Praha - Do Svatovítského pokladu, jedné z nejcennějších tuzemských uměleckých sbírek, přibyla dvě nová díla - stříbrný kalich a patena, miska používaná při liturgii. Mešní souprava se stala součástí pokladu při příležitosti oslav 670. výročí položení základního kamene svatovítské katedrály.
Kalich určený pro svatovítskou katedrálu vytvořil z podnětu pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky zlatník Pavel Šrytr. Jde o reminiscenci na kalich sv. Vojtěcha, který se dnes nachází v Polsku. Vyrobený je ze stříbra a zdobí jej pákistánský onyx, červené almandíny a fylit nalezený na vrcholu Sněžky. Nohu kalichu zdobí zmenšenina kopie Palladia země české (reliéf Madony s dítětem), na korunce jsou české granáty.
Dílo symbolicky propojuje tradici svatovojtěšskou s tradicí svatováclavskou a cyrilometodějskou. Podle barokních legend totiž darovala staroboleslavský reliéf sv. Václavu jeho babička sv. Ludmila. Ta ho při svém křtu dostala od sv. Metoděje. Patena je také stříbrná a na povrchu ozdobena emailem ve tvaru symbolického katedrálního kříže. Ten má vyjadřovat úctu ke čtyřem patronům české země - sv. Vítu, sv. Václavu, sv. Vojtěchu a sv. Zikmundu. Emaily jsou doplněny rudými almandíny.
Svatovítský poklad je kolekcí uměleckých a historických předmětů (např. nádobí, nářadí, náčiní a klenotů z drahých kovů a drahokamů) sloužících buď k bohoslužbě, nebo kultu. Obsahuje i relikvie svatých.
S výjimkou krátkých přestávek je od svého vzniku uložen v katedrále sv. Víta. Počátky pokladu spadají do období prvních Přemyslovců v 10. století, jedním z prvních předmětů pokladu pravděpodobně byla relikvie z ramenní kosti sv. Víta, kterou přivezl darem od císaře Jindřicha Ptáčníka kníže Václav. K pokladu byla později uložena i lebka sv. Václava, část jeho zbroje z 9. století či svatoštěpánský meč s vyřezávanou rukojetí. Poklad obsahuje také korunovační ostatkový kříž ozdobený antickými a raně středověkými kamejemi a mnoho dalších klenotů. Počet artefaktů převyšuje čtyři sta položek.
