Alšova jihočeská galerie připravila dosud největší výstavu Hanse Rudolfa Gigera ve střední Evropě. Držitele Oscara za vizuální efekty ke si-fi Vetřelec představuje jako vizionářského umělce. Jeho práce se do Česka vrací po více než dvaceti letech. Název výstavy Metamorphoses (Proměny) odkazuje mimo jiné na Gigerův obdiv ke spisovateli Franzi Kafkovi.
V Hluboké nad Vltavou vystavují Proměny H. R. Gigera, autora Vetřelce
Alšova jihočeská galerie vystavuje tvorbu H. R. Gigera (zdroj: ČT24)
H. R. Giger je známý zejména jako stvořitel filmového Vetřelce. Vraždící vesmírné monstrum vzniklo, když se snažil malováním démonů a mutantů zbavit nočních můr. Režiséra Vetřelce Ridleyho Scotta nadchnuly už Gigerovy práce inspirované Necronomiconem autora hororů H. P. Lovecrafta. K vidění jsou i na výstavě.
„Velmi zajímavou sestavou je i nábytek, který nese jméno Harkonnen. Fanoušci sci-fi Duna to velmi dobře znají,“ poukazuje ředitel galerie Aleš Seifert na další vystavenou část Gigerovy tvorby spojenou s filmem.
Propojení s Kafkou i metalem
Podle zástupců galerie označují někteří odborníci H. R. Gigera za Hieronyma Bosche dvacátého století. „Stylově vyšel ze surrealismu, jehož formu naplnil postkatastrofickou skepsí i existencialismem, který přinesly obě světové války,“ připomíná Seifert.
H. R. Giger byl mimo jiné obdivovatelem Franze Kafky, vytvořil například kresby na základě jeho povídky Proměna. Fascinoval ho i magický svět dalšího představitele pražských německých spisovatelů Gustava Meyrinka.
Vymyslel bytosti zvané biomechanoidi, v kompozicích spojil části bizarních technologií s torzy obnaženého lidského těla. Svou vizi tajemna a chaosu obtiskl také do návrhu baru v Tokiu a jeho rukopis provází i nu-metalovou kapelu Korn. Stojan na mikrofon inspirovaný sochou núbijské královny si u H. R. Gigera objednal frontman Jonathan Davis. Prototyp stojí nyní v Alšově jihočeské galerii.
Splněný sen
H. R. Giger měl ale zálibu i ve velkolepých objektech. Pohřbený je na svém švýcarském zámku, který zároveň slouží jako jeho muzeum. I proto by se mu současným umístěním výstavy podle manželky Carmen splnil sen. Alšova jihočeská galerie totiž sídlí na zámku Hluboká nad Vltavou. „Chtěl vystavovat na velkém hradě nebo zámku a tady se mu to podařilo, i místní novogotika souzní s jeho tvorbou,“ míní Seifert.
Výstava Metamorphoses představí Gigerovu tvorbu v co nejširším kontextu. Až do 19. listopadu jsou k vidění kresby, airbrushové obrazy a plastiky. Gigerovy práce v Česku naposledy vystavilo Národní technické muzeum v Praze v roce 2005.