Moskva - Horní komora ruského parlamentu chce zrušit rozhodnutí komunistického politbyra z roku 1954, kterým přešel Krym pod ukrajinskou správu. Oznámila to dnes na tiskové konferenci v Moskvě předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková. Hlasování, které má odstranit „historickou nespravedlnost“, by podle ní mělo proběhnout na jaře.
Rozhodnutí odevzdat Krym Ukrajině prosadil před šedesáti lety tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov s odkazem na kulturní a hospodářské vazby poloostrova s Ukrajinou. Do té doby patřilo toto území od roku 1783 Rusku. Krym jako součást Ukrajiny fakticky uznalo takzvané Budapešťské memorandum z roku 1994, které spolu se západními mocnostmi podepsalo i Rusko.
Podle Matvijenkové bylo ale Chruščovovo rozhodnutí chybné a odporovalo tehdejší sovětské ústavě. „Rozhodli jsme se obnovit historickou spravedlnost a připravit návrh zákona, v němž bude toto (Chruščovovo) rozhodnutí označeno za nezákonné, za krok bez právní síly a právních následků od okamžiku přijetí,“ řekla Matvijenková. Horní komora se problémem Krymu bude zabývat proto, že v její kompetenci jsou otázky spojené se změnou hranic.
Odevzdání Krymu Ukrajině podle Matvijenkové odporovalo sovětské ústavě. „Změny hranic Ruské federace bylo možné provést jen s jejím souhlasem, který mohl padnout jen na základě referenda. Nic takového se nestalo, a proto byla mimořádně hrubě porušena ústava,“ konstatovala. Protože dnešní Ruská federace je právním nástupcem SSSR, má podle ní právo tehdejší zákony přehodnotit.
Ukrajiny se rozhodnutí ruských senátorů nijak netýká, protože Krym je od letošního března stejně součástí Ruska, řekla Matvijenková. Její kolegové v Radě federace se shodují v názoru, že ke zrušení Chruščovova rozhodnutí z roku 1954 budou muset přihlížet i mezinárodní soudy, které by případně mohly březnovou krymskou anexi projednávat.
Dar Chruščova Ukrajině
Nikita Chruščov daroval poloostrov Krym v roce 1954 Ukrajinské SSR. Měl k tomu správní, ekonomické a kulturní důvody. Sám Chruščov byl rozený Ukrajinec a nepočítal s tím, že by se Sovětský svaz mohl někdy rozpadnout.
Pro Sovětský svaz představoval Krym mimořádně důležitý strategický bod, zejména s ohledem na námořní flotilu (tu v Sevastopolu dodnes drží i Ruská federace). V současném vztahu Krymu, Kyjeva a Moskvy jsou ovšem i imperiální resentimenty: v černomořské oblasti Ukrajiny žije vůbec nejvíce rusky hovořících obyvatel Ukrajiny, ke Krymu se výrazně váže i mocenská minulost Moskvy. Stalin zde zažíval historický triumf při jaltské konferenci, která dělila poválečnou Evropu do východního a západního bloku. V neposlední řadě byl Krym oblíbeným letoviskem ruských vládců, ať už se jednalo o cary, nebo vůdce Sovětského svazu.
