčit – za předpokladu, že by na východě získala dostatečný vliv. Zároveň ale upozorňuje na závazek, který Spojené státy a Ruská federace Ukrajině daly při její nezávislosti vyhlášené v srpnu 1991; země se tehdy zřekla jaderných zbraní a obě velmoci jí garantovaly jednotu a územní nedotknutelnost.

„Když přijde revoluce, mají všechny garance jen pochybnou cenu, ale mohu si představit i ten scénář, že si na tyto garance obě velmoci vzpomenou a budou hledat cestu nějakého velice volného a přece jen formálně jednotného státu,“ dodává Votápek. Krajnějším řešením je pak mezinárodní protektorát, jaký zažívá Bosna a Hercegovina.

O budoucnosti jednotné Ukrajiny navíc pochybuje i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, jenž se podílel na včerejší dohodě mezi Janukovyčem a opozicí (více zde). „Dohoda není žádnou garancí mírového vývoje Ukrajiny s politickou budoucností, která by zemi udržela pohromadě,“ uvedl diplomat po návratu z Kyjeva.

Scénáře rozdělení

  • federace
  • konfederace (volný svazek západní a východní Ukrajiny)
  • mezinárodní protektorát dozorující chod státu (po vzoru Bosny a Hercegoviny)
  • stále nepravděpodobný vznik dvou či více nezávislých států
  • separace vybraných území, jejich eventuální připojení k jiné zemi (týká se zejména Krymu, jenž je strategicky významný pro Ruskou federaci - sídlí zde její námořní flotila)

Video Ukrajina jako historicky rozdělená země
video

Ukrajina jako historicky rozdělená země

Ukrajina jako historicky rozdělená země

20.2.2014, HO

Charkov stojí při Janukovyčovi, Krym při Moskvě