Asociace českých kameramanů (AČK) udělila ceny za vynikající kameramanská umělecká díla, která v oblasti filmu a televize vznikla v roce 2022. Za filmovou práci na dramatu BANGER., kompletně natáčeném na mobilní telefon, ocenila Dušana Husára. V televizní tvorbě vynikl Adam Mach, který pomohl vykreslit atmosféru minisérie Podezření. V dalších kategoriích patří ceny AČK Janě Hojdové či Jakubu Vrbíkovi. Ocenění za celoživotní dílo náleží Věře Štinglové.
Dušan Husár se do nominací dostal dvěma svými loňskými počiny. Za oba je mimo jiné nominován na Českého lva, o jehož vítězích se rozhoduje 4. března: za stylizovaný snímek Arvéd a za drama BANGER. Kameramanská asociace mu cenu udělila za druhý ze snímků v režii Adama Sedláka, natočen byl celý na mobilní telefon. „Je to silný expresivní film. Celá struktura filmu zaujala nejen porotu, ale celou kameramanskou obec,“ uvedl prezident asociace Marek Jícha.
Adam Mach podle poroty loni nasnímal vynikající televizní dílo. Spolupracoval na minisérii Michala Blaška Podezření. I díky Machově kameře se na diváky přenesla houstnoucí atmosféra jednoho českého maloměsta, kde podezření za smrt pacienta v nemocnici padá na místní zdravotní sestru.
Ocenění pro válečné zpravodaje i kameru při improvizacích
V dokumentární tvorbě vyzdvihla AČK Jakuba Vrbíka. S dokumentaristou Petrem Michalem vytvořil meditativní snímek o překladatelce Anně Kareninové. Cenu za kameramansky přínosné dílo porota udělila kolektivu válečných zpravodajů, jejichž záběry použil režisér Tomáš Bojar do střihového filmu Good Old Czechs o českých letcích RAF. Ocenění v této kategorii náleží i kameramance Janě Hojdové, která s režisérem Šimonem Holým natáčela film A pak přišla láska, postavený na improvizaci.
V reklamní branži kamerou nejvíce zaujal David Hofmann a jeho práce pro Českou spořitelnu. Uznání určené studentům kamery směřuje za Filipem Hájkem z pražské FAMU. „Mimořádným počinem v oblasti obrazové koncepce filmu“ je podle AČK jeho film Impulsium.
Průkopnická kameramanka Věra Štinglová
Laureátka ceny za celoživotní dílo Věra Štinglová vystudovala kameru na FAMU. Už v padesátých letech začala pracovat v Československé televizi, jako vůbec první žena v tomto oboru. Mnoho let natáčela pohádky a pořady pro mládež. Podílela se například na pohádkách Čertův švagr a Koloběžka první nebo snímku Dobrodružství Toma Sawyera. Spolupracovala při tvorbě večerníčků i Studia Kamarád. Během svého života natočila přes dvanáct set titulů mnoha žánrů.
V roce 2001 pomáhala při vzniku dokumentu Vojtěcha Jasného Peklo na zemi, který zachycuje svědectví českých Židů, kteří přežili holocaust. Sama Věra Štinglová a její rodinní příslušníci byli za druhé světové války internováni v ghettech a koncentračních táborech. Z více než čtyřiceti příbuzných přežilo jen pět žen, ostatní zůstali jen ve vzpomínkách a na snímcích v rodinném fotoalbu. To bylo podnětem, který Věru Štinglovou přivedl k fotografování. Přes fotografii se dostala ke kameře.
