Praha – Tunel Blanka by se měl otevřít za necelé dva měsíce. Při jeho přípravě i výstavbě se argumentovalo i tím, že odvede auta z centra města a že se zklidní doprava na Severojižní magistrále. Praha ale většinu opatření na omezení dopravy v centru zatím odkládá.
Jedno z mála opatření, které by ještě letos mělo na otevření tunelu Blanka reagovat, je zřízení dvojice nových semaforů na magistrále. Jeden na křížení Wenzigovy se Sokolskou ulicí a druhý na stejné úrovni v opačném směru. Přitom tunel Blanka se stavěl i proto, aby v centru ubylo aut.
„Dostatečné to není, proto opět komunikujeme s městskými částmi, které nám dávají své požadavky. Například Praha 7 chce zklidnit ulici Veletržní,“ řekl náměstek primátorky hlavního města Prahy Petr Dolínek (ČSSD). Cílem podle něj je, aby tam zbyly pouze dva pruhy pro klasický automobilový provoz. Vedení města chce podle Petra Dolínka radnici Prahy 7 vyjít vstříc a tuto změnu připravit. „Taktéž Praha 6 připravuje další opatření, která by chtěla aplikovat. Nicméně tím to nemůže skončit,“ řekl náměstek primátorky hlavního města Prahy Petr Dolínek (ČSSD).
Podle Dolínka je třeba rozlišit dva druhu opatření, která s otevřením Blanky souvisí - první se musí udělat souběžně s otevřením tunelu. „Následně v dalším roce chceme udělat řadu dalších opatření, jako je zklidnění Severojižní magistrály, vytvoření prioritních pruhů po Praze pro MHD, tam, kde jsou třeba, a využít toho i v dalších územích,“ řekl Petr Dolínek. Ten navíc začne připravovat analytický materiál k možnosti zklidnění dopravy na Starém Městě a na Malé Straně. Analýza mu prý zabere několik měsíců, hotovo tedy bude nejdřív v polovině tohoto roku.
Právě možné omezení průjezdu na Malé Straně nebo na Smetanově nábřeží jsou ale opatření, která dnes Technická správa komunikací nedoporučuje a proti je i Praha 1. „V tom jsem velký optimista, že tato část se nám zklidní s otevřením toho tunelu automaticky, aniž bychom museli přistupovat k nějakým drastickým zákazům,“ uvedl Oldřich Lomecký (TOP 09), starosta MČ Praha 1.
Oldřich Lomecký připomíná, že tranzitní doprava, která prochází ulicemi Karmelitskou a Letenskou, tvoří jakýsi „chronický špunt“. „Otevření Blanky by mělo nabídnout tranzitní dopravě rychlejší spojení. To znamená auta, která se valila z Prahy 5 na Prahu 7, 8 a 9 a všechna projížděla Malostranské náměstí a potom známou Myší dírou v Letenské, si automaticky najdou cestu i jinudy,“ řekl Oldřich Lomecký.
Pokusy cokoli omezovat na jednom místě města podle Oldřicha Lomeckého dělají celou řadu problémů někde jinde. „Vidíme to, když se stane v centru sebemenší havárie, kolabuje doprava úplně na druhém konci Prahy, takže to je citlivý mechanismus.“ Oldřich Lomecký proto varuje před „uzavíracím populismem“, tedy před myšlenkou, že pokud něco uzavřeme, problém se vyřeší sám. „Nevyřeší, protože ta doprava je součástí života Prahy a my musíme vytvořit takové možnosti, aby ti, co tady mají co dělat, potřebují sem zajet, aby sem zajet mohli. Naopak ti, co potřebují co nejrychleji Prahu objet, aby ji objet mohli. A to je o tom vytvoření podmínek, nikoli o zakazovacím sociálním inženýrství,“ uvedl Oldřich Lomecký.
Někteří odborníci a aktivisté ovšem varují, že řidiči sami od sebe centrum neopustí a aut naopak přibude. „Pokud nabídnete novou kapacitu na obchvatu a zároveň nepřetáhnete tu dopravu z centra, tak natáhnete tu dopravu novou, kapacita se zpravidla hned vyčerpá, lidé se dozví, že je někde volno a přijedou si tam,“ řekl Zdeněk Michl, odborník na dopravu z ČVUT - Fakulty dopravní.
Zdeněk Michl myslí, že později už bude velmi velký problém: „Neboť nebudete mít volnou kapacitu v tunelu Blanka a nemůžete pak už v centru bez konsekvencí, bez toho, že by vám lidé posílali stížnosti, omezovat dopravu,“ řekl Zdeněk Michl z ČVUT.
Na otázku, jestli byl původně plán dělat tato opatření zároveň se zprovozněním tunelu, Zdeněk Michl odpověděl: „Přinejmenším se deklarovala politická vůle o těchto věcech hovořit. Já mám v tuto chvíli dojem, že se neustále hovoří pouze o ceně tunelu a termínu dokončení, a ta společenská diskuse o tom, k čemu nám vlastně Blanka pomůže, se poněkud vytratila,“ soudí Zdeněk Michl. Podle něj v tuto chvíli hrozí, že prostřednictvím tunelu Blanka se v Praze ještě posílí atraktivita individuální dopravy a aut ještě přibude - že bude méně lidí využívat veřejnou dopravu.
Podobně vidí věc i Vratislav Filler ze sdružení Auto*Mat: „Jedná se třeba o průjezd přes Malou Stranu, který se sliboval, že bude pro auta uzavřen už se Strahovským tunelem. Teď máme další stavbu, návaznou, a pořád se to nepřipravuje,“ řekl Vratislav Filler ze sdružení Auto*Mat. Další místa, která by podle něj potřebovala změnu, jsou Smetanovo nábřeží a Severojižní magistrála. „To jsou všechno velké akce, které by mohly pomoci dostat z centra, z těch městských ulic auta do Blanky, ale v tuhle chvíli se nepřipravují,“ řekl Vratislav Filler, sdružení Auto*Mat.
Konkrétně na magistrále by se podle Vratislava Fillera měly udělat jen „kosmetické“ úpravy: „Přidat přechody tam, kde teď nejsou, ubrat nějaké řadící pruhy, v podstatě to není žádné velké snížení kapacity, jde jenom o to, aby se tam lépe dalo chodit pěšky v okolí magistrály. Tady v historickém centru jde o to, aby odsud zmizel tranzit,“ uvedl Vratislav Filler.
Většina řidičů, které redaktor ČT v centru Prahy oslovil, si ale podobná omezení představit nedokáže. Byl by to podle nich velký problém, komplikovalo by jim to život.
